Motivy holokaustu v dílech Ludvíka Aškenazyho

• Název práce v češtině: Motivy holokaustu v dílech Ludvíka Aškenazyho
• Název v anglickém jazyce: Motifs of the Holocaust in Ludvík Aškenazy's Works
• Klíčová slova: Ludvík Aškenazy|Židé|víra|nacismus|komunismus
• Klíčová slova anglicky: Ludvík Aškenazy|the Jews|faith|Nazism|communism
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav české literatury a komparatistiky (21-UCLK)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Jiří Holý, DrSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 21.09.2021
• Datum zadání: 21.09.2021
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 23.09.2021
• Datum a čas obhajoby: 13.06.2022 10:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 07.04.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 13.06.2022
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. PhDr. Jan Wiendl, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Práce se bude zabývat třemi knihami Ludvíka Aškenazyho (1921-1986), které vznikly na přelomu padesátých a šedesátých let 20. století: Psí život (1959), Černá bedýnka (1960, přepracováno 1964) a Vajíčko (1963, přepracováno 1967).
Soustředí se na motivy spojené s tématem války a nacistické perzekuce Židů (případně Rómů). Aškenazy měl k tomuto tématu osobní vztah, protože měl židovské předky, a v tomto období jeho povídky, event. texty (Černá bedýnka) patřily k několika dalším (jejichž autory byli např. Lustig, Otčenášek, o něco později Bělohradská, Fuks, Škvorecký), které znovuoživily židovství a holokaust v české literatuře. Jde o výraznou změnu proti období stalinského antisemitismu, který židovskou tematiku z oficiální kultury vylučoval.
Práce bude analyzovat funkci vypravěče v jednotlivých textech, autorovy typické postupy intimizace, lyrizace a autentizace a jednotlivé obrazy a motivy – například „nerovné lásky“, zvířat, jmen v Pinkasově synagoze – v kontextu jednotlivých děl a soudobé české prózy.

Seznam odborné literatury

Milan Jungmann, Hledání ztraceného dětství, in: L. Aškenazy, Etudy dětské a nedětské. Praha 1963, s. 299-312..
Aleš Haman, Od novináře k básníkovi, in: L. Aškenazy, Světla zastaveného času. Praha 1992, s. 175-180.
Pavel Janoušek (ed.): Dějiny české literatury 1945-1989. III. díl 1958-1969. Praha 2008.
Jiří Holý: Šoa ve fikční próze do konce šedesátých let. In: Cizí i blízcí. Praha 2016, s. 573-600.
Tereza Háječková: Vztah obrazu a textu. Problém sémantického gesta ve sbírce Černá bedýnka. Bakalářská práce, FF UK, 2021.
Bibliografická databáze ÚČL AV ČR.
https://vufind.ucl.cas.cz/Search/Results?lookfor=Ludv%C3%ADk+A%C5%A1kenazy&type=AllFields&filter%5B%5D=year_str_mv%3A%22%5B1945+TO+*%5D%22&limit=20&sort=datesort_str_mv+desc