Je víceleté gymnázium jasná volba? Dva možné důvody vysokoškolsky vzdělaných rodičů pro ponechání dětí na základních školách

• Název práce v češtině: Je víceleté gymnázium jasná volba? Dva možné důvody vysokoškolsky vzdělaných rodičů pro ponechání dětí na základních školách
• Název v anglickém jazyce: Is multi-year grammar school a clear choice? Two possible tertiary educated parents’ reasons for keeping their children in mainstream middle schools
• Klíčová slova: víceletá gymnázia|reprodukce kulturního kapitálu|selektivita vzdělávání|volba školy|rané rozdělování žáků
• Klíčová slova anglicky: multi-year grammmar schools|early tracking|cultural capital reproduction|selectivity of education|school choice
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Zuzana Podaná, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 27.06.2021
• Datum zadání: 28.06.2021
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 20.08.2021
• Datum a čas obhajoby: 23.01.2023 11:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 16.12.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 23.01.2023
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Jan Sládek, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Studijní dráhy dětí s vysokoškolsky vzdělanými rodiči: Rozdíly mezi rodinami žáků základních škol a víceletých gymnázií
Východiska:
Ačkoli bylo provedeno mnoho výzkumů na téma reprodukce sociálních nerovností a ty přinesly hodnotné poznatky, na některé otázky ještě nebyly nalezeny uspokojivé odpovědi a nepodařilo se najít žádný obecný model, který by reprodukci sociálních nerovností vysvětloval. Toto téma tedy zůstává otevřené dalšímu výzkumu (Matějů, Straková 2003).
Když mezinárodní výzkum PISA 2000 zkoumal faktory ovlivňující výsledky žáků, zjistil, že jedním z nejvýznamnějších je vzdělání rodičů (OECD 2001). Česká republika patří k zemím s největším rozdílem výsledků testů PISA u dětí podle socioekonomického statusu. (OECD 2001). Velká závislost výsledků vzdělávání na sociálním zázemí žáka, tedy poměrně silná vzdělanostní reprodukce, je tak jednou z charakteristik českého vzdělávacího systému.
Výzkum dále ukázal, že na výsledek studenta může mít vliv nejen socioekonomický status jeho rodičů, ale i socioekonomické zázemí jeho spolužáků. Školy s žáky s vyšším socioekonomickým statusem mají několik výhod: Větší podporu od rodičů, méně disciplinárních problémů, lepší vztahy mezi žáky a učiteli, lépe naladěné učitele, příznivější atmosféru a větší šanci přilákat schopné, talentované a motivované učitele. Další výhoda pochází z interakcí mezi žáky, kteří se mohou navzájem motivovat k úspěchu. Výzkum také ukázal, že ve všech zemích a téměř pro všechny žáky/studenty platí, že je pro ně výhodou navštěvovat školu, kam chodí děti s lepším sociálním zázemím. (OECD 2001).
V českém prostředí jsou školami s lepším zázemím žáků víceletá gymnázia. Rozdíly mezi výsledky studentů a rozdíly mezi výsledky škol jsou větší v zemích, kde dochází k selekci v nízkém věku (Education Policy Analysis 2002), což je případ i České republiky, kde odchází část dětí na gymnázia již v 11 letech. Testy PISA opravdu ukazují, že Česká republika patří mezi ty země OECD, kde je vliv ekonomického, kulturního a sociálního statusu školy na výsledky žáka jeden z největších. (Education… 2002).
Víceletá gymnázia jsou postavena na myšlence, že nadaným dětem je třeba poskytnout speciální přístup a že oddělené vzdělávání nejnadanějších dětí pomůže vychovat kvalitní budoucí elity (Straková, 2010). Jenže realita tomu neodpovídá. Výzkumy selektivity českého vzdělávání „…ukázaly, že o studium na víceletém gymnáziu se uchází (a následně na ně nastupuje) řada žaků s průměrnými i podprůměrnými výsledky a že řada talentovaných žaků o studium na víceletém gymnáziu naopak neusiluje.“ (Straková, str. 205) Tedy, že na víceletá gymnázia se dostávají děti z rodin s vyšším sociálním statusem / vyšším vzděláním rodičů, spíše než že by se děti rozdělovaly podle nadání a inteligence.
V systému, kde dochází k selekci, která je spojena se zázemím žáka, nedochází k plnému rozvinutí potenciálu dětí ze znevýhodněného prostředí (OECD 2001). Proto patří existence víceletých gymnázií k nejkontroverznějším prvkům českého vzdělávacího sytému (Straková, 2010).
Za účelem hlubšího porozumění tomuto problému je potřeba blíže prozkoumat povahu mechanismů selekce – tedy na základě jakých faktorů dochází k rozdělování žáků do různých vzdělanostních drah (ZŠ, víceleté gymnázium), které později ovlivní výsledky vzdělávání a vzdělanostní aspirace jednotlivých žáků. Pravděpodobně hlavním faktorem je socioekonomický status rodiny, který může být vyjádřen zaměstnáním nebo vzděláním rodičů. Tento faktor je známý, ale určitě ne jediný. Mechanismus vlivu selektivity na reprodukci sociálních nerovností není totiž ještě dostatečně prozkoumán. (Matějů, Straková 2003).
Můžeme si například povšimnout, že rozdělování dětí do různých drah na základě vzdělání rodičů neplatí stoprocentně: některé nadané děti s nižším vzděláním rodičů se na víceletá gymnázia přeci jen dostanou a některé děti s vyšším vzděláním rodičů zůstávají na ZŠ. Smyslem této bakalářské práce je zkoumat právě tuto poslední skupinu prostřednictvím porovnání těchto rodin s rodinami, jejichž děti studují víceletá gymnázia a rovněž mají rodiče s vyšším vzděláním. Bude pak moci ukázat, jak souvisí rodinné zázemí žáka s tím, do které větve českého vzdělávacího systému se dostane. Tím přispěje k porozumění vzdělanostní reprodukci a reprodukci nerovností obecně.

