Stigmatizace dobrovolně bezdětných žen
Název práce v češtině: | Stigmatizace dobrovolně bezdětných žen |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Stigmatization of voluntarily childfree women |
Klíčová slova: | bezdětnost|dobrovolná bezdětnost|reprodukční chování|ženy |
Klíčová slova anglicky: | childlessness|voluntary childlessness|reproductive behaviour|women |
Akademický rok vypsání: | 2021/2022 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra sociologie (21-KSOC) |
Vedoucí / školitel: | doc. Mgr. Radka Dudová, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 30.11.2021 |
Datum zadání: | 30.11.2021 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 16.12.2021 |
Datum a čas obhajoby: | 13.06.2023 09:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 08.05.2023 |
Datum proběhlé obhajoby: | 13.06.2023 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | Mgr. et Mgr. Pavla Malvotová |
Zásady pro vypracování |
Východiska: Jestliže se zaměříme na otázku norem ohledně reprodukce, tak mateřství je většinovou společností považováno za primární roli žen (Letherby, 2002). I přesto, že v poslední době dochází k mírným posunům této zažité normy, tak ženy jsou stále skrze společenská očekávání nuceny stávat se matkami (Corbett, 2018). Existují však ženy, které se z určitých důvodů rozhodnou matkami nebýt a s tímto záměrným rozhodnutím nemít děti následně mohou ze strany společnosti čelit stigmatizaci (Morison et al.,2016). Dobrovolně bezdětné ženy se tedy často potýkají s nepochopením a jejich rozhodnutí je společností považováno za sobecké (Reuter, 2019). Cíle: Cílem této bakalářské práce je nejprve prozkoumat jaké jsou ve společnosti normy ohledně mateřství a reprodukce a jak se tyto normy proměňují. Dále pak bude zjišťováno, jakým předsudkům a typům stigmatizace čelí dobrovolně bezdětné ženy a jak je dobrovolná bezdětnost nahlížena/ vnímána jejich okolím. Práce si dále klade za cíl prozkoumat strategie, kterými se dobrovolně bezdětné ženy se stigmatizací vyrovnávají. Metodika: Hlavní metodikou této bakalářské práce bude explorativní výzkum. Podkladem pro empiricko-teoretický základ budou již existující data, která budou podrobena sekundární analýze. Následně bude proveden kvalitativní výzkum, přičemž data budou sbírána prostřednictvím polostrukturovaných individuálních rozhovorů s dobrovolně bezdětnými ženami. Respondentky budou vybrány na základě samovýběru a metodou sněhové koule (snowball). Zároveň budou komunikační partnerky vybírány z různorodých skupin, aby nebyly příliš uniformní ve svých postojích. Dílčí otázky: Návrh jednotlivých okruhů, které by se mohly vyskytnout v polostrukturovaném rozhovoru: 1) Předsudky a stereotypy (se kterými se potýkají ve společnosti) 2) První věc, co zazní, zmíní-li se o své dobrovolné bezdětnosti 3) Pocit tlaku z okolí (většina očekává, že se žena někdy stane matkou) 4) Názor přátel 5) Přátelé mezi dobrovolně bezdětnými 6) Problematika hledání partnera Charakteristika závěrů: Součástí závěrů bude popis předsudků a podob stigmatizace, se kterou se dobrovolně bezdětné ženy potýkají a strategie, jak se s touto stigmatizací vyrovnávají. To umožní přispět k debatě o normách týkajících se reprodukce a mateřství, a zároveň odhalit, jakými způsoby bezdětné ženy své odchýlení od normy vyjednávají. V závěru budou také vyhodnoceny shodné či neshodné znaky v příbězích/ odpovědích jednotlivých respondentek. Dále pak budou navrženy další možné postupy výzkumu. |
Seznam odborné literatury |
Bień, A., Rzońca, E., Iwanowicz-Palus, G., Lecyk, U., & Bojar, I. (2017). Quality of Life and Satisfaction With Life of Women Who Are Childless by Choice. Annals of Agricultural and Environmental Medicine, 24(2), 250–253.https://doi.org/10.5604/12321966.1235181 Brooks, C. (2019). Meaning-making Among Intentionally Childless Women. International Journal of Transpersonal Studies, 38(1), 140–153.https://doi.org/10.24972/ijts.2019.38.1.140 Corbett, L. (2018). Other than Mother: The Impact of Voluntary Childlessness on Meaning in Life, and the Potential for Positive Childfree Living. International Journal of Existential Psychology and Psychotherapy, 7(2), 20. Retrieved from http://journal.existentialpsychology.org/index.php/ExPsy/article/view/238 Hašková, H., & Pospíšilová, K. (2020). Kdo plánuje jedináčka a kdo chce zůstat bezdětný? Faktory ovlivňující nízké reprodukční plány mužů a žen. Sociologický časopis/ Czech Sociological Review. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Dostupné online na: https://sreview.soc.cas.cz/artkey/csr-202002-0001_who-wants-to-have-just-one-child-and-who-wants-to-remain-childless-the-factors-behind-men-8217-s-and-women-8.php Hašková H., & Zamykalová L. (2006). „Mít děti – co je to za normu? Čí je to norma?“. Biograf 13 (40-41): 3-53. ISSN 1211-5770. Dostupné online na: http://www.biograf.org/clanek.php?clanek=v4001 Letherby, G. (2002). Childless and Bereft? Stereotypes and Realities in Relation to “Voluntary” and “Involuntary” Childlessness and Womanhood. Sociological Inquiry, 72(1), 7–20.https://doi.org/10.1111/1475-682X.00003 Morison, T., Macleod, C., Lynch, I., Mijas, M., & Shivakumar, S. T. (2016). Stigma Resistance in Online Childfree Communities: The Limitations of Choice Rhetoric. Psychology of Women Quarterly, 40(2), 184–198.https://doi.org/10.1177/0361684315603657 Reuter, S. Z. (2019). Certainty as Social Justice: Understanding Childless Academic Women’s Reproductive Decisiveness. Women’s Studies International Forum, 74(March), 104–113.https://doi.org/10.1016/j.wsif.2019.03.010 |