Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Přenos reciproční sympatie z jedince na skupinu
Název práce v češtině: Přenos reciproční sympatie z jedince na skupinu
Název v anglickém jazyce: Transfer of Reciprocal Liking From Individual To Group
Klíčová slova: reciprocita sympatií|přenesená reciprocita|vnímání skupin|skupinová koheze|generalizace|skupinová reciprocita
Klíčová slova anglicky: Reciprocal Liking|Transferred Reciprocity|Group Perception|Group Cohesion|Generalization|Group Reciprocity
Akademický rok vypsání: 2020/2021
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra psychologie (21-KPS)
Vedoucí / školitel: Mgr. Ing. Marek Vranka
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 06.05.2021
Datum zadání: 06.05.2021
Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
Datum potvrzení stud. oddělením: 26.05.2021
Datum a čas obhajoby: 30.05.2022 00:00
Datum odevzdání elektronické podoby:10.04.2022
Datum proběhlé obhajoby: 30.05.2022
Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
Oponenti: PhDr. Iva Štětovská, Ph.D.
 
 
 
Zásady pro vypracování
Práce se zabývá fenoménem reciprocity. Konkrétně práce vychází především z konceptu takzvané reciproční sympatie (ang. reciprocal liking), který popisuje jednoduchý vztah, v němž když osoba A projeví sympatie k osobě B, vyvolá to zpravidla opačný proces, tedy že osoba B bude mít a projevovat sympatie k osobě A (Kolm, 2008). Práce bude zkoumat, jestli jedinec, kterému byla projevena sympatie jedincem příslušícím do určité sociální skupiny, nejen že bude opětovat náklonost (jak stanovuje samotný fenomén reciproční sympatie), ale jestli se jeho náklonost přenese i na celou skupinu, ze které poskytovatel aktu pochází. Identifikace a bližší prozkoumání tohoto vztahu přenesení reciproční sympatie z jedince na jeho sociální skupinu je hlavním cílem této práce.

V teoretické části práce bude vysvětlen pojem reciproční sympatie a představeny teorie, které tento fenomén vysvětlují, a aspekty, které zvyšují nebo snižují pravděpodobnost jeho výskytu. Dále bude srovnán s ostatní typy reciprocity (přímá nepřímá, balanční, generalizovaná, rozšířená apod.). V další části práce představí možné přístupy a teorie vysvětlující přenesení reciproční sympatie z jedince na skupinu, například An Affect Theory of Social Exchange (Lawler, 2001) nebo různé typy formování postojů jedince vůči skupině.

Pro empirické prozkoumání popsaného jevu práce bude použit experiment realizovaný ve spolupráci s laboratoří PLESS. V experimentu nejdříve probandi v interakci se spoluúčastníky získají pozitivní a negativní zkušenosti s členy jednotlivých virtuálních skupin a následně bude sledováno, jaké sympatie či antipatie projeví v experimentálních hrách měřících sociální preference či důvěru (hra na diktátora, vězňovo dilema a pod.) a při posuzování pomocí dotazníků.

Výzkum této práce by mohl obohatit vědeckou i laickou společnost o efekt přenesené reciprocity. Pokud by se efekt potvrdil, mohl by mít zajímavé implikace ve vytváření přesnějších intervencí v různých oblastech od politiky, přes psychologii práce až k pedagogické psychologii.
Seznam odborné literatury
Chiang, Y. S. (2021). Indirect Reciprocity for Mitigating Intergroup Hostility: A Vignette Experiment and an Agent-based Model on Intergroup Relations between Mainland Chinese and Taiwanese. Journal of Conflict Resolution, 65(2-3), 403-426.

Hugh-Jones, D., & Leroch, M. A. (2012). Reciprocity towards groups: a laboratory experiment on the causes (No. 99). Competitive Advantage in the Global Economy (CAGE).

Kolm, S. C. (2008). Reciprocity: An economics of social relations. Cambridge University Press.

Kurokawa, S. (2017). The extended reciprocity: Strong belief outperforms persistence. Journal of theoretical biology, 421, 16-27.

Lawler, E. J. (2001). An affect theory of social exchange. American journal of sociology, 107(2), 321-352.

Montoya, R. M., & Insko, C. A. (2008). Toward a more complete understanding of the reciprocity of liking effect. European Journal of Social Psychology, 38(3), 477-498.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK