Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Di natsionale frage: Vladimír Medem a koncept národně-kulturní autonomie
Název práce v češtině: Di natsionale frage: Vladimír Medem a koncept národně-kulturní autonomie
Název v anglickém jazyce: Di natsionale frage: Vladimír Medem and the concept of national-cultural autonomy
Klíčová slova: Vladimír Medem|Bund|národně-kulturní autonomie|národní otázka|doikayt|neteritoriální autonomie|austromarxismus|bolševismus
Klíčová slova anglicky: Vladimir Medem|Bund|national-cultural autonomy|national question|doikayt|non-territorial autonomy|Austro-Marxism|Bolshevism
Akademický rok vypsání: 2021/2022
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Ústav politologie (21-UPOL)
Vedoucí / školitel: prof. Dr. Pavel Barša, M.A., Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 08.11.2021
Datum zadání: 09.11.2021
Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
Datum potvrzení stud. oddělením: 08.12.2021
Datum a čas obhajoby: 07.09.2022 09:00
Datum odevzdání elektronické podoby:02.09.2022
Datum proběhlé obhajoby: 07.09.2022
Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
Oponenti: PhDr. Ondřej Slačálek, Ph.D.
 
 
 
Zásady pro vypracování
Práce se bude zabývat Vladimírem Medemem, jedním z předních teoretiků národní otázky v židovském Bundu, a jeho konceptem národně-kulturní autonomie. První část práce se zaměří na důležité milníky ve vývoji národního programu Bundu od protobundistických kroužků ve Vilně v 90. letech 19. století až do jeho rozštěpení v roce 1917. Debaty které se vedly okolo národního programu se následně pokusím uvést do širšího kontextu. Ty přirozeně neprobíhaly izolovaně od velkých debat té doby, a proto je bundistický program syntézou tehdejších diskuzí o marxismu, socialismu a národní (židovské) otázce. Druhá část práce bude zaměřena na Medemovy texty a jeho pojetí národně-kulturní autonomie. Tento koncept měl vyřešit problém, kterému židovská menšina čelila jakožto národ „bez teritoria”. Jedna z otázek, která mě bude zajímat, je způsob, jakým tento typ neteritoriální autonomie problematizuje vztah národa a teritoria a jak byl tento vztah chápán nejen samotným Medemem, ale také východoevropskými bundisty obecně.
Seznam odborné literatury
FRANKEL, J. Prophecy and Politics: Socialism, Nationalism and the Russian Jews, 1862-1917 (Cambridge: Cambridge University Press, 1981), s. 171–257.
GECHTMAN, R. „National-Cultural Autonomy and ‘Neutralism': Vladimir Medem's Marxist Analysis of the National Question, 1903-1920“, Socialist Studies, no. 3, (2007) s. 69–92.
GECHTMAN, R. „Conceptualizing National-Cultural Autonomy: From the Austro-Marxists to the Jewish Labor Bund“, in: Jahrbuch des Simon-Dubnow-Instituts, vol. 4, (Vandenhoeck & Ruprecht, 2005), s. 17–49.
MEDEM, V.  „The Worldwide Jewish Nation”, in: Simon Rabinovitch (vyd.), Jews and Diaspora Nationalism: Writings on Jewish Peoplehood in Europe and the United States. (Brandeis University Press, 2012), s. 105–124.
PINSON, K. S.  „Arkady Kremer, Vladimir Medem, and the Ideology of the Jewish ‘Bund.”, Jewish Social Studies, vol. 7, no. 3, Indiana University Press, (1945), s. 233–64.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK