Zahraniční studijní pobyty pro studenty se specifickými potřebami

• Název práce v češtině: Zahraniční studijní pobyty pro studenty se specifickými potřebami
• Název v anglickém jazyce: Study stays abroad for students with special needs
• Klíčová slova: postižení|zdravotní postižení|studentská mobilita|vzdělávání|studium|inkluze|přístupnost
• Klíčová slova anglicky: disability|disabilities|student mobility|education|study|inclusiveness|accessibility
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Eva Richter, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 02.12.2021
• Datum zadání: 02.12.2021
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 09.03.2022
• Datum a čas obhajoby: 02.09.2022 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 31.07.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 02.09.2022
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Jan Sládek, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Různorodost příležitostí k účasti na mezinárodních programech mobility, krátce IMP (International mobility programms), během vysokoškolského vzdělávání široce využívají studenti z celého světa (Evropská komise, 2014). Studium či dokonce stáž má neoddiskutovatelně dobrý dopad nejen na úrovni jednotlivce (Behrnd & Porzeit, 2012), ale poskytuje výhody pro celou společnost (Brach et. al., 2006). IMP jsou obecně hodnoceny jako dobrý začátek pro společnost s otevřenou myslí (Heirweg, Carette, Ascari a Hove, 2020).Z tohoto důvodu Evropská unie zvyšuje fondy stipendií na výměnné programy (Evropská komise, 2014). Navzdory faktu, že jsou tyto pobyty přínosné pro studenty i celé společnosti, stále existují skupiny studentů, které zůstávají v těchto programech nedostatečně zastoupeny, jedná se například o studenty se specifickými potřebami, ať už fyzickými nebo psychickými, nebo o studenty z nízkopříjmových rodin (Evropská komise, 2014). Zejména díky nedostatečnému výzkumu a analýze dat v oblasti tohoto tématu zůstává toto téma stále přehlíženo (Matthews, Hameister & Hosley, 1998).
Vzhledem k dlouhodobému trendu a reálnému cíli inkluze ve vzdělávání, který najdeme např. v nejrozšířenějším evropském IMP programu Erasmus + (Evropská komise, 2014), chci svou práci teoreticky ukotvit do koncepce tří rovných příležitostí ve vzdělávání. Podle Gregora (2006) můžeme ve vzdělávání definovat tři různé rovnosti: totiž rovnost přístupu, rovnost podmínek a rovnost výsledků. Tyto tři koncepty lze aplikovat v jakýchkoli geografických podmínkách a historických dobách. Například v dnešním západním světě není zabezpečení přístupu ke vzdělání největším problémem, ale jako nejvíce problematické lze označit zajištění srovnatelné kvality vzdělávacích podmínek. Na druhou stranu v rozvojových zemích je zajištění přístupu ke vzdělání jako takovému stále klíčové. Je ale třeba vyzdvihnout, že data ukazují, že studenti se speciálními potřebami se do IMP zapojují jen minimálně. Konkrétně se pouze v 0,15 % ze všech účastníků programu Erasmus+ jedná o studenty se zdravotním postižením. Celkově je studentů se specifickými potřebami kolem 10-20% (Evropská unie, 2014). Vzhledem k zaměření na inkluzi (Evropská unie, 2014) je nedostatek dat problematický, a je tedy potřebný další výzkum (Heirweg, Carette, Ascari, & Hove, 2020).
Cílem mé práce je prozkoumat, jaké příležitosti pro studenty se speciálními potřebami skutečně existují, a co považují jako nejproblematičtější, když zvažují účast na výměnném studiu. Nejprve chci prozkoumat a zpřehlednit existující literaturu o tomto tématu. Dále vzhledem k problematičnosti mého tématu, a to především kvůli individuálním rozdílům mezi specifickými potřebami jednotlivých studentů s postižením, jsem se rozhodla pro svou práci využít zejména metody kvalitativního výzkumu. Jako respondenty využiji studenty, kteří se rozhodnou poskytnout mi rozhovor na základě zprostředkování mého kontaktu skrze organizace, které se tématem zabývají. Vzhledem k tomu, že skupina bude různorodá nejen, co se týče postižení, ale i vzhledem k národnostem, jako jazyk pro své rozhovory zvolím angličtinu.
Touto prací bych chtěla získat odpověď na otázku jaké jsou největší bariéry pro studenty se specifickými potřebami k tomu, aby vyjeli na pobyt v zahraničí, a zda pokud se pobyt uskuteční, považují tuto zkušenost jako přínosnou pro jejich následující život a kariéru. Tato data by pak mohla posloužit k větší podpoře těchto studentů skrze organizace, které výměnné pobyty realizují. Dále bych ráda získala přehled o jak studenti vnímají své postižení ve vztahu k možnosti, či případně nemožnosti zahraničního výjezdu. Jaké jsou jejich reálné potřeby, a zda to jde v korelaci s principy inkluze ve vzdělávání v její aktuální podobě, případně zda je napadají nějaké možnosti, jak na zlepšení dnešní podoby inkluze ve vzdělávání, která je jedním z klíčových cílů vzdělávacích plánů.

Seznam odborné literatury

Bracht, B. O., Engel, C., Janson, K., Over, A., Schomburg, H., & Teichler, U. (2006). The professional value of ERASMUS mobility (Final Report). Kassel: International Centre for Higher Education Research, University of Kassel.
Behrnd, V., & Porzelt, S. (2012). Intercultural competence and training outcomes of students with experiences abroad. International Journal of Intercultural Relations, 36(2), 213–223.
European Commission. (2014). Erasmus+Inclusion and diversity strategy - in the field of youth (Report, December 2014). Retrieved from http://ec.europa.eu/assets/eac/youth/library/reports/inclusion-diver sity-strategy_en.pdf
European Union. (2014). Erasmus - Facts, figures & trends. The European Union support for student and staff exchanges and university cooperation in 2012-13. Retrieved from http://ec.europa.eu/ assets/eac/education/library/statistics/erasmus-plus-facts-figures_en.pdf.
Heirweg, dr. S., Carette, L., Ascari, A., & Van Hove, G. (2020). Study abroad programmes for all? Barriers to participation in international mobility programmes perceived by students with disabilities. INTERNATIONAL JOURNAL OF DISABILITY DEVELOPMENT AND EDUCATION, 67(1), 73–91.