Účinky médiální spotřeby na postoje k migraci

• Název práce v češtině: Účinky médiální spotřeby na postoje k migraci
• Název v anglickém jazyce: Effects of media consumption on attitudes towards migration
• Klíčová slova: postoje k migraci|postoje k imigrantům|mediální spotřeba|mediální diety|politická témata|mediální účinky
• Klíčová slova anglicky: attitudes towards migration|attitudes towards immigrants|media consumption|media diets|political issues|media effects
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Lukáš Linek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 25.11.2021
• Datum zadání: 25.11.2021
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 07.12.2021
• Datum a čas obhajoby: 01.09.2022 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 01.08.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 01.09.2022
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Mgr. Petr Lupač, Ph.D.
• Ocenění: Práce byla navržena na ocenění

Zásady pro vypracování

Východiska:
Za jeden z nejvíce polarizujících postojů podle socioekonomického a kapitálového zařazení jedince lze v České republice považovat postoj k migraci resp. imigrantům (Prokop, 2019). Přestože Česká republika patří mezi země, jež byly evropskou migrační krizí zasaženy minimálně (Eurostat, 2021), jde o jednu ze zemí s nejméně příznivým postojem k migrantům (European Union, 2018) a otázka migrace jako možné hrozby se pak pravidelně vrací jako politické téma (Pilnáček & Tabery, 2018, Pilnáček, 2019). Lze se tedy domnívat, že může ovlivňovat politické rozhodování občanů.
Výzkumy naznačují, že kromě vzdělání, interpersonální důvěry a politických hodnot (např. Ruestenbach, 2010) mohou ovlivňovat postoje k migraci i média – na individuální úrovni tedy mediální spotřeba či „mediální dieta“ jedince (Štětka, Mihelj & Tóth, 2020, Jacobs & d’ Haenens, 2016, Beyer & Matthes, 2015).
Literatura na toto téma se zabývá například otázkou různých efektů sledování komerčních a veřejnoprávních médií, kdy konzumace komerčních médií bývá spojována s negativnějšími postoji k migraci či imigranům, zatímco vystavení médiím veřejné služby bývá v případě některých zemí spojováno s méně negativními postoji (Jacobs & d’ Haenens, 2016, Beyer & Matthes, 2015, Štětka et. al., 2020). Některé zdroje se také věnují možnému různému efektu jednotlivých typů médií, kdy vystavení zpravodajství v rádiu a novinách oproti televizi může být spojeno s méně negativním vnímáním ekonomických dopadů imigrace (Héricourt & Spielvogel, 2013). Ve spojitosti s digitálními médii se pak literatura zabývá například otázkou role plurality či uzavírání se zdrojům ve vztahu k polarizaci daného postoje (Štětka et. al., 2020).
Častým problémem dosavadních empirických výzkumů nicméně je, že jde z valné většiny o výzkumy využívající dotazníkových self-report dat ohledně sledování médií (Jacobs et al., 2016, Beyer & Matthes, 2015, Héricourt & Spielvogel, 2013). Případně, že jde o výzkumy užívající data, která neumožňují postihnout delší období mediálního vystavení a proměn mediálních diet ve vztahu k postojům k imigrantům než po dobu jednoho měsíce (Štětka et al., 2020).
Ve své diplomové práci bych se proto chtěl zaměřit na dynamickou perspektivu umožňující vysvětlení vztahu mezi mediální spotřebou (jak v TV, rádiu, tak online) a krajním postojem k migraci v delším časovém horizontu volební kampaně v České republice. Za využití datového souboru MEDIAnu pro Sociolgický ústav AV, jenž zahrnuje kombinaci měření pasivní mediální spotřeby zpravodajství a publicistiky (za využití metody adMeter) mezi červnem a říjnem 2021 před volbami do Poslanecké sněmovny PČR a tři vlny dotazníkového šetření během kampaně, bych chtěl zjistit, zda a jak spotřeba různých ať už televizních či online kanálů ovlivňuje vnímání migrace jako tématu a krajní postoje k migraci.

Výzkumné otázky:
Jaký je vztah mezi mediální spotřebou a krajními postoji k migraci a vnímáním migrace jako důležitého tématu voleb?
Jak se liší role konzumace jednotlivých typů médií ve vztahu ke krajním postojům k migraci a vnímání migrace jako tématu voleb?
Cíle:
Systematicky popsat vztah mezi mediální spotřebou a postoji k migraci
Metoda:
Kvantitativní sekundární analýza datového souboru MEDIAnu pro Sociolgický ústav AV sbíraného před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky mezi červnem a říjnem 2021, jenž zahrnuje měření pasivní mediální spotřeby a tři vlny dotazníkového šetření
Charakteristika závěrů:
Popsání vztahů mezi postoji k migraci a mediální spotřebou v průběhu času při kontrole dalších relevantních proměnných

Seznam odborné literatury

Prokop, D., Tabery, P., Buchtík, M., Dvořák, T. a Pilnáček, M. (2019). Rozděleni svobodou - Česká společnost po 30 letech. Praha: Radioservis, a.s.
Eurostat (2021) First instance decisions on applications by citizenship, age and sex - annual aggregated data (rounded)
Pilnáček, M. (2019) Voličské preference, faktory rozhodování a témata voleb do Evropského parlamentu v dubnu 2019. Praha: CVVM
European Union. (2018). Integration of immigrants in the European Union. Special Eurobarometer 469. European Commission, Directorate-General for Migration and Home Affairs. http://ec. europa.eu/commfrontoffice/publicopinion/index.cfm/ResultDoc/download/DocumentKy/82537 on 23 August 2019
Štětka, V., Mihelj, S., & Tóth, F. (2020). The Impact of News Consumption on Anti-immigration Attitudes and Populist Party Support in a Changing Media Ecology. Political Communication, 1–22.
Rustenbach, E. (2010). Sources of Negative Attitudes toward Immigrants in Europe: A Multi-Level Analysis. International Migration Review, 44(1), 53–77. doi:10.1111/j.1747-7379.2009.00798.x
Jacobs, L., Meeusen, C., & d’ Haenens, L. (2016). News coverage and attitudes on immigration: Public and commercial television news compared. European Journal of Communication, 31(6), 642–660.
Beyer, A., & Matthes, J. (2015). Attitudes toward illegal immigration and exposure to public service and commercial broadcasting in France, Norway, and the United States. International Journal of Communication, 9, 3264–3279.
Pilnáček, M. & Tabery, P. (2018). Témata voleb do PSP ČR a prezidentských voleb. Volební výzkumy a volební modely: Jaké byly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017 a prezidentské volby 2018, Praha, Česká republika.
Héricourt, J., & Spielvogel, G. (2013). Beliefs, media exposure and policy preferences on immigration: evidence from Europe. Applied Economics, 46(2), 225–239. doi:10.1080/00036846.2013.844330