Kde leží hranice informního? Český keramický diskurs, 1948-1989. Publikovaná kritika, teorie, estetika a soudobé dějepisectví.
| Název práce v češtině: | Kde leží hranice informního? Český keramický diskurs, 1948-1989. Publikovaná kritika, teorie, estetika a soudobé dějepisectví. |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Where do the limits of l’informe lie? |
| Klíčová slova: | Keramika|dekorativní|užité umění|průmyslové výtvarnictví|návrhářství|řemeslo|ateliérová tvorba|architektonické realizace|Pravoslav Rada|Karel Hetteš|Jan Kotík|skupina Bilance|EXPO 1958 Brusel|Mezinárodní keramické sympozium v Bechyni|Mezinárodní výstava keramiky v Praze 1962|Umění a řemesla|Tvar|Výtvarná práce|Czech Glass Review. |
| Klíčová slova anglicky: | Ceramics|decorative|applied art|industrial design|craft|studio ceramics|art in architecture|Pravoslav Rada|Karel Hetteš|Jan Kotík|Bilance artist group|Brussels EXPO 1958|International Symposium of Ceramics in Bechyně|International Exhibition of Ceramics in Prague 196|magazines Umění a řemesla|Tvar|Výtvarná práce|Czech Glass Review. |
| Akademický rok vypsání: | 2020/2021 |
| Typ práce: | diplomová práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Ústav pro dějiny umění (21-UDU) |
| Vedoucí / školitel: | prof. PhDr. Lubomír Konečný |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 11.06.2021 |
| Datum zadání: | 11.06.2021 |
| Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 11.10.2021 |
| Datum a čas obhajoby: | 23.06.2022 09:00 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 07.12.2021 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 23.06.2022 |
| Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
| Oponenti: | prof. PhDr. Tomáš Vlček, CSc. |
| Zásady pro vypracování |
| Studie zpracovává dosud pomíjenou klíčovou oblast v rámci české keramiky 2. pol. 20. století. Jejím účelem je poskytnutí rukověti k navigaci totality publikovaného diskurzu, vztahujícímu se k nadepsanému tématu.
Většina druhů objektově orientované tvorby či produkce v médiu pálené hlíny, generované po dobu absence politické změny a ekonomické centralizace, spadá do kategorií, definovaných příbuzností základní terminologie se školstvím nikoli volného umění, průmyslovým uplatněním a/nebo modernistickou materiálovou sémantikou. Studie ohledává historicky situované a tedy uzavřené pole, jehož horizont se zjevuje skrze otázky nezatížené z dílu mytologizovanou individuální zkušeností a přílišným spoléháním se na stereotypy v posuzování relativního významu konceptů, událostí a cílů. Překonávaná impedimenta mlžila dosavadní pokusy o celkovou interpretaci dějin keramiky daného období. Problém suplementárního či, řečeno moralistně, podřazeného charakteru keramiky se vinul jako nevyřešená rudá nit napříč dobovým diskursem. “Kurátorská” regulace konzumu a směs pracovní etiky a estetiky nicméně označily skrze společenský pokrok keramiku za suplementární průmyslu. Její hodnota pak byla posuzována měrou dodržování pravidel dialektického materialismu (o funkci řemesla jako uměleckého prostředku autenticky Adorno, Estetická teorie). V důsledku keramika získala stabilní, byť značně omezenou funkci uvnitř racionální teleologie socialismu. Neschopností či nevolí průmyslu k inovaci i stagnací škály praktických forem se umělecká kritika záhy začala nudit, což vedlo k neplánované diskurzivní marginalizaci pole. Kritika umělce návrháře za selhání efektivní kooperace s průmyslovým komplexem i jeho nařčení z kapitulace a stažení se do ústraní ateliéru vymezovala od poloviny 60. let závěrečnou fázi dekády nejdynamičtějšího rozvoje keramiky moderního století a ohlašovala konečnou