Genderové bariéry využívání služeb sdílené mobility

• Název práce v češtině: Genderové bariéry využívání služeb sdílené mobility
• Název v anglickém jazyce: Gender barriers carried out while using shared mobility services
• Klíčová slova: gender|genderová propast|technologie|urbanismus|města|mobilita|městská mobilita|sdílená mobilita|kvalitativní výzkum|interview
• Klíčová slova anglicky: gender|gender gap|technology|urbanism|cities|mobility|urban mobility|shared mobility|qualitative research|rozhovor
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Radka Dudová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 30.11.2021
• Datum zadání: 30.11.2021
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 16.12.2021
• Datum a čas obhajoby: 17.06.2022 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 06.05.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 17.06.2022
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Jan Sládek, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Východiska
Ze statistik firmy, kterou budu v této bakalářské práci analyzovat vyplývá, že službu sdílené mobility, konkrétně pronájmu skútrů, využívá kolem 90 % mužů a 10 % žen, což je výrazně velký nepoměr. Podle Phippsové vnímá společnost dívky již od mládí jako ty, které mají spíše cit a rozhled ve společenském dění a péči, kdežto chlapce spojuje s technologiemi a technickými obory (Phipps, 2007). Tyto stereotypy se s námi většinou pojí po zbytek života. Technologie a poté i například jízda v autě či na skútru je spojována spíše s muži než se ženami. Technologie obecně jsou spojeny s mírou fyzické zdatnosti, která je spíše spojována s maskulinitou čili s muži (Dudová, 2021). Při rozhodování k využívání služeb sdílené mobility hraje samozřejmě roli několik faktorů, nejedná se pouze o fyzickou sílu či technické dovednosti, ale například i bezpečnost, která je neodmyslitelně spojována s řízením skútrů či jiných jednostopých vozidel. Tento faktor ovlivňuje především zranitelnější skupiny jako například ženy, děti či starší jedince (Cohen, 2019). V posledních letech můžeme pozorovat fenomén dezurbanizace v některých oblastech. Lidé se stěhují z center měst na jejich okraje a v takových případech pro ně služby sdílených mobilit nemají příliš velký význam, oproti těm, kteří žijí ve městech, zvlášť pak jejich centrech (Vokoun, 2019).
Cíle
Cílem práce je odpovědět na následující otázky: Čím se vztah žen ke sdílené mobilitě liší od vztahu mužů ke sdílené mobilitě? Jaký je vztah společnosti obecně k těmto službám sdílené mobility, jsou tyto služby genderově rozdělovány a proč? Konkrétní zaměření této bakalářské práce bude na službu sdílených elektrických skútrů. Mým cílem je nyní zjistit genderové rozdíly ve využívání technologií a aplikací obecně, zaměření bude spojeno také s urbanizací a mobilitou, jelikož tyto služby se týkají především měst a jsou spojeny se životem ve městech. Cílem této bakalářské práce je zjistit, jaký mají ženy vztah ke sdílené mobilitě ve městech.
Metodika
V první teoretické části práce bude provedeno mapování již stávajících studií a teoretických podkladů. V další praktické části bude využit kvalitativní výzkum, který bude realizován formou rozhovorů na vzorku zhruba deseti respondentek. Respondentky budou vybrány na základě předem stanovených kritérií. Následně s nimi budou realizovány rozhovory. Pomocí tohoto nástroje budu zjišťovat odpověď na výzkumnou otázku.
Charakteristika závěrů
Závěrem této bakalářské práce by měla být odpověď na výzkumnou otázku, proč využívají ženy služeb sdílené mobility méně než muži. Cílem je odpovědět na výzkumnou otázku a ověřit východiska na základě teorie a rozhovorů s jednotlivými uživatelkami služby. Další částí by mělo být nalezení odpovědí na výzkumnou otázku a stanovit sadu doporučení, jak službu zlepšit či změnit, aby byla více genderově neutrální. Cílem je tedy nalézt odpověď na výzkumnou otázku a také navrhnout řešení situace.

Seznam odborné literatury

Cockburn, C. (2009) ‘On “The Machinery of Dominance: Women, Men, and Technical Know-How”’, Women’s Studies Quarterly. The Feminist Press at the City University of New York, 37(1/2), pp. 269–273. Dostupné online na: http://www.jstor.org/stable/27655158.
Cohen, K. (2019). Human Behavior and New Mobility Trends in the United States, Europe, and China. Dostupné online na:http://www.jstor.com/stable/resrep21774.
Dudová, R. (2021). Všichni tím volantem nakonec musí točit stejně“: gender, věk a tělesnost v práci řidičů veřejné dopravy’. Gender a vyzkum / Gender and Research.
Mellström, U. (2004). ‘Machines and Masculine Subjectivity: Technology as an Integral Part of Men’s Life Experiences’, Men and Masculinities. SAGE Publications Inc.
Phipps, A. (2007). Re-inscribing gender binaries: Deconstructing the dominant discourse around women’s equality in science, engineering, and technology. Sociological Review.
Vokoun, M. (2019). Komunitní transport: smart doprava v oblastech kolem metropole v kontextu dezurbanizace. Jan Evangelista Purkyně University in Ústí nad Labem.