Smysl pro koherenci jako protektivní faktor duševního zdraví v době pandemie
| Název práce v češtině: | Smysl pro koherenci jako protektivní faktor duševního zdraví v době pandemie |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Sense of coherence as a protective factor of mental health during the pandemic |
| Klíčová slova: | Salutogeneze|smysl pro koherenci|duševní zdraví|well-being|úzkost|pandemie|Česká republika|reprezentativní vzorek |
| Klíčová slova anglicky: | Salutogenesis|sense of coherence|mental health|well-being|anxiety|pandemic|Czech Republic|representative sample |
| Akademický rok vypsání: | 2020/2021 |
| Typ práce: | bakalářská práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Katedra psychologie (21-KPS) |
| Vedoucí / školitel: | Mgr. Ivana Šípová, Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 05.09.2021 |
| Datum zadání: | 05.09.2021 |
| Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 04.05.2022 |
| Datum a čas obhajoby: | 17.06.2022 00:00 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 08.05.2022 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 17.06.2022 |
| Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná pracovníkem v zastoupení a finalizovaná |
| Oponenti: | Mgr. Katarína Pabištová |
| Konzultanti: | Mgr. Martin Tušl |
| Zásady pro vypracování |
| Bakalářská práce se zabývá well-beingem, konkrétně jeho složkou smyslu pro koherenci, ve vztahu k duševnímu zdraví.
Obsahem literárně přehledové části je teorie ke klíčovým konceptům duševního zdraví a well-beingu se zaměřením na salutogenetické pojetí, psychickou zátěž, její zdroje a dopady na kvalitu života. Výzkumná část je zasazená do kontextu pandemie SARS-COV-19, která má prokazatelné dopady na duševní zdraví (nejenom) české populace. V práci bude kvantitativně ověřovaná role smyslu pro koherenci jako protektivního faktoru duševního zdraví. Přínos práce spočívá především v lepším poznání zdrojů duševního zdraví, čímž se může zlepšit nejenom jeho diagnostika, ale také zkvalitnit prevence a intervence. |
| Seznam odborné literatury |
| Antonovsky, A. (1979). Health, stress, and coping. Jossey-Bass.
Antonovsky, A. (1987). Unraveling the mystery of health: How people manage stress and stay well. Jossey-Bass. Mana, A., Super, S., Sardu, C., Juvinya Canal, D., Moran, N., & Sagy, S. (2021). Individual, social and national coping resources and their relationships with mental health and anxiety: A comparative study in Israel, Italy, Spain, and the Netherlands during the Coronavirus pandemic. Global Health Promotion. https://doi.org/10.1177/1757975921992957 Mittelmark, M. B., Sagy, S., Eriksson, M., Bauer, G. F., Pelikan, J. M., Lindström, B., & Espnes, G. A. (Eds.). (2017). The Handbook of Salutogenesis. Springer International Publishing. https://doi.org/10.1007/978-3-319-04600-6 Super, S., Pijpker, R., & Polhuis, K. (2020). The relationship between individual, social and national coping resources and mental health during the COVID-19 pandemic in the Netherlands. Health Psychology Report, 8(1). https://doi.org/10.5114/hpr.2020.99028 Vindegaard, N., & Benros, M. E. (2020). COVID-19 pandemic and mental health consequences: Systematic review of the current evidence. Brain, Behavior, and Immunity, 89, 531-542. https://doi.org/10.1016/j.bbi.2020.05.048 WHO. (2011). Global burden of mental disorders and the need for a comprehensive, coordinated response from health and social sectors at the country level: Report by the Secretariat. WHO. https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/78898/A65_10-en.pdf?sequence=1&isAllowed=y |