Změny v rámci přechodu na inkluzivní vzdělávání z pohledu učitelů na ZŠ

• Název práce v češtině: Změny v rámci přechodu na inkluzivní vzdělávání z pohledu učitelů na ZŠ
• Název v anglickém jazyce: Changes in the transition to inclusive education from the perspective of teachers in primary schools
• Klíčová slova: inkluzivní vzdělávání
• Klíčová slova anglicky: Inclusive education
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Jaromír Mazák, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 25.11.2021
• Datum zadání: 25.11.2021
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 06.05.2022
• Datum a čas obhajoby: 17.06.2022 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 06.05.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 17.06.2022
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Markéta Spitzerová

Zásady pro vypracování

Východiska:
Vzdělávací systém České republiky byl značně ovlivněn vstupem do Evropské unie, kdy se začalo uvažovat o změnách v kvalitě vzdělávání včetně zahrnutí dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Na tento proces reagoval zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (Školský zákon), který nabyl účinnosti 1. ledna 2005. Od té doby dochází k výrazným změnám ve fungování nejen základních škol, na které se v práci zaměřím, ale také na středních a vysokých školách. Nejvýraznější změny jsou samozřejmě vnímány přímo u zdroje v praxi mezi učiteli a žáky. Pokud chceme systém společného vzdělávání kvalitně ohodit, musíme se na něj podívat ze všech úhlů pohledu. (Kendíková, 2018) Tato práce bude vedena z pohledu učitelů na základě jejich zkušeností se změnami v rámci společného vzdělávání v praxi. Zaměřím se na oblasti financování a podpory od zřizovatele školy, který přímo ovlivňuje, do jaké míry bude škola inkluzivní, dále pak na spolupráci s asistenty pedagoga, fungování žáků v inkluzivní třídě a na zvládnutí přechodu učitele na společné vzdělávání.
Pohled učitelů na celý tento vzdělávací systém shledávám klíčovým. „Učitel spoluutváří edukační prostředí, klima třídy, organizuje a koordinuje činnosti žáků, řídí a hodnotí proces učení“ (Průcha, Walterová & Mareš, 2003, s. 261) Nejen proto je role učitele v zavádění inkluzivního vzdělávání do praxe nenahraditelná. Je důležité, aby právě učitelé plně chápali principy společné edukace a dokázali je realizovat, ale také aby ti, kteří změny zavádějí brali v potaz jejich realizovatelnost skrz učitele do praxe.
Cíl:Cílem této práce je zmapovat fungování inkluzivního vzdělávání pohledem učitelů, zaměřit se na osobní zkušenosti učitelů a zachytit překážky, které jim komplikují aplikování inkluzivního vzdělávacího systému na základních školách. Přinesu tak nové poznatky v problematice zlepšování společného vzdělávání a v práci také představím způsoby zavádění inkluze do škol v jiných evropských zemích.
Metodika:Práce bude mít teoretickou část, kde bych se pokusila vymezit a blíže nastínit pojmy dané problematiky. Hlavní částí bude empirická část, ve které bych chtěla praktikovat kvalitativní výzkum. Zvolím si formu polostrukturovaného rozhovoru, který povedu s několika učiteli, kteří byli aktivní ve svém oboru ještě před zavedením inkluze na jejich škole. Výzkum bude probíhat na několika základních školách v Ústeckém kraji, kdy podmínkou je, aby každá měla jiného zřizovatele, jelikož právě zřizovatel školy určuje míru, do jaké bude škola inkluzivní a jaké prostředky na to získá.
Závěr:Očekávám, že by tato práce mohla poukázat na případný prostor pro zdokonalování systému inkluzivního vzdělávání. Rozhovory s učiteli, kteří fungují přímo v praxi, kde je systém inkluze praktikován by mohly přinést nové poznatky ve fungování tohoto vzdělávacího systému. Odhalením stránek, které fungují dobře a naopak těch, které by potřebovaly vylepšit, může tato práce sloužit jako inspirace pro lepší budoucnost českého školství. Práce by mohla být předlohou pro celorepublikový výzkum o fungování inkluzivního vzdělávání z perspektivy učitelů.

Seznam odborné literatury

Seznam literatury:
· Kendíková, J. (2018). Rok I.: změny v legislativě na příkladech ze školní praxe. V Praze: Pasparta.
· Michalík, J., Baslerová, P., & Růţička, M. et al. (2018). Postoje pedagogických pracovníků kvybraným aspektům společného vzdělávání. Olomouc: Univerzita Palackého.
· Opatřilová, D., & Vítková, M. et al. (2011). Speciálně pedagogická podpora dětí a mládeţe se speciálními vzdělávacími potřebami mimo školu. Brno: Masarykova univerzita.
· Pekárková, S., & Voţechová, J. (2013). Asistent pedagoga. In Kolektiv autorů, Mají na to! Jak podpořit sociálně znevýhodněné děti na ZŠ (s. 127-131). Praha: Člověk v tísni. Dostupné z http://www.majinato.cz/majinato_web.pdf
· Potměšil, M. et al. (2018). Sociální prostředí ve škole a inkluzivní vzdělávání. Olomouc: Univerzita Palackého.
· Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (2003). Pedagogický slovník. Praha: Grada Publishing.
· Rokosheva, S, O Sidorkin a B Zavadilová. Inkluzívní vzdělávání v České republice:regionální perspektiva. In: Nadace Open society fund Praha [online]. 2016 [cit. 2021-01-12]. Dostupné z: https://www.vzdelavacisluzby.cz/dokumenty/banka-souboru/44005.pdf
· Situační zpráva o inkluzivním vzdělávání. (2017). Dostupné z:http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/situacni-zprava-o-inkluzivnimvzdelavani
· Tannenbergerová, M. (2016). Průvodce školní inkluzí, aneb, Jak vypadá kvalitní základní škola současnosti?: změny v legislativě na příkladech ze školní praxe. Praha: Wolters Kluwer.
· Vomáčková, H. et al. (2015). Výzkumný pohled na inkluzi a její determinanty. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně.