Lučištnictví v předřímské Itálii mezi místním vývojem, vnějším vlivem a ikonografickou konvencí

• Název práce v češtině: Lučištnictví v předřímské Itálii mezi místním vývojem, vnějším vlivem a ikonografickou konvencí
• Název v anglickém jazyce: Archery in pre-Roman Italy between local development, external influence and iconographic convention
• Klíčová slova: předřímská|Itálie|lučištictví|luk|šíp|archeologie|ikonografie|Skýtové|doba železná
• Klíčová slova anglicky: Pre-Roman|Italy|archery|bow|arrow|archaeology|iconography|Scythians|Iron Age
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav pro klasickou archeologii (21-UKAR)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Jan Kysela, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 02.01.2022
• Datum zadání: 18.02.2022
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 22.02.2022
• Datum a čas obhajoby: 08.02.2024 09:00
• Odevzdaná/finalizovaná: ne
• Oponenti: Marek Verčík, Dr. phil.

Zásady pro vypracování

Na základě pramenů archeologických a ikonografických vypracujte přehled použití luku a šípu u národů předřímské Itálie mezi devátým a třetím stoletím př. Kr. S ohledem na dostupnost dokumentace bude případně možno buď pokrýt co nejširší škálu kultur nebo naopak rámec zúžit na příkladové studie věnované vybraným územním/etnickým/kulturním celkům (např. jižní Etrurie, Severní Etrurie, Velké Řecko). Pozornost věnujte vlastním materiálním pozůstatkům (hroty šípů, pomůcky nátahu, případné pozůstatky luků), vyobrazeným typům zbraní (luk přímý či reflexní) a způsobům nátahu (strana luku, způsob držení šípu), popřípadě dalším detailům zobrazení střelců. Písemným pramenům lze vzhledem ke zvolenému časovému rámci uznat jen omezenou výpovědní hodnotu.
Na základě shromážděné dokumentace vytvořte přehled o vývoji užití luku a šípu v Itálii vymezeného období a výsledný obraz následně zasaďte do kontextu situace ve zbytku Středomoří (zejména v řeckém, pokud možno i v punském prostředí).
Hlavní výzkumnou otázkou práce budiž, do jaké míry můžeme v předřímské Itálii skutečně předpokládat přijetí a užívání "skýtského luku" popřípadě "skýtského lučišnictví" hojně zobrazovaného v místních ikonografických pramenech a do jakémíry se jedná o ikonografickou konvenci přejatou z řeckých vzorů.

Seznam odborné literatury

Baitinger, H. 2001: Die Angriffswaffen aus Olympia. Olympische Forschungen 29. Berlin - New York.
Camporeale, G. 1984: La caccia in Etruria. Roma.Cherici, A. 1995: Un arciere a Orvieto? In margine alla stele di guerriero della Cannicella. Athenaeum LXXXII, 487-495.
Černěnko, E.V. 1981: Skifskie lučniki. Kiev.Patroncini, L. 1990: Gli anelli gemini cuspidati. Accertata la funzione di questi strumenti e definito il loro corretto uso. Quaderni d’archeologia reggiana 5, 317–323.
Sannibale, M. 1998: Le armi della collezione Gorga al Museo nazionale Romano. Studia Archeologica 92. Roma.
Saulnier, Ch. 1980: L‘armée et la guerre dans le monde étrusco-romain, VIIIe-IVe s. Paris.
Scarci, A. 2014: Note su una produzione di punte di freccia nel santuario di Punta Stilo. Annali della Scuola Normale Superiore di Pisa Classe di Lettere e Filosofia 6/2, suppl. 5, 81-90.
Stary, P.F. 1981: Zur eisenzeitlichen Bewaffnung und Kampfesweise in Mittelitalien (ca. 9. bis 6. Jh. V. Chr.). Marburger Studien zur Vor- und Frühgeschichte 3. Mainz.