Vzpoura v boce Kotorské v československé a jugoslávské vzpomínkové kultuře

• Název práce v češtině: Vzpoura v boce Kotorské v československé a jugoslávské vzpomínkové kultuře
• Název v anglickém jazyce: The Cattaro Mutiny in the Czechoslovak and Yugoslav Culture of Rememberance
• Klíčová slova: vzpoura v boce Kotorské|první světová válka|Československo|Jugoslávie|československo-jugoslávské vztahy|kultura paměti
• Klíčová slova anglicky: The Cattaro Mutiny|World War One|Czechoslovakia|Yugoslavia|Czechoslovak-Yugoslav relations|Culture of rememberance
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav světových dějin (21-USD)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Ondřej Vojtěchovský, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 14.06.2021
• Datum zadání: 14.06.2021
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 22.06.2021
• Datum a čas obhajoby: 13.06.2022 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 19.05.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 13.06.2022
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná pracovníkem v zastoupení a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Boris Mosković, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Bakalářská práce zkoumá místo vzpoury rakousko-uherských námořníků v boce Kotorské v roce 1918 ve vzpomínkové kultuře v Československu a Jugoslávii. Bude sledovat proměny v interpretaci a formy připomínání této události v obou zemích jak v meziválečném období, tak v éře po roce 1945. Na základě sekundární literatury rekonstruuje průběh samotné události. Sledovat bude instrumentalizaci události ve státní, nacionální a politické ideologii obou zemí a nakolik se její výklad proměňoval v závislosti na změnách politických režimů. Jaký význam byl události přikládán ve veřejném prostoru. Sledovat bude oslavy výročí, činnost veteránských sdružení a obraz události ve sdělovacích prostředcích i v žánrech populární kultury, jako je literatura nebo film. Zaměří se rovněž na interpretace v historické literatuře a v literatuře faktu. Autor se také bude ptát, jakou roli připomínání události hrálo v pěstování vzájemných vztahů mezi oběma zeměmi. Prameny práce představují denní a periodický tisk a archivní dokumenty.

Seznam odborné literatury

HORVÁTH, J.; Posledná vojna rakúsko-uhorskej monarchie. Vydáno vlastním nákladem. 2008.
HRBEK, J.; Velká válka na moři. 5. díl – rok 1918. Libri. Praha. 2002.
LAPÁČEK, J.; František Rasch a vzpoura v Boce Kotorské. Statutární město Přerov. 2017.
STULLI, B.; Prilozi Građi za historiju revolucionarnog pokreta mornara na našoj obali 1918. godini.
STULLI, B.; Revolucionarni pokreti Mornara 1918. Institut za historiju radničkog pokreta Hrvatske. Zagreb. 1918.
ŠESTÁK, M., TEJCHMAN M., HAVLÍKOVÁ L., HLADKÝ L., PELIKÁN J.; Dějiny Jihoslovanských zemí. Ze série Dějiny států. Lidové noviny. Praha, 1998.
ŠÍSTEK, F.; Dějiny Černé Hory. Lidové noviny. Praha. 2017.
URBANOVÁ, J.; Brněnští mariňáci – Poslední veteráni rakouského válečného loďstva. Barrister & Principal. 2004.
VEITER, F.; Na vzbouřených vlnách. Jaroslav Salivar. 1928.
VESELÝ, J.; Povstání v Boce Kotorské. Naše vojsko. Praha. 1959.
ZLOKOVIĆ, M.; Godišnjica pobune mornara u Boki Kotorskoj. Dnevni list. Kotor. 2018, str. 7-8.
ŽÁČEK, Václav a kol. Češi a Jihoslované v minulosti: od nejstarších dob do roku 1918. Praha: Academia, 1975.