Faktory související s pocity osamělosti u českých vysokoškolských studentů
| Název práce v češtině: | Faktory související s pocity osamělosti u českých vysokoškolských studentů |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Factors related to feelings of loneliness among Czech university students |
| Klíčová slova: | osamělost|COVID-19|korelační studie|čeští vysokoškolští studenti |
| Klíčová slova anglicky: | loneliness|Czech university students|COVID-19|correlation study |
| Akademický rok vypsání: | 2021/2022 |
| Typ práce: | bakalářská práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Katedra sociologie (21-KSOC) |
| Vedoucí / školitel: | Mgr. Radka Hanzlová, Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 28.11.2021 |
| Datum zadání: | 29.11.2021 |
| Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 11.01.2022 |
| Datum a čas obhajoby: | 17.06.2022 09:00 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 09.05.2022 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 17.06.2022 |
| Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
| Oponenti: | Mgr. Zuzana Podaná, Ph.D. |
| Zásady pro vypracování |
| Východiska: Osamělost je často skloňována v souvislosti se staršími lidmi. Výzkum pro BBC (BBC Loneliness Experiment) však zjistil, že mladí lidé (16-24) se cítí častěji osaměle (v 40 %) než kterákoliv jiná věková skupina, a to včetně respondentů v kategorii 75 + (27 %) (Victor et al., 2019). Studie provedená na norských vysokoškolských studentech odhalila dokonce vzrůstající trend osamělosti. V roce 2014 se osaměle cítilo 16,5 % a v roce 2018 již 23,6 % dotazovaných studentů (Hysing et al., 2020). Data ESS vypovídají o tom, že 7 % Evropanů (30 milionů osob) se často cítí osaměle. Česká republika se s 10 % osamělých jedinců pohybuje nad průměrem Evropské unie (Evropská komise, 2019). Také mimo Evropskou unii se osamělost stává často diskutovaným tématem, jeho vážnost dokládají například nově zavedená ministerstva osamělosti ve Velké Británii a v Japonsku (John, 2018; Skopeliti, 2021). Osamělost není pouze individuálním fenoménem. Příčiny osamělosti jsou sociální, stejně jako některé z jejích důsledků, proto by se vedle medicíny a psychologie měla problémem osamělosti zabývat také sociologie (Yang, 2019). Cíle: Práce se zaměří na pocity osamělosti u vysokoškolských studentů v České republice. Hlavním cílem bude zjistit, s jakými faktory pocit osamělosti souvisí. Nejprve budou popsány proměnné, u kterých z dostupných zahraničních studií vyplývá určitá souvislost s osamělostí. Tato zahraniční data poslouží jako podklad pro vlastní sběr dat, na kterých budou otestovány korelace zvolených proměnných s pocity osamělosti na vzorku studentů z českých vysokých škol. Metodika: Podkladem pro výzkumnou část práce budou evropská data z ESS, pomocí kterých lze odpovědět na otázku, jak často se s pocity osamělosti potýkají studenti v České republice v porovnání s ostatními skupinami osob. Na tato data naváže vlastní kvantitativní výzkum, který proběhne formou on-line dotazníku. Základem dotazníku bude ustálená škála pro měření osamělosti UCLA (Russell, 1996). Respondenti do výzkumu vstoupí na základě samovýběru. Dílčí otázky: 1) Jaký je vztah mezi pocity osamělosti a genderem studentů? 2) Jaký je vztah mezi pocity osamělosti a ročníkem studia? 3) Jaký je vztah mezi pocity osamělosti a místem bydliště? 4) Jaký je vztah mezi pocity osamělosti a oborem studia? 5) Jaký je vztah mezi pocity osamělosti a časem stráveným na sociálních sítích? Charakteristika závěrů: Závěry práce odpoví na otázku, jaké proměnné souvisejí s pocity osamělosti u studentů vysokých škol. Následně bude vyhodnoceno, zda se výsledky vlastního výzkumu shodují se závěry zahraničních studií. Vytyčeny budou rovněž další příležitosti pro zkoumání v této oblasti. |
| Seznam odborné literatury |
| Barreto, M., Victor, C., Hammond, C., Eccles, A., Richins, M. T., & Qualter, P. (2021). Loneliness around the world: Age, gender, and cultural differences in loneliness. Personality and Individual Differences, 169, 110066.https://doi.org/10.1016/j.paid.2020.110066 Hysing, M., Petrie, K. J., Bøe, T., Lønning, K. J., & Sivertsen, B. (2020). Only the lonely: A study of loneliness among university students in Norway. Clinical Psychology in Europe, 2(1). https://doi.org/10.32872/cpe.v2i1.2781 How lonely are Europeans? (2019, June 14). EU Science Hub – European Commission.https://ec.europa.eu/jrc/en/news/how-lonely-are-europeans John, T. (2018, April 25). How the World’s First Loneliness Minister Will Tackle “the Sad Reality of Modern Life.” Time.https://time.com/5248016/tracey-crouch-uk-loneliness-minister/ Russell, D. W. (1996). UCLA Loneliness Scale (Version 3): Reliability, Validity, and Factor Structure. Journal of Personality Assessment, 66(1), 20–40.https://doi.org/10.1207/s15327752jpa6601_2 Skopeliti, C. (2021, February 25). Japan appoints ‘Minister for Loneliness’ after rise in suicides. The Independent.https://www.independent.co.uk/news/world/asia/japan-minister-loneliness-suicides-tetsushi-sakamoto-b1807236.html Victor, C., Qualter, P., & Barreto, M. (2019). WHAT IS LONELINESS: INSIGHTS FROM THE BBC LONELINESS EXPERIMENT. Innovation in Aging, 3(Supplement_1), S373.https://doi.org/10.1093/geroni/igz038.1366 Yang, K. (2019). Loneliness: A Social Problem (Routledge Advances in Sociology) (1st ed.). Routledge. |