Autorský rukopis Viktora Tauše na příkladu televizní minisérie Zrádci
Název práce v češtině: | Autorský rukopis Viktora Tauše na příkladu televizní minisérie Zrádci |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Viktor Tauš’s cinematic style and the Rats TV Series analysis |
Klíčová slova: | Viktor Tauš|autorský styl|Zrádci|neoformalistická analýza |
Klíčová slova anglicky: | Viktor Tauš|cinematic style|Rats|neoformalist film analysis |
Akademický rok vypsání: | 2021/2022 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra filmových studií (21-KFS) |
Vedoucí / školitel: | Mgr. MgA. Tereza Czesany Dvořáková, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 10.01.2022 |
Datum zadání: | 10.01.2022 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 02.02.2022 |
Datum a čas obhajoby: | 06.09.2022 09:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 15.08.2022 |
Datum proběhlé obhajoby: | 06.09.2022 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | doc. Mgr. Petr Szczepanik, Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Cílem bakalářské práce Autorský rukopis Viktora Tauše na příkladu televizní minisérie Zrádci je představit obsahové, a především formální prvky autorského stylu Viktora Tauše, jakožto filmového a televizního tvůrce. V textu se pokusím demonstrovat typické znaky Taušovy tvorby a následně je podrobit interpretaci a analýze dle neoformalistického přístupu Kristin Thompsonové a Davida Bordwella. Primární analýza se bude věnovat televizní minisérii Zrádci (2020) a zbývající část Taušovy autorské tvorby Kanárek (1999), Klauni (2013), Modré stíny (2016) a Vodník (2019) by měla pravděpodobně sloužit v rámci referencí k hlavním motivům textu. V úvodu práce bych se ráda krátce věnovala produkčnímu kontextu vzniku minisérie, konkrétně tomu, jakým způsobem Viktor Tauš navazoval na přechozí spolupráci s Českou televizí a čím se produkce v dané době lišila od dalších žánrových seriálů a minisérií z produkce ČT. Následně se dotknu sociálně-kulturního kontextu, který se výrazně propsal do samotného obsahu minisérie – jakým způsobem reflektuje dnešní mladou generaci, tempo doby a jak formoval cílovou diváckou skupinu Zrádců. V hlavní části mé práce, tedy stylistické analýze, následně rozeberu formální aspekty Taušovy tvorby s využitím nástrojů neoformalistické analýzy. Přičemž důraz bude podle mé hypotézy kladen především na následující formální aspekty: výrazná scénografie do které se propisuje Taušova práce s barevnou symbolikou, včetně netradičního výběru filmových lokací, které jsou velmi často zbaveny jejich původní funkce a významu, důraz na práci kamery, v níž autor kloubí vysokou míru stylizace a zároveň až dokumentární autenticitu, unikátní hudební a zvuková stopa, která v případě Zrádců slouží jako mimo jiné příznak všudypřítomně probíhajícího generačního střetu. Hlavní body textu následně shrnu do analýzy filmové formy, kterou se pokusím o finální charakteristiku nekonvenčního autorského přístupu a stylu Viktora Tauše. Pokud to rozsah práce dovolí, ráda bych začlenila také polostrukturované rozhovory s tvůrci, nejspíše formou přílohy. |
Seznam odborné literatury |
Barry Salt, Film style and Technology: History and Analysis, London: Starword 1992 David Bordwell, Konvence, konstrukce a filmové vidění, ILUMINACE Ročník 19, 2007, č.2, s.25-46 David Bordwell, Kristin Thompsonová, Umění filmu, Úvod do studia formy a stylu, Praha: Nakladatelství Akademie múzických umění 2010 David Bordwell, On the history of Film Style, Cambridge (MA), Harvard University Press 1997 Edward Branigan, Tracking Color in Cinema and Art, New York: Routledge 2017 Jane Barnwell, Production design for screen: visual storytelling in film and television, London: Bloomsbury Visual Arts 2017 Jason Mittel, Komplexní televize: Poetika současného televizního vyprávění, Praha: Akropolis 2019 Jeremy G. Butler, Television, Visual Storytelling and Screen Culture, New York: Routledge 2018 Jiří Vacek, Nelegál, IRIS: 1998 Kristin Thompsonová, Neoformalistická filmová analýza: Jeden přístup, mnoho metod, ILUMINACE Ročník 10, 1998, č. 2, s.69-86 Petr Szczepanik, Najít si svou skupinu diváků na co nejvíce místech světa, ILUMINACE, Ročník 28, 2016, č.1, s.129-148 Radomír D. Kokeš, Modré stíny coby zdrženlivá detektivka, ILUMINACE Ročník 28, 2016, č. 4, s. 104 Sabine Doran, The culture of yellow, or, The visual politics of late modernity, New York: Bloomsbury 2013 |