Tetování jako diskriminační faktor v pracovním prostředí

• Název práce v češtině: Tetování jako diskriminační faktor v pracovním prostředí
• Název v anglickém jazyce: Tattoo as a work place disciminative factor
• Klíčová slova: diskriminace|stigma|organizační kultura|pracovní prostředí|tetování
• Klíčová slova anglicky: discrimination|work setting|tattoo|stigma|organization culture
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Dana Mudd, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 28.07.2021
• Datum zadání: 28.07.2021
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 15.10.2021
• Datum a čas obhajoby: 17.06.2022 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 09.05.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 17.06.2022
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. PhDr. Jiří Buriánek, CSc.

Zásady pro vypracování

1. Východiska:

Tetování je, i přesto, že se tato situace v posledních letech zlepšuje, opředeno velkým množstvím předsudků, stigmatizace a tabuizací (Rychlík, 2014). Většinovou společností je tetování spíše považováno za módní výstřelek, projev nevyrovnanosti či znamení lidí z kraje společnosti. Tetování se, i přes to, v posledních 20 letech velmi rozšiřuje napříč věkem, pohlavím či socioekonomickými skupinami (Vladimir 518 et al., 2011).
Jedním z významných témat, které se týkají problematiky potetovaných jedinců je trh práce. Podle výzkumu, který v roce 2014 provedl portál Jobs.cz je pro 18 % firem extravagantní vzhled, pod který počítají i tetování velkým problémem pro nábor zaměstnance. 58 % firem uvedlo, že je to problém u některých pozic (Jobs.cz, 2014).
I přesto, že je diskriminace na trhu práce ošetřena antidiskriminačním zákonem (Zákoník práce, č. 198/2009 Sb), tetovaní se mohou setkávat s předsudky, znevýhodňováním či stigmatizací ze strany zaměstnavatele či kolegů, jak při náboru, tak v různých situacích při výkonu povolání, jako je např. nutnost tetování zakrývat (Sanders, 2008).

2. Cíle:
Cílem práce je na základě osobních zkušeností aktérů na trhu práce zjistit, v jakých oblastech a fázích pracovního života, jako je například přijímací pohovor, povýšení, či změna charakteru pozice, může tetování figurovat jako diskriminační faktor a kde k tomuto jevu naopak nedochází. Bude mapováno i to, jaké strategie aktéři volí a jak se s nastalou situací srovnávají. Zároveň se bude diplomová práce snažit popsat, jaké jsou motivační a postojové faktory či zdůvodnění těchto jednání a jevů.

3. Metodika:
Hlavní výzkumnou metodou práce budou kvalitativní rozhovory dvojího druhu. Jeden soubor rozhovorů bude s pracovníky na různých pozicích a v různých odvětvích, kteří tetování mají. Tyto rozhovory budou zaměřeny hlavně na konkrétní situace, kdy tetování bylo překážkou či diskriminačním faktorem pro daného jedince, jeho vnímání a prožívání této situace a postojem zaměstnavatele k této věci. Druhá bude zaměřena na ty, kteří provádí nábor či mají nadřízenou pozici a jsou tedy ovlivnění tím, jestli podřízený či nabíraný pracovník tetování má. Práce poté bude doplněna kvantitativním výzkumem na téma postojů společnosti k tetování, který byl autorkou proveden v rámci bakalářské práce. Celá práce bude doplněna analýzou a syntézou již provedených, převážně zahraničních, výzkumů.

4. Hypotézy:Tetování je stále v určitých oblastech pracovního života nepřípustné (lékaři, bankovní sektor, právníci) anebo může přinést jisté znevýhodnění, ať už při náboru či výkonu povolání. Pro jeho nositele znamená negativní ovlivnění jejich šance na trhu práce, jak v přijímacím řízení, tak v jeho výkonu, ať už jde o nutnost zahalování, čí nemožnost nějakou profesi vůbec vykonávat. Je individuální záležitostí každého tetovaného, zda tento tlak přijme a přizpůsobí se mu či vyhledá jiné zaměstnání.

5. Charakteristika závěrů:Popis nejvýraznějších a nejčastějších teoretických situací se kterými se tetování negativně potýkají na trhu práce a ve kterých je tetování ovlivňuje. Zároveň ale také popis pohledů ze strany zaměstnavatele, který je tetováním a předsudky kolem něj ovlivňován jak při přijímacím pohovoru tak v průběhu dalších pracovních interakcí. .

Seznam odborné literatury

Broussard, K. A., & Harton, H. C. (2018). Tattoo or taboo? Tattoo stigma and negative attitudes toward tattooed individuals. Journal of Social Psychology, 158(5), 521–540

Flanagan, J. L. , & Lewis, V. J. . (2019). Marked inside and out: an exploration of perceived stigma of the tattooed in the workplace. Equality, Diversity and Inclusion, 38(1), 87–106.

Goffman, E. (2003). Stigma: Poznámky k problému zvládání narušené identity. Praha: Sociologické nakladatelství

Oken-Tatum, B. (2018). CORPORATE INK: Perception of tattoos in the workplace is changing. Central Penn Business Journal, 34(6), 1–11.

Pitts, V. (2003). In the Flesh: The Cultural Politics of Body Modification. New York: Palgrave Mackmillan

Rychlík, M. (2014). Dějiny tetování. Praha : Mladá fronta, 2014

Sanders, C. a Vail, D. (2008), Customizing the body: the art and culture of tattooing. Philadelphia: Temple University Press

Sanders, C. (1988). Marks of Mischief: Becoming and Being Tattooed. Journal of Contemporary Ethnography, (16 (4.)).

Timming A. R. (2015). Visible tattoos in the service sector : a new challenge to recruitment and selection. Work, Employment & Society, 29(1), 60–78.

Vladimir 518, Veselý, K., & Souček, T. (2011). Kmeny: Současné městské subkultury (1. vyd). Praha: Bigg Boss & Yinach

Williams, J. T. & Christensen C.. (2014). “You Need to Cover Your Tattoos!”: Reconsidering Standards of Professional Appearance in Social Work. Social Work, 59(4), 373–375.