Wittgenstein on Ethics and Religion
Název práce v češtině: | Wittgenstein o etice a náboženství |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Wittgenstein on Ethics and Religion |
Klíčová slova: | Wittgenstein|Náboženství|Víra|Mlčení|Tolstoj|Tractatus|Vídeňský kroužek |
Klíčová slova anglicky: | Wittgenstein|Religion|Faith|Ethics|Silence|Tolstoy|Tractatus|Vienna Circle |
Akademický rok vypsání: | 2021/2022 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | angličtina |
Ústav: | Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR) |
Vedoucí / školitel: | prof. PhDr. Vojtěch Kolman, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 31.01.2022 |
Datum zadání: | 31.01.2022 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 03.02.2022 |
Datum a čas obhajoby: | 12.09.2023 09:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 10.08.2023 |
Datum proběhlé obhajoby: | 12.09.2023 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | prof. James Hill, Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Wittgensteinův Tractatus oficiálně odkazuje etiku a náboženství jako neempirické diskurzy do oblasti toho, co nejde říci. Jako takové jsou podle něj nesmyslné. Narozdíl od členů Vídeňského kroužku, kteří četli tohoto vymezení pozitivně a pozitivisticky (viz Carnapova autobiografie), Wittgenstein sám jej ale vnímá „transcendentálně“: etika a náboženství smysl mají, ale radikálně odlišný od pozitivních vět. Tento smysl nejde vymezit deskriptivně, prostou větou, ale zevnitř, určitým typem jednání. Sám také cíl Tractatu právě v tomto duchu (např. v dopisu nakladateli Fickerovi) označuje za etický. Cílem práce je popsat pojetí etického či etična ve Wittgensteinově (rané) filosofii a vyjasnit, jakou roli hrají podle Wittgensteina v lidské zkušenosti etika a náboženství. Co se náboženství týče, může autor kromě záznamu přednášek z Cambridge roku 1938 zvážit další externí vlivy, zejména Tolstého spisů, konkrétně jeho Stručný výklad Evangelia. |
Seznam odborné literatury |
Carnap, Rudolf, „Intellectual Autobiography“, in: Schilpp, Paul Arthur, The Philosophy of Rudolf Carnap, Open Court, La Salle 1963, 3–86.
Diamond, Cora, „Ethics, Imagination and the Method of Wittgenstein’s Tractatus“, in: Crary, A., Read, R. (eds.), The New Wittgenstein, Routledge, London 2000, s. 149–173. Glombíček, Petr, „Záměr Wittgensteinova Traktátu 1, 2“, Organon F 21 (3), 2014, s. 363–380, 21 (4), 2014, s. 516–530. Klagge, James C., Tractatus in Context, Routledge, New York 2022. Tetens, Holm, Wittgensteins Tractatus – Ein Kommentar, Reclam, Stuttgart 2009 (není povinné). Wittgenstein, Ludwig, „Lecture on Ethics“, The Philosophical Review 74 (1), 1965, s. 3–12. Wittgenstein, Ludwig, Lectures and Conversations on Aesthetics, Psychology and Religious Belief, University of California Press, Berkeley 1967. Wittgenstein, Ludwig, Tractatus logico-philosophicus, přel. Petr Glombíček, Oikumené, Praha 2017. |