Veřejné mínění o dětech třetí kultury v současné české společnosti

• Název práce v češtině: Veřejné mínění o dětech třetí kultury v současné české společnosti
• Název v anglickém jazyce: Public opinion on third culture kids in the current Czech society
• Klíčová slova: děti třetí kultury|veřejné mínění|česká společnost|stereotypy|kapitál
• Klíčová slova anglicky: third culture kids|public opinion|Czech society|stereotypes|capital
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Mgr. et Mgr. Pavla Malvotová
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 29.04.2021
• Datum zadání: 12.05.2021
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 20.05.2021
• Datum a čas obhajoby: 17.06.2022 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 09.05.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 17.06.2022
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Jiří Vinopal, Ph.D.

Zásady pro vypracování

VÝCHODISKA:
Diplomová práce je zaměřena na percepci tzv. dětí třetí kultury (TCK, third culture kids) ze strany české společnosti. Dětmi třetí kultury jsou myšleni jedinci, kteří byli nebo jsou v dětství dlouhodobě vystavováni vícero kulturám. Vlivem vystavování kultuře, ze které původně pochází rodina jedince, a druhé kultuře, tj. kultuře, ve které jeho rodina aktuálně žije, a mnohdy i dalším kulturám, dochází k jakémusi smíšení těchto kultur, výběru různých prvků a k jejich osvojení jedincem. V práci se touto skupinou zabývám bez ohledu na věk, používám proto označení (A)TCK (adult/third culture kids).
Diplomová práce navazuje na teoretickou bakalářskou práci Třetí kultura jako kapitál moderní doby (Millerová, 2019), která zpracovává téma TCK a jejich vztah k jednotlivým kapitálům. V rámci DP bude pozornost upřena na empirický výzkum obdobného tématu, obohaceného o otázku sociální percepce (A)TCK. Tím, že zatím byla na poli české sociologie tématu věnována pouze jedna (diplomová) práce (Thompson, 2010) hodnotím fenomén (A)TCK jako v českém kontextu stále velice neprobádaný.
Zdůvodnění relevance práce
Téma diplomové práce je relevantní jak ze sociologického, tak ze společenského hlediska. Diplomová práce přispěje k rozšíření povědomí o (A)TCK na akademické úrovni i ve společnosti. Dojde k rozšíření poznatků o (A)TCK a jejich vnímání v současné české společnosti, na kterém mohou stavět další, úžeji zaměřené výzkumy (A)TCK. Společenská relevance je spatřována též v potenciální přínosnosti pro organizace a instituce, které s (A)TCK pracují, např. školy. Ty mohou poznatky využít při inkluzi nově příchozích žáků. Zároveň mohou zjištění pomoci i rodičům (A)TCK při výchově a pochopení, jak je na jejich děti pohlíženo, ale i (A)TCK samotným.
Základní formulace výzkumného problému
V rámci bakalářské práce vyvstaly teze, které v diplomové práci hodlám ověřovat. (A)TCK jsou dle závěrů práce bohatí na různé kapitály; sociální, ekonomický, kulturní, lidský atd. Tyto kapitály se úzce pojí s jejich způsobem života. (A)TCK se tím liší od běžné populace a mohou vzbuzovat v široké veřejnosti různé více či méně adekvátní představy. Snahou v diplomové práci je identifikovat představy veřejnosti o (A)TCK a jejich souvislost s kapitály. Předpokládám, že představa o (A)TCK bude poněkud zkreslená, a to spíše v negativním smyslu.
CÍLE:
Cílem diplomové práce je v prvé řadě zjistit, zda všeobecná veřejnost ví o existenci (A)TCK, a poté posoudit vnímání (A)TCK z hlediska jejich kapitálů. Zaměřím se na to, zda je veřejnost spontánně či s pomocí jednoduchých profilů (A)TCK schopná rozpoznat (A)TCK a jaké jim přisuzuje charakteristiky. Ty vystavím konfrontaci s reálnými poznatky. Poté mě bude zajímat, zda lidé (A)TCK vnímají jako „jiné“ (sociální exkluze) či zda jsou vnímáni jako „jedni z nich“ (inkluze). Nakonec přistoupím k tomu, zda ohledně (A)TCK ve všeobecné populaci panují nějaké stereotypy, a pokud ano, jaký mají charakter a zda souvisí s problematikou kapitálů. Dále bude předvybráno několik potenciálních důvodů, proč mohou být s (A)TCK pojeny stereotypy (např. na základě sociodemografických údajů: pokud malá zkušenost vede k negativním stereotypizacím, lze předpokládat, že např. lidé z menších měst by mohli mít negativnější přístup k (A)TCK než lidé z větších měst apod.).
Výzkumná otázka: Jak jsou vnímáni (A)TCK současnou českou společností?
Podotázka: Ví současná česká společnost o existenci (A)TCK?
Podotázka: Spojuje si současná česká společnost (A)TCK s nějakými stereotypy?
Podotázka: Spojuje si současná česká společnosti (A)TCK s nějakými kapitály?
Podotázka: Souvisí stereotypy o (A)TCK s představou o jejich kapitálech?
METODIKA:
Jedná se o empirickou práci opírající se o teoretická zjištění. Ke sběru dat použiji vlastní dotazník, který bude administrován prostřednictvím online kvantitativního výzkumu na reprezentativním vzorku 500 respondentů v České republice (bude využit kvótní výběr).
Struktura práce bude vymezena následovně: v úvodu budou shrnuty teoretické poznatky z bakalářské práce o (A)TCK a kapitálech, bude vysvětlena sociologická a společenská relevance tématu práce a východiska. Dále bude věnován prostor tématu stereotypů v souvislosti s (A)TCK. Poté bude následovat analýza dat. Výsledky budou diskutovány s ohledem na poznatky uvedené v teoretické části práce.
HYPOTÉZY/CHARAKTERISTIKA ZÁVĚRŮ:
Z dosavadní rešerše vyplývá, že téma (A)TCK obecně není v českém kontextu příliš probádané, tudíž lze přepokládat, že většina dotázaných nebude mít spontánní znalost o tom, kdo (A)TCK jsou. Očekávám nicméně, že po předložení profilu (A)TCK bude rekognice vyšší. Na základě závěrů z bakalářské práce předpokládám, že stereotypy o (A)TCK existují a že jsou spíše negativního rázu. Předpokládám, že lidé budou vnímat (A)TCK jako skupinu s vysokým SES, na což může navazovat dojem, že jsou ve společnosti výrazně zvýhodněni.
Závěry přispějí především k lepšímu zmapování novodobého fenoménu (A)TCK v české společnosti, konkrétně určení míry povědomí o (A)TCK a posouzení rizika negativních dopadů jejich stereotypizace většinovou společností.

