Dohoda o vině a trestu

• Název práce v češtině: Dohoda o vině a trestu
• Název v anglickém jazyce: Agreement on guilt and punishment
• Klíčová slova: dohoda o vině a trestu, dohodovací řízení, zvláštní způsoby trestního řízení, odklon, trestní řízení
• Klíčová slova anglicky: agreement on guilt and punishment, conciliation procedure, special criminal procedures, criminal proceedings
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra trestního práva (22-KTP)
• Vedoucí / školitel: JUDr. Andrea Beranová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 22.12.2021
• Datum zadání: 22.12.2021
• Datum potvrzení stud. oddělením: 30.03.2023
• Datum a čas obhajoby: 30.03.2023 09:30
• Místo konání obhajoby: Právnická fakulta UK, nám. Curieových 7, Praha 1, 312, 312
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.03.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 30.03.2023
• Oponenti: doc. JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Tématem diplomové práce je institut dohody o vině a trestu, který představuje jeden ze zvláštních způsobů vyřízení trestní věci. Jedná se o institut, jehož podstatou je dosažení konsenzu ve formě dohody mezi obviněným a státním zástupcem. Obsahem dohody o vině a trestu pak je prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán, výměnou za uložení trestu nebo ochranného opatření, z pohledu obviněného příznivější, než by mohl dostat v rámci standardního řízení. Dohodu o vině a trestu řadíme mezi tzv. odklony. Cílem tohoto institutu je zefektivnění trestního řízení, jeho zjednodušení a snížení jeho finanční nákladnosti.
Dohoda o vině a trestu byla do českého právního řádu zakotvena zákonem č. 193/2012 Sb., který nabyl účinnosti 1. září 2012. Přijetí úpravy dohody o vině a trestu předcházela bouřlivá diskuse doprovázená mnohými argumenty pro i proti, a proto došlo v průběhu dalších let k několika novelám.
Práce je strukturována do pěti kapitol. Vzhledem k mnohým teoretickým rozporům, zda můžeme dohodu o vině a trestu řadit mezi tzv. odklony, se první kapitola zabývá vymezením tohoto pojmu, významem restorativní justice, jež je s odklony spojována, a zhodnocení, zda si dohoda o vině a trestu své místo mezi odklony zaslouží. Na první kapitolu úzce navazuje kapitola druhá, zabývající se historickou implementací dohody o vině a trestu do trestního řádu či institutů jí obdobných. Druhá část této kapitoly pak rozebírá jednotlivé argumenty pro a proti, které přijímání doprovázely, především pak z hlediska souladu se zásadami trestního řízení a právem na spravedlivý proces.
Třetí a stěžejní kapitola se věnuje právní úpravě dohody o vině a trestu de lege lata. V rámci této kapitoly jsou blíže rozebrány podmínky sjednání dohody o vině a trestu a její obsahové náležitosti. Poté následuje rozebrání úpravy samotného sjednávání dohody o vině a trestu, kde se práce v podkapitole zaměřuje i na specifika postavení poškozeného při sjednávání dohody o vině a trestu. V následujících podkapitolách se diplomová práce věnuje postupu po uzavření dohody o vině a trestu. V závěru této kapitoly je věnován prostor samotnému řízení o návrhu na schválení dohody o vině a trestu před soudem a specifikům rozhodování o tomto návrhu. V této části je stejně jako v rámci sjednávání dohody o vině a trestu rozebráno postavení poškozeného a specifika rozhodování o jeho nároku. Zákonem č. 333/2020 Sb., došlo k novele trestního řádu, která s účinností od 1. října 2020 zakotvila možnost sjednat dohodu o vině a trestu po podání obžaloby v rámci hlavního líčení. I na tyto změny je část třetí kapitoly zaměřena.
Ve čtvrté kapitole je rozebrána právní úprava Spojených států amerických, kde nalezneme institut plea bargaining. Přestože úprava Spojených států amerických vychází z adversárního systému, nalezneme některé shodné prvky a naopak některé zcela odlišné, které by mohly inspirovat i následné směřování legislativních změn týkajících se dohody o vině a trestu u nás. Vedle rozboru dohadovacího řízení dle americké právní úpravy se tak kapitola věnuje i porovnání a zhodnocení této právní úpravy v souvislostech s českou právní úpravou.
Poslední kapitola, která diplomovou práci uzavírá, přináší návrhy de lege ferenda založené na zkoumání tohoto institutu v předchozích kapitolách. Tyto návrhy by mohly současnou právní úpravu dohody o vině a trestu zatraktivnit, aby byl tento institut častěji využíván.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The topic of the thesis is the institute of agreement on guilt and punishment, which is one of the special criminal procedures of settling a criminal case. It is an institute of which essence is to find a consensus in the form of an agreement between the accused and the prosecutor. An agreement on guilt and punishment consists of a declaration by the accused that he has committed the act for which he is being prosecuted, in return for the imposition of a sentence or protective measure more favourable to the accused than that which he might have received in standard criminal proceedings. We classify agreement on guilt and punishment as a so-called diversion. The aim of this institute is to make criminal proceedings more efficient, simplify them and reduce their financial cost.
The agreement on guilt and punishment was introduced to the Czech legal system by Act no. 193/2012 Coll., which entered into force on 1 September 2012. The adoption of the agreement on guilt and punishment was preceded by stormy discussions accompanied by many arguments for and against, and therefore several amendments have been introduced over the following years.
The thesis is structured in five chapters. Given the many theoretical controversies as to whether the agreement on guilt and punishment can truly be classified as a diversion, the first chapter deals with the definition of the term, the importance of restorative justice, which is connected with diversions, and an assessment of whether the agreement on guilt and punishment deserves its place among diversions. The first chapter is closely followed by the second chapter, which deals with the historical implementation of the agreement on guilt and punishment or similar institutes in the Czech Criminal Procedure Code. The second part of this chapter then discusses the various arguments in favour and against that accompanied the implementation, particularly in terms of compliance with the principles of criminal procedure and the right to a fair judicial hearing.
The third and central chapter deals with the de lege lata regulation of the agreement on guilt and punishment. This chapter discusses in more detail the conditions for negotiating an agreement on guilt and punishment and its content. This is followed by an analysis of the regulation of the negotiation of the agreement on guilt and punishment itself, where the subchapter also focuses on the specifics of the position of the injured party in the negotiation of the agreement on guilt and punishment. In the following subchapters, the thesis focuses on the procedure after the conclusion of the agreement on guilt and punishment. At the end of this chapter, space is devoted to the procedure of the motion for approval of the agreement on guilt and punishment itself before the court and the specifics of the decision on this submission. As with the negotiation of the agreement on guilt and punishment, this section discusses the position of the injured party and the specifics of the adjudication of his or her claim. Act no. 333/2020 Coll., amended the Criminal Procedure Code, which, with effect from 1 October 2020, also introduced the possibility of negotiating an agreement on guilt and punishment after the indictment in the main trail. On these changes are too a focus of chapter three.
The fourth chapter discusses the legislation of the United States of America, in which we find the institution of plea bargaining. Although the United States legislation is based on an adversarial system, we find some identical elements and, on the contrary, some quite different ones, which could inspire the subsequent direction of legislative changes concerning Czech regulation of agreement on guilt and punishment in Czech Republic. In addition to the analysis of plea bargaining under the American legislation, the chapter also compares and evaluates this legislation in the context of the Czech legislation.
The last chapter, which concludes the thesis, presents de lege ferenda proposals, based on the analysis of this institute in the previous chapters, which could make the current legislation on agreement of guilt and punishment more attractive, so that this institute could be used more frequently.