Stigmatizace dobrovolně bezdětných žen

• Název práce v češtině: Stigmatizace dobrovolně bezdětných žen
• Název v anglickém jazyce: Stigmatization of voluntarily childfree women
• Klíčová slova: bezdětnost|dobrovolná bezdětnost|reprodukční chování|ženy
• Klíčová slova anglicky: childlessness|voluntary childlessness|reproductive behaviour|women
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Radka Dudová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 30.11.2021
• Datum zadání: 30.11.2021
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 16.12.2021
• Datum a čas obhajoby: 13.06.2023 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 08.05.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 13.06.2023
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. et Mgr. Pavla Malvotová

Zásady pro vypracování

Východiska:
Jestliže se zaměříme na otázku norem ohledně reprodukce, tak mateřství je většinovou společností považováno za primární roli žen (Letherby, 2002). I přesto, že v poslední době dochází k mírným posunům této zažité normy, tak ženy jsou stále skrze společenská očekávání nuceny stávat se matkami (Corbett, 2018). Existují však ženy, které se z určitých důvodů rozhodnou matkami nebýt a s tímto záměrným rozhodnutím nemít děti následně mohou ze strany společnosti čelit stigmatizaci (Morison et al.,2016). Dobrovolně bezdětné ženy se tedy často potýkají s nepochopením a jejich rozhodnutí je společností považováno za sobecké (Reuter, 2019).
Cíle:
Cílem této bakalářské práce je nejprve prozkoumat jaké jsou ve společnosti normy ohledně mateřství a reprodukce a jak se tyto normy proměňují. Dále pak bude zjišťováno, jakým předsudkům a typům stigmatizace čelí dobrovolně bezdětné ženy a jak je dobrovolná bezdětnost nahlížena/ vnímána jejich okolím. Práce si dále klade za cíl prozkoumat strategie, kterými se dobrovolně bezdětné ženy se stigmatizací vyrovnávají.
Metodika:
Hlavní metodikou této bakalářské práce bude explorativní výzkum. Podkladem pro empiricko-teoretický základ budou již existující data, která budou podrobena sekundární analýze. Následně bude proveden kvalitativní výzkum, přičemž data budou sbírána prostřednictvím polostrukturovaných individuálních rozhovorů s dobrovolně bezdětnými ženami. Respondentky budou vybrány na základě samovýběru a metodou sněhové koule (snowball). Zároveň budou komunikační partnerky vybírány z různorodých skupin, aby nebyly příliš uniformní ve svých postojích.
Dílčí otázky:

Návrh jednotlivých okruhů, které by se mohly vyskytnout v polostrukturovaném rozhovoru:
1) Předsudky a stereotypy (se kterými se potýkají ve společnosti)
2) První věc, co zazní, zmíní-li se o své dobrovolné bezdětnosti
3) Pocit tlaku z okolí (většina očekává, že se žena někdy stane matkou)
4) Názor přátel
5) Přátelé mezi dobrovolně bezdětnými
6) Problematika hledání partnera

Charakteristika závěrů:
Součástí závěrů bude popis předsudků a podob stigmatizace, se kterou se dobrovolně bezdětné ženy potýkají a strategie, jak se s touto stigmatizací vyrovnávají. To umožní přispět k debatě o normách týkajících se reprodukce a mateřství, a zároveň odhalit, jakými způsoby bezdětné ženy své odchýlení od normy vyjednávají. V závěru budou také vyhodnoceny shodné či neshodné znaky v příbězích/ odpovědích jednotlivých respondentek. Dále pak budou navrženy další možné postupy výzkumu.

Seznam odborné literatury

Bień, A., Rzońca, E., Iwanowicz-Palus, G., Lecyk, U., & Bojar, I. (2017). Quality of Life and Satisfaction With Life of Women Who Are Childless by Choice. Annals of Agricultural and Environmental Medicine, 24(2), 250–253.https://doi.org/10.5604/12321966.1235181
Brooks, C. (2019). Meaning-making Among Intentionally Childless Women. International Journal of Transpersonal Studies, 38(1), 140–153.https://doi.org/10.24972/ijts.2019.38.1.140
Corbett, L. (2018). Other than Mother: The Impact of Voluntary Childlessness on Meaning in Life, and the Potential for Positive Childfree Living. International Journal of Existential Psychology and Psychotherapy, 7(2), 20. Retrieved from http://journal.existentialpsychology.org/index.php/ExPsy/article/view/238

Hašková, H., & Pospíšilová, K. (2020). Kdo plánuje jedináčka a kdo chce zůstat bezdětný? Faktory ovlivňující nízké reprodukční plány mužů a žen. Sociologický časopis/ Czech Sociological Review. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
Dostupné online na: https://sreview.soc.cas.cz/artkey/csr-202002-0001_who-wants-to-have-just-one-child-and-who-wants-to-remain-childless-the-factors-behind-men-8217-s-and-women-8.php

Hašková H., & Zamykalová L. (2006). „Mít děti – co je to za normu? Čí je to norma?“. Biograf 13 (40-41): 3-53. ISSN 1211-5770. Dostupné online na: http://www.biograf.org/clanek.php?clanek=v4001
Letherby, G. (2002). Childless and Bereft? Stereotypes and Realities in Relation to “Voluntary” and “Involuntary” Childlessness and Womanhood. Sociological Inquiry, 72(1), 7–20.https://doi.org/10.1111/1475-682X.00003
Morison, T., Macleod, C., Lynch, I., Mijas, M., & Shivakumar, S. T. (2016). Stigma Resistance in Online Childfree Communities: The Limitations of Choice Rhetoric. Psychology of Women Quarterly, 40(2), 184–198.https://doi.org/10.1177/0361684315603657
Reuter, S. Z. (2019). Certainty as Social Justice: Understanding Childless Academic Women’s Reproductive Decisiveness. Women’s Studies International Forum, 74(March), 104–113.https://doi.org/10.1016/j.wsif.2019.03.010