stabilizaci její role. Později umělci křivě nesli díl viny za subsekventní desiluzi z významu svobodných prostředků naplňování správného historického vývoje. S normalizací metod umělecké kritiky se tento kolaps důvěry ukazoval také s ohledem na keramiku. Současné specializované bádání dosud nevykazuje snahu o pojmenování endemických témat uvnitř keramického diskurzu, zatímco se autoritativní analýzy (sborník teorie průmyslového designu Věci a slova, UMPRUM 2014) soustředily na širší témata. Přítomná studie uplatňuje v hrubých obrysech strukturu komentovaného edice. Významné příspěvky dobové teorie, kritiky ap. jsou v ní roztříděny podle dominantních problémů či sdílených motivů v podtextu. Položením přes skicu obecného přehledu dějin české poválečné keramiky, opřenou o přední současné syntézy, vyvstanou problémy, jež byly ve své době žhavě debatovány, a spolu s nimi nedostatky dnešního vědění, založeného dosud na “žitých dějinách”. Poslání práce, uschopnit nás ke kladení autentických otázek a promýšlení keramického média, jeho producentů a složitosti historických okolností, totiž celku praktického uměleckého diskurzu české keramiky mezi léty 1948-1989, je dosaženo vymezením a uzavřením pole, znovuobjevením horizontu. The present study centres on perceived blank space within research dedicated to czech ceramics of the second half of the twentieth century. Its purpose is to map and summarize the totality of published period discourse pertinent to the selected topic. Most forms of object oriented expression and production within fired clay medium generated throughout the period of immutability and economic centralization fall into categories defined by terminological adjacency to “non-fine art” education, industrial application and/or modernist material semantics. Study observes a historical, hence limited field whose horizon emerges via questions meaningfully unencumbered by partially mythologized experiences and overreliance on stereotypes in judgement of relative importance of concepts, events and goals. Those have insofar marred attempts of general interpretation. The issue of supplementarity or, in moral terms, inferiority of the medium ran an unsolved red line through the period discourse. Sociological advancement however, whose tools were curated consumption and a mixture of work ethic and esthetic, bracketed ceramic supplemental to industry. Its value was then judged by its adherence to original material dialectic (place of craft, or artistic means, in Adorno’s Esthetic theory). As ceramic found modest use in rationalized teleology of socialism, the stagnant breadth of practical form, underscored by the resistance of institutions responsible for production, led to an ennui of critique i.e., an incidental discoursive marginalization. The criticism of the designer artist for the failure to cooperate effectively with the industrial complex and for the subsequent (if untrue) self-imposed seclusion to the studio marked in the mid ‘60s the closing of the medium’s most dynamic decade of the century and its final stabilization. Hereafter, the creatives unjustly shared blame for the ensuing desilusion with free means furthering the historical cause. This showed through the published discourse by a normalization of the methodology of art criticism. Instead of establishing themes endemic to ceramic discourse, today’s scholarship has been omitting the majority of relevant esthetic, design et al. theory for reasons of scale. Existing authoritative analyses (the industrial design reader Věci a slova, UMPRUM 2014) have championed broader themes. This study takes the structure of a commented reader, attempting