Mélos a opsis. Zvuková a vizuální stránka poezie Zbyňka Hejdy

• Název práce v češtině: Mélos a opsis. Zvuková a vizuální stránka poezie Zbyňka Hejdy
• Název v anglickém jazyce: Melos and opsis. Acoustic and visual aspects of Zbyněk Hejda’s poetry
• Klíčová slova: mélos|opsis|Zbyněk Hejda|zvuková stránka|vizuální stránka
• Klíčová slova anglicky: melos|opsis|Zbyněk Hejda|sound aspects|visual aspects
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav české literatury a komparatistiky (21-UCLK)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Josef Šebek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 07.12.2021
• Datum zadání: 07.12.2021
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 03.01.2022
• Datum a čas obhajoby: 13.06.2022 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 09.05.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 13.06.2022
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. Mgr. Josef Hrdlička, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Bakalářská práce se bude zabývat pojmy mélos a opsis, tedy vzájemným vztahem zvukové a vizuální stránky lyrické poezie, a jejich praktickou aplikací při interpretaci básní Zbyňka Hejdy. V první části se soustředím na teoretické vymezení obou pojmů. Vyjdu především z pojetí Northropa Frye a Jonathana Cullera, kteří pojmy využili k vytyčení hranic mezi lyrikou, hudbou a výtvarným uměním. Hraničním příkladem na straně mélu je jednak „žvatlání“, při kterém převládá zvuková stránka básně nad významovou (specifickým příkladem jsou zaklínadla), jednak evokování konkrétních zvuků, například lidské řeči. Na straně opsis se jedná jednak o „čmárání“, tedy vytváření textových obrazů, jednak o reprezentace výjevů či konkrétních předmětů (specifickým příkladem je hádanka). V návaznosti na to se budu zabývat vztahem zvuku a obrazu k rituálním a fikčním aspektům lyriky. Ve druhé části práce se soustředím na zvukovou a obrazovou stránku básní Zbyňka Hejdy ze sbírek Všechna slast, A tady všude muziky je plno a Blízkosti smrti. Zaměřím se na specifičnost rytmu a rýmu, využití opakování či zaumného jazyka, a tedy blízkost k zaklínadlu, a dále na obraznost a vztah ke konkrétním předmětům, jaký lze sledovat u hádanek.

Seznam odborné literatury

CULLER, Jonathan: Teorie lyriky, přel. M. Pokorný (Praha: Nakladatelství Karolinum, 2020), 460 s.
ČERVENKA, Miroslav et al.: Pohledy zblízka: zvuk, význam, obraz: poetika literárního díla 20. století (Praha: Torst, 2002.) 586 s.
DENHAM, Robert D.: Northrop Frye & Critical Method [online], Library of Congress, 2010, dostupné z: https://macblog.mcmaster.ca/fryeblog/critical-method/preface.html
FRYE, Northrop: Anatomie kritiky, přel. S. Ficová (Brno: Host, 2003), 440 s.
FRYE, Northrop: Charms and riddles, in N.F.,The critical path and other writings on critical theory, 1963-1975, eds. J. O‘Grady, E. Kushner (Toronto: University of Toronto Press, 2009), s. 369–390.
HEJDA, Zbyněk: Básně, ed. A. Petruželka (Praha: Triáda 2013), 255 s.
HRDLIČKA, Josef: Cullerova Teorie a problémy lyriky, in Česká literatura 66, r. 2018, č. 3, s. 423–437.
JIRÁČEK, Pavel: Rytmus a smysl v lyrice, in Česká literatura 55, r. 2007, č. 3, s. 301–342.
KUBÍNOVÁ, Marie: Časoprostor lyriky (Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2020, 116 s.
PERLOFF, Marjorie, DWORKIN, Craig, eds.: The sound of poetry, the poetry of sound (Chicago, Londýn: The University of Chicago Press, 2009), 344 s.
TIFFANY, Daniel: Lyric Substance: On Riddles, Materialism, and Poetic Obscurity, in Critical Inquiry 28, r. 2001, č. 1, s. 72–96.
TRÁVNÍČEK, Jiří: Poezie poslední možnosti (Praha: Torst, 1996), s. 132–149.