Cíle:
Cílem práce je porovnávat dvě skupiny rodin s alespoň jedním vysokoškolsky vzdělaným rodičem: rodiny, jejichž dítě studuje ZŠ, a rodiny, jejichž dítě studuje víceleté gymnázium. Práce tak může přispět k lepšímu pochopení vzdělanostní reprodukce, protože ukáže, jak se liší rodinné zázemí dětí, které jsou na víceletém gymnáziu od zázemí těch, které zůstávají na ZŠ, a zaměří se přitom na jiné faktory, než je již prozkoumané nejvyšší dosažené vzdělání rodičů.

Výzkumná otázka:
Jaký je rozdíl mezi rodinami, v nichž je alespoň jeden rodič vysokoškolsky vzdělaný a které daly své dítě na víceleté gymnázium, a rodinami, v nichž je alespoň jeden rodič vysokoškolsky vzdělaný a jejichž dítě studuje na ZŠ.

Metodika:
Sekundární analýza dat z výzkumu PISA-L 2003 (získaných z archivu ČSDA).
Postup:
Vyčlenění z celého českého souboru dat PISA-L (N=6320) dvě skupiny jednotek (dotazník žáka je vždy spojen s dotazníkem rodiče a dotazníkem školy do jedné jednotky). První skupina budou žáci 9. třídy ZŠ, jejichž alespoň jeden rodič má vysokoškolské vzdělání. Druhá skupina budou žáci víceletých gymnázií v ročnících odpovídající 9. třídě, jejichž alespoň jeden rodič má vysokoškolské vzdělání.
Porovnávání těchto dvou skupin podle různých proměnných charakterizující rodinu respondenta. V souboru PISA-L je kromě sociodemografických údajů poměrně velké množství proměnných vypovídajících o materiálním zázemí rodiny, trávení volného času, názorech na vzdělávání a dalších charakteristikách.

Hypotézy:
Jedním z faktorů, které ovlivňují výběr školy, je její vzdálenost nebo dostupnost. Je možné, že děti vysokoškolsky vzdělaných rodičů zůstávají na ZŠ spíše tam, kde je víceleté gymnázium poměrně daleko. Dítě tedy zůstane na ZŠ po celou dobu povinné školní docházky jednak proto, aby nemuselo složitě dojíždět, jednak proto, že tam zůstávají jeho spolužáci a kamarádi, kteří se rovněž chtějí dojíždění vyhnout.
H1:Průměrná velikosti obce místa bydliště bude menší u žáků, kteří navštěvují ZŠ, než u žáků víceletých gymnázií

