Psychologická intervence při dlouhodobých vesmírných misích

• Název práce v češtině: Psychologická intervence při dlouhodobých vesmírných misích
• Název v anglickém jazyce: Psychological intervention in long-term space missions
• Klíčová slova: dlouhodobé vesmírné mise|izolace|systém intervence|komunikace|posádka kosmonautů/astronautů|výzkumný projekt|kosmický výzkum|specifické profese
• Klíčová slova anglicky: long-term space missions|isolation|intervention system|communication|astronaut crew|research project|space research|specific professions
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra psychologie (21-KPS)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. MUDr. Mgr. Radvan Bahbouh, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 29.11.2021
• Datum zadání: 03.12.2021
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 04.02.2022
• Datum a čas obhajoby: 02.09.2022 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 04.05.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 02.09.2022
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Pavla Čípková
• Konzultanti: PhDr. Kateřina Bernardová

Zásady pro vypracování

Cíle v oblasti dobývání vesmíru se díky úspěšnému přistání na Marsu v roce 2020 s roverem Perseverance posunuly o krok blíže k první lidské stopě na rudé planetě. Ačkoliv je technický výzkum pro vytvoření optimálních podmínek bezpečného přesunu astronautů stále v procesu bádání, pro výcvik lidské posádky jsou již podnikány zásadní kroky. Dlouhodobá izolace ovšem poskytuje nejen technická úskalí jako je vliv radiace, stav beztíže, ale také psychologická, sociologická a psychosociální způsobená stresory, které se váží k extrémním a specifickým podmínkám vesmíru, a která zatím nebyla systematicky popsána ani v rámci mezinárodních výzkumných projektů zaměřených na kosmický výzkum.
Hlavním cílem mé bakalářské práce je zmapovat možnosti a techniky psychologické a psychosociální intervence u již uskutečněných vesmírných letů a jejich izolačních alternativ a následně vytvořit návrh na způsob psychologické a psychosociální intervence u dlouhodobých simulovaných i pilotovaných vesmírných letů a expedic na základě znalostí, které byly doposud popsány v návrhu mé výzkumné části.
V literárně-přehledové části práce budu primárně vycházet z poznatků krátkodobých vesmírných letů společně s daty z izolačních experimentů (simulací) či z pobytů v extrémních podmínkách, jako jsou polární či podvodní stanice, mezinárodní vojenské mise mírového i bojového charakteru.
Základním kamenem výzkumné části bude návrh psychologické a psychosociální intervence. Výzkum bude zapojen do již tři roky probíhajícího výzkumného designu mezinárodního projektu SIRIUS 2016 – 2027, a to do jeho třetí etapy – „SIRIUS 21“ s osmiměsíční izolací, která byla odstartována 4. listopadu roku 2021 v Institutu biomedicínských problémů Akademie věd Ruské federace v rámci unikátního nadzemního
zařízení NEK (nadzemnzj experimentalnyj komplex). Probandy výzkumu jsou kandidáti i astronauti/kosmonauti vybraní z celého světa dle kritérií IBMP RAS a NASA, kteří jsou zároveň organizátory projektu SIRIUS. Návrh intervence vznikne na podkladě projektu sociálního výzkumu (s částmi kvantitativními i kvalitativními) zavedeného do projetu „SIRIUS“ na základě 30 let trvajících zkušeností s konstruováním a ověřováním autorsky vlastních dotazníkových technik (expertní pracoviště Armády ČR a Ministerstva obrany ČR, výzkumný tým KOSMOW od roku 2016 pod vedením konzultantky práce). Kvantitativní model bude obsahovat analýzu komunikačních dat pomocí Sociomapování a dotazníkových technik konstruovaných „na míru“ dané experimentální situace. Jako kvalitativní část výzkumu poslouží polostrukturované rozhovory realizované se členy posádky „SIRIUS 21“, jejichž cílem bude přesně identifikovat potřeby posádky, aby mohl být návrh způsobu intervence co nejefektivnější.
Hlavní přínos mé bakalářské práce bude ve vytvoření přehledu psychologických a psychosociálních intervencí zaměřených individuálně na členy posádky, ale též na posádku jako celek lidského uskupení a v návrhu samotné intervence založené na empiricky získaných datech.

Seznam odborné literatury

Antonio, P. (2017). The Physiological and Psychological Aspects of Sending Humans to Mars. Journal of the Washington Academy of Sciences, 100(4), 3-20. https://doi.org/10.13140/RG.2.2.23177.34405

Bahbouh, R. (2012). Sociomapování týmů. Praha. QED GROUP.

Cronin, M. A., Weingart, L. R., & Todorova, G. (2011). Dynamics in Groups: Are We There Yet? The Academy of Management Annals, 5(1), 571-612. https://doi.org/10.1080/19416520.2011.590297

Salas, E., Tannenbaum, S. I., Kozlowski, S. W. J., Miller, C. A., Mathieu, J. E., & Vessey, W. B. (2015). Teams in Space Exploration. Current Directions in Psychological Science, 24(3), 200-207. https://doi.org/10.1177/0963721414566448

Šolcová, I., Stuchlíková, I., & Guščin, V.I. (2014). Mars 500. Fakta a postřehy ze simulovaného letu na rudou planetu. Academia: Praha.