to sort the more important contributions of period theory, critique et al. according to prevalent theme or subtext. From the background of a historical overview, sketched out according to foremost up-to-date syntheses, a relief of topics and issues hotly contested in their time should develop, allowing for shortcomings of received knowledge and “history of our time” to be brought to the fore. Closing the field will give rise to questions finally apt for laying base for a future consideration of work in the medium, its producers and the complexity of the circumstances, i.e., the practical artistic discourse of czech ceramics, 1948-1989. |
| Seznam odborné literatury |
| ADLEROVÁ Alena: Užité umění po roce 1945, in: Umění a řemesla,
ECKERT Otto: Ceramique Internationale Praha 1962 (kat. výst.), Praha 1962 ECKERTOVÁ Helena, KŘÍŽKOVÁ Alena (eds.): Užité umění 60. let ze sbírek Moravské galerie v Brně (kat. výst.), Brno 1996 HAVRÁNEK Vít (ed.): Bruselský sen. Československá účast na světové výstavě Expo ‘58 v Bruselu a životní styl 1. pol. 60. let. Praha: Arbor vitae 2008. ISBN 978-80-87164-03-7 HETTEŠ Karel, RADA Pravoslav: Modern Ceramics, London 1966 HETTEŠ Karel, TUČNÁ Dagmar: Intersymposium ČSSR (kat. výst.), SČSVU 1968 KLIVAR M., KUSÁK A., RABAN J., ŠMÍDEK Z.: O užitém umění. Praha: Československý spisovatel 1960. KNOBLOCH Iva a VONDRÁČEK Radim (eds.): Design v českých zemích 1900-2000. Instituce moderního designu. Praha: Academia 2016. ISBN 978-80-7101-157-6 KOTÍK Jan: Hrách na stěnu házeti, aneb O užitečnosti věcí. Praha: Obelisk 1969. KOTÍK Jan: Tradice a kultura československé výroby. Praha: Orbis 1954. LAMAROVÁ Milena, TUČNÁ Dagmar: Intersymposium keramiky 1971 (kat. výst.), Praha 1971 Národopisná Revue 2008/3 PACHMANOVÁ Martina (ed.): Design: Aktualita nebo věčnost? Antologie textů k teorii a dějiným designu. Praha: VŠUP 2005. ISBN 80-86863-05-0 PETROVÁ Sylva: Sklo a keramika 1948-1958, in: LORENZOVÁ Helena, PETRASOVÁ Taťána, ŠVÁCHA Rostislav (eds.): Dějiny českého výtvarného umění V. (1939-1958). Praha: Academia 2005. ISBN 80-200-1390-3 PETROVÁ Sylva: Sklo a keramika 1958-1970, in: LORENZOVÁ Helena, PETRASOVÁ Taťána, ŠVÁCHA Rostislav (eds.): Dějiny českého výtvarného umění VI. (1958-2000), 1. díl. Praha: Academia 2007. ISBN 80-200-1487-X PETROVÁ Sylva: Sklo a keramika 1970-1989, in: LORENZOVÁ Helena, PETRASOVÁ Taťána, ŠVÁCHA Rostislav (eds.): Dějiny českého výtvarného umění VI. (1958-2000), 2. díl. Praha: Academia 2007. ISBN 80-200-1488-8 RABAN Josef: Pravoslav a Jindřiška Radovi (kat. výst.), Praha 1962 RABAN Josef: Czechoslovak Form. Praha: Orbis 1971. ROLLOVÁ Veronika (ed.): Kontakt. Mezinárodní sympozium keramiky Bechyně 1966-2018, Liberec 2019 RŮŽIČKA Milouš, VLČEK Tomáš: Současná keramika, Praha 1979 ŘEPA Miroslav (ed.): Světové výstavy EXPO. Československo a Česká republika na světových výstavách po roce 1945. Pardubice: Helios 2005. ISBN 80-85211-81-1 SPIELMANN Hans (ed.): Europaïsche Keramik seit 1950. Sammlung Dr. Hans Thiemann, Hamburg 1979 ŠETLÍK Jiří: Cesty po ateliérech. Praha: Torst 2012. E-Pub. ŠINDELÁŘ Dušan: Filosofie užitkové tvorby. Praha: Svoboda 1971. ŠINDELÁŘ Dušan: Umění ve vědomí společnosti. Praha: Odeon 1988. TUČNÁ Dagmar: 25 ceramistes txecs (kat. výst.), Barcelona 1980 TUČNÁ Dagmar: Dagmar Hendrychová. Keramické dílo 1930-1981 (kat. výst.), Praha 1983 TUČNÁ Dagmar: Intersymposium keramiky (kat. výst.), Bechyně 1967 TUČNÁ Dagmar: Keramik, Lichtenstein 1982 TUČNÁ Dagmar: Keramika a textil (kat. výst.), Praha 1973 TUČNÁ Dagmar: Kurt Ohnsorg, Lubor Těhník: keramici (kat. výst.), Praha 1967 TUČNÁ Dagmar: Tchecoslováquia (kat. výst.), São Paulo 1973 |