Menší města v Čechách jako laboratoře památkové péče 19. a 20. století

• Název práce v češtině: Menší města v Čechách jako laboratoře památkové péče 19. a 20. století
• Název v anglickém jazyce: Small towns in Bohemia as laboratories of heritage preservation in 19th and 20th century
• Klíčová slova: památková péče|Centrální komise|Alois Riegl|Max Dvořák|Václav Wagner|spolková činnost|architektura|urbanismus
• Klíčová slova anglicky: heritage preservation|Zentralkommission|Alois Riegl|Max Dvořák|Václav Wagner|association activities|architecture|urbanism
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav pro dějiny umění (21-UDU)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Richard Biegel, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 04.05.2021
• Datum zadání: 09.06.2021
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 09.06.2021
• Datum a čas obhajoby: 23.06.2022 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 27.04.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 23.06.2022
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc.

Zásady pro vypracování

Práce se zabývá památkářskou činností v rámci menších a středně velkých měst v Čechách na přelomu 19. a 20. století se zaměřením na architekturu a urbanismus. Uvedené časové období je klíčové pro vývoj domácí památkové péče v poválečné době (vyhlašování městských památkových rezervací od roku 1958), a tím zásadně ovlivňuje i její dnešní podobu. Formulace hlavních teoretických zásad a praktických postupů probíhala v době zápasů o konkrétní objekty a zachování charakterů daného města, právě na přelomu století. Menší měřítko je ideální díky „laboratornímu prostředí“, které se zde vytvářelo a generovalo památkové precedenty pro další rozhodování na celostátní úrovni a formulaci názorů vedoucích postav památkového dění v této době. Pro pochopení těchto základů je důležitá reflexe dobových diskusí a střetů, které byly v pozdější době překryty lineárním výkladem dějepisu památkové péče v Čechách, a to až v době poválečné. Tento topos se práce pokusí ověřit, či revidovat, a zároveň bude hledat „variantní příběhy“ vedoucí ke kýžené plošné ochraně měst. Nejedná se o pokus zpracovat téma plošně, katalogovým způsobem. Bude nutný kvalitní výběr případových studií konkrétních měst postihujících hlavní památkové problémy doby a jejich podložení rozsáhlou rešerší dalších příkladů potvrzujících dané obecné principy na pozadí složité legislativy. Nutná bude hloubková rešerše dobových periodik, literatury, ale zejména archivů (městské, spolkové, NPÚ, SOkA) a osobní návštěva všech vybraných měst. Současný stav poznání dané problematiky je rozporuplný. Na jednu stranu existuje velké množství monografických titulů, které se zabývají jednotlivými městy, památkovými rezervacemi, v některých případech i konkrétními kauzami. Doposud se však autoři nezaměřili na důležitou stránku – dobovou reflexi a diskusi. Nutné zapojení této složky dává prostor pro zcela nová zjištění a interpretace dosud jasně prezentovaných památkových případů a problémů od konce 19. století do roku 1938. Kritické zhodnocení generačních pohledů na předchozí etapy vývoje je nepříliš rozšířená metoda, která se v této problematice téměř programově podceňuje. Pozornost je nejčastěji věnována „kanonickým příkladům“ špatného nebo správného přístupu, jak tomu bylo u Aloise Riegla, Maxe Dvořáka či Václava Wagnera. Rozšíření tradicionalisticky vybrané linie vývoje je v dnešní době více než nutné. Zájem o činnost památkové péče se s časem postupně stupňuje, autoři a autorské kolektivy zpracovávají jednotlivé monografie měst, autorů i systémových kroků, ty jsou však příliš úzce zaměřenými sondami, než aby postihly problematiku v její šíři – ač je nutné uznat, že bez jejich existence by prezentovaný záměr neměl šanci na úspěch. Právě tyto publikace však stále lpí na starší výkladové struktuře problematiky a nemají revizní ambice. Obecně se tedy jedná o již řešenou problematiku, avšak ne z pozice, kterou navrhuje tato práce

The thesis focuses on monumental activities in small towns in Bohemia with a focus on architecture and urbanism. This period of time (turn of the 19th and 20th century) is crucial for the development of current and post-war era protection (declaration of urban monument preservation forms 1958 onward). Formulation of the main theoretical principles and practical approaches went along with fights for particular buidlings and essence of the cities themselves. The smaller scale created ideal "laboratory environments", which had generated heritage precedents for further decision-making at the national level and formed the opinions of the leaders of heritage preservation. To understand these basics, it is important to reflect on the period discussions and conflicts, which were later covered by a more straightforward and simplified history interpretations. This thesis attempts to verify whether to revise or replace those discussions and precedents. At the same time, it tries to look for "sequel stories" leading to the desired area protection of the cities in 1950s. This is not an attempt to cover the topic of the problematic in its globality and complexity – in a catalogue way. It will be necessary to wisely select case studies of specific cities affecting the main heritage problems of the time and to substantiate them with an extensive search of other examples confirming the given general principles against the background of complex legislation processes.

Seznam odborné literatury

Domácí
Bečková, Kateřina (ed.) (2000): Sto let Klubu Za starou Prahu 1900–2000, Praha.
Dvořák, Max (1991): Katechismus památkové péče, Praha.
Hájek, Tomáš (2005): Zánik a vznik památkových péčí, Praha.
Hofman, Ješek (1921): O pojmu a významu ochrany památek, Praha.
Nesvadbíková, Jiřina (1983): K vývoji památkové péče na území Československa, Praha.
Richter, Václav (1993): Památka a péče, Praha.
Rojáček, Jiří (2010): Zdeněk Wirth pohledem naší doby, Praha.
Stehlík, Miloš (2018): Kam kráčíš, památková péče?, Brno.
Šulc, Ivo (ed.) (2020): František Schmoranz st. a rod. Schmoranzů ze Slatiňan, Praha.
Wirth, Zdeněk (1925): Ochrana památek, Praha.

Zahraniční
Auzelle, Robert (1965): technique de l‘urbanisme: L‘aménagement des agglomérations urbaines, Paříž.
Dehio, J. G. (1907): Ochrana a zachování památek, Praha: Společnost přátel starožitností českých.
Hoggart, K. (1995): Rural Europe, Identity and Change, Londýn.
Kiesow,Gottfried (2012): Památková péče v Německu, Praha.
Kirsch, Wilfried (1937): Denkmalschutz in Österreich, Vídeň.
Norberg-Schulz, Christian (1994): Genius Loci, Praha.
Olin, Margharet (1985): The Cult of Monuments as a State religion in Late 19th Century Austria, Vídeň.
Riegl, Alois (2003): Moderní památková péče, Praha.
Ruskin, John (2019): Podstata gotiky, Praha: Academia.
Sedlmayr, Hans (1992): Demolovaná krása, Praha.
Sitte, Camillo (1995): Přestavba měst podle uměleckých zásad, Praha.