Dalším z faktorů pravděpodobně budou postoje ke vzdělávání. Metody výuky se na základních školách a na víceletých gymnáziích neliší, v obou případech jde o frontální výuku s důrazem na memorování faktů. Na víceletých gymnáziích je pouze těchto faktů k memorování více. To přináší dětem větší psychickou zátěž. Když Straková (2010) zkoumala přidanou hodnotu studia na víceletých gymnáziích, zjistila, že jejich absolventi nemají vyšší úspěšnost přijetí na VŠ než absolventi čtyřletých. A nemají ani lepší (testovatelné) znalosti a dovednosti. Rozdíl zůstává jen u přijetí na nejprestižnější vysoké školy, kde vedou studenti víceletých gymnázií. Dochází k závěru, že studium na víceletých gymnáziích nemá za následek efektivnější vzdělávání jejich žáků.
Rodiny tedy můžou být přesvědčené, že vzhledem k tomu, že ke studiu VŠ se dá připravovat nejen na víceletých, ale i na čtyřletých gymnáziích, bude dítě při studiu na víceletém gymnáziu dítě čekat více stresu, ale znalosti navíc, které získá, stejně v následujících letech zapomene, a k větší šanci přijetí na VŠ nepovedou.
H2: Rodiny žáků ZŠ se od rodin žáků víceletých gymnázií liší v postojích ke vzdělávání
H3: Rodiny žáků ZŠ se od rodin žáků víceletých gymnázií neliší ve vzdělanostních aspiracích.
Jistě by také stálo za to zkoumat, zda se rodiny neliší v dalších charakteristikách zkoumaných výzkumem PISA, jako je například materiální zázemí rodiny, sociální kapitál rodičů, různé dimenze kulturního kapitálu nebo způsob trávení volného času.

Charakteristika závěrů:
Práce ukáže rozdíly mezi rodinami dětí, které se ocitly v odlišných větvích českého vzdělávacího systému, čímž přispěje k chápání fungování selekce v českém systému školství a obecněji k chápání vzdělanostní reprodukce a reprodukce sociálních nerovností. Bude zvát k hlubšímu zkoumání tohoto problému a hledání nových perspektiv v pohledu na selektivitu školství. V dalších výzkumech by bylo vhodné podobně prozkoumat rodiny žáků obou typů škol, jejichž rodiče mají středoškolské nebo nižší vzdělaní, a dále prozkoumat rozdíly mezi žáky samotnými, nejen jejich rodinami.

Seznam odborné literatury

Education policy analysis 2002. (2002). Organisation for Economic Co-operation and Development.
Le Donné Noémie. (2014). La réforme de 1999 du système éducatif polonais: Effets sur les inégalités sociales de compétences scolaires. Revue Française de Sociologie, 55(1), 127–162.
Matějů P. & Straková J. (2003). Role rodiny a školy v reprodukci vzdělanostních nerovností. Sociologický pohled na úlohu víceletých gymnázií ve světle výzkumu PISA 2000. Sociologický Časopis / Czech Sociological Review, 39(5), 625.
Organisation for Economic Cooperation and Development, P. (France). (2001). Knowledge and Skills for Life: First Results from the OECD Programme for International Student Assessment (PISA), 2000. Education and Skills.
Samuel R. Lucas. (2001). Effectively Maintained Inequality: Education Transitions, Track Mobility, and Social Background Effects1. American Journal of Sociology, 106(6), 1642–1690.
Simonová, J., & Straková, J. (2015). Výběr základní školy v ČR a faktory, které jej ovlivňují. Sociologický Časopis / Czech Sociological Review / Sociologicky Casopis / Czech Sociological Review, 51(04), 587–606.
Straková J. (2010). Přidaná hodnota studia na víceletých gymnáziích ve světle dostupných datových zdrojů. Sociologický Časopis / Czech Sociological Review, 46(2), 187.
Straková, J., & Greger, D. (2013). Faktory ovlivňující přechod žáků 5. ročníků na osmileté gymnázium. Orbis Scholae, 7(3), 73–85.
Sucháček, P. (2014). Spor o víceletá gymnázia: Historický kontext a empirická data. (Czech). Studia Paedagogica, 19(3), 139.
Vojtíšková, K. (2013). Vzdělanostní reprodukce a kulturní kapitál. Kvalitativní studie. (disertační práce)