Las Sinsombrero – zapomenuté umělkyně očima vzpomínek Conchy Méndez a Maríi Teresy León.

• Název práce v češtině: Las Sinsombrero – zapomenuté umělkyně očima vzpomínek Conchy Méndez a Maríi Teresy León.
• Název v anglickém jazyce: Las Sinsombrero - forgotten women artists through the memories of Concha Méndez and María Teresa León
• Klíčová slova: Las Sinsombrero|Concha Méndez|María Teresa León|autobiografie|španělská literatura 20. století|generace 27|exil|emancipace|vzpomínky|zapomínání|básně
• Klíčová slova anglicky: Las Sinsombrero|Concha Méndez|María Teresa León|autobiography|20th century Spanish literature|generation 27|exile|emancipation|memories|forgetting|poems
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav románských studií (21-URS)
• Vedoucí / školitel: doc. Juan Antonio Sánchez Fernández, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 20.11.2021
• Datum zadání: 22.11.2021
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 14.12.2021
• Datum a čas obhajoby: 02.09.2022 08:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 26.07.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 02.09.2022
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Pavlína Juračková

Zásady pro vypracování

Jednoho dne nás, Federika, Dalího, Margaritu Manso a mě, napadlo sundat si klobouk… Tak zní začátek citátu surrealistické malířky Marujy Mallo o drobné rebelii uskutečněné při procházce po Puerta del Sol, jenž dal za vznik názvu celé jedné generace umělkyň, na něž se v průběhu historie zapomnělo. Las Sinsombrero, ty bez klobouku, byly ženy tvořící ve 20. a 30. letech Španělska dvacátého století, v takzvaném Stříbrném věku španělské literatury, bok po boku svých dnes natolik proslulých protějšků ze známé Generace 27. Ženy jako Maruja Mallo, Concha Méndez, Rosa Chacel, María Zambrano, Ernestina de Champourcín, María Teresa León, Josefina de la Torre, Carmen Conde, Ángeles Santos, Margarita Manso, María Blanchard či Marga Gil Roësset tvořily v oblasti malířství, sochařství, filmu, filozofie a literatury. Tato práce se zaměřuje na dvě vybrané autorky, konkrétně básnířku Conchu Méndez a spisovatelku Maríu Teresu León. Dává si za cíl přiblížit tuto zapomenutou generaci za pomoci jejich vlastních vzpomínek zachycených v autobiografickém díle Maríi Teresy León Memoria de la Melancolía a v knize vnučky Conchy Méndez Palomy Ulacia Altolaguirre Memorias habladas, memorias armadas, sestavené z přepisů jejich rozhovorů, a pokusit se jim tím a studiem možnosti přínosu žánru autobiografie jako takové, navrátit alespoň zlomek jejich ztraceného hlasu.

Seznam odborné literatury

ALTOLAGUIRRE, Paloma Ulacia. Concha Méndez. Memorias habladas, memorias armadas. Sevilla: Renacimiento, 2020.
BALLÓ COLELL, Tània. Las sinsombrero: Sin ellas, la historia no está completa. Barcelona: S.L.U. ESPASA LIBROS, 2016.
BELLVER, Catherine G. Exile and the Female Experience in the Poetry of Concha Méndez. Anales de La Literatura Española Contemporánea, 1993, vol. 18, no. 1/2, s. 27–42.
BENSTOCKB, Shari. The Private Self: Theory and Practice of Women's Autobiographical Writings. Chapel Hill: University of North Carolina Press, 1988.
CASTILLO ROBLES, María José. La producción crítica y ensayística de maría teresa león. Almería, 2013, s. 74-78. Disertace. Universidad de Almería.
DE MAN, Paul. Autobiography as De-Facement. MLN, 1979, vol. 94, no. 5, s. 919–30.
FERNÁNDEZ FRAILE, María Eugenia. Historia de las mujeres en España: historia de una conquista. La Aljaba. Segunda Época: revista de estudios de la mujer, 2008, núm. 12, s. 11-20.
FORBELSKÝ, Josef a Juan Antonio SÁNCHEZ. Španělská moderní literatura 1898-2015. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2017.
FUENTES ARAGONÉS, Juan Francisco a Isabel MARTÍN SÁNCHEZ. Boina/sombrero: una dicotomía social y simbólica en la España del siglo XX. Historia y política: Ideas, procesos y movimientos sociales, 2020, núm. 43, s. 225-254.
GONZÁLEZ-ALLENDE, Iker. Cartografías urbanas y marítimas: género y modernismo en Concha Méndez. Anales de La Literatura Española Contemporánea, 2010, vol. 35, núm., s.89–116.
HERRERA BARBA, Ana. La figura de María Teresa León desde el olvido. Sur: Revista de literatura, 2015, núm. 7, s. 1-7.
CHALUPA, Jiří. Dějiny Španělska. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2017.
JAY, Paul. What’s The Use? Critical Theory and the Study of Autobiography. Biography, 1987, vol. 10, no., s. 39–54.
LEGGOTT, Sarah. 2008. "The Female Intellectual in 1920s Madrid: Writing the Lyceum Club". Journal of the Australasian Universities Language and Literature Association, 2008 no. 110, s. 95-112.
LEGGOTT, Sarah. “The workings of memory: María Teresa León´s ‘Memoria de la melancolía’ Hispanic Journal, 2002, vol. 23, no. 1, s. 89–102.
LEGGOTT, Sarah. The Woman Writer in 1920s Spain: Countering the Canon in Concha Méndez’s ‘Memorias Habladas, Memorias Armadas.’ Hispanic Journal, 2005, vol. 26, no. ½, s. 91–105.
LEÓN, María Teresa. Memoria de la melancolía. Madrid: Castalia, 1999.
MASLOWSKI, Nicolas a Jiří ŠUBRT. Kolektivní paměť: k teoretickým otázkám. Praha: Karolinum, 2014.
MÉNDEZ, Concha. Niňo y sombras. Madrid: Héroe, 1936.
MÉNDEZ, Concha, Valender, James. Entre sombras y sueños: antología poética. Sevilla: Renacimiento, 2019.
MANGINI GONZÁLEZ, Shirley. Memories of Resistance: women's voices from the Spanish Civil War. New Haven: Yale University Press, 1995.
OLNEY, James. Studies in Autobiography. New York: Oxford University Press, 1988.
TORRES NEBRERA, Gregorio. La obra literaria de María Teresa León (cuentos y teatro). Anuario de estudios filológicos, 1984, núm. 7, s. 361.
TORRES NEBRERA, Gregorio. María Teresa León: cinco cuentos recuperados. Anuario de estudios filológicos. 1996, núm. 19, s. 488-489.