Seznam odborné literatury

(Ed.) Barlow, F. K. a Chris, G. S. (2017). The Cambridge handbook of the psychology of prejudice. Cambridge University Press.
(Ed.) Craig, M., Spears, R., Yzerbyt, V. Y. (2002). Stereotypes as explanations: The formation of meaningful beliefs about social groups. Cambridge University Press.
(Ed.) Dovidio, J. F., Esses, V. M, Glick, P. S., Hewstone, M. (2010). The Sage handbook of prejudice, steretyping and discrimination. London: Sage.
Giddens, A. (2013). Sociologie. Praha: Argo.
Hoseith, R. (2002). The Advantages and Disadvantages of Third Culture Kids. USA: St. Cloud University
Jandourek, J. (2007). Sociologický slovník. Praha: Portál.
Melles, E. A. (2012). Does the third culture kid experience predict levels of prejudice? In International Journal of Intercultural Relations, Vol. 37, Issue 2. 260-267. Retrieved from: [ELSEVIER] https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0147176712000971.
Millerová, A. (2019). Třetí kultura jako kapitál moderní doby. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra sociologie. Vedoucí práce Malvotová, P.
Paganini, G. M. (2020). From Third Culture Kids (TCK) To Adult Third Culture Kids (ATCK): What Has Caused These Global Phenomena and What Are Their Effects? Senior Theses. USA: Fordham University. Retrieved from: https://research.library.fordham.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1043&context=international_senior.
Pascoe, R. (1992). Raising Global Nomads. North Vancouver: Expatriate Press.
Pollock, D. C. & Van Reken, R. E. (2001). Third Culture Kids: Growing Up Among Worlds (Rev. ed.). Boston: Nicholas Brealey Pub.
Suša, O. (2010). Globalizace v sociálních souvislostech současnosti. Praha: Nakladatelství Filosofického ústavu AV ČR.
Thompson, M. (2010). Děti třetí kultury. Brno: Masarykova univerzita.
Useem, R. H. a Downie, R. D. (1976). Third-Culture Kids. USA: Today’s Education.
Useem, R. H. a Cottrell A. B. (1996). Adult Third Culture Kids. USA: Aletheia Publication.
Useem, R. H. (1993). Third Culture Kids: Focus of Major Study - TCK „Mother“ Pens History of Field. TCK World: The Official Home of Third Culture Kids. Retrieved from: http://www.tckworld.com/useem/art1.html.
Wakeman, F. E. (1988). Transnational and Comparative Research. In Items (s. 85 – 87).
Wall, M. F. (2020). Third Culture Kids, their diversity beliefs and their intercultural competences. In International Journal of Intercultural Relations, Vol. 79. 177-190. Rettrieved from: [ELSEVIER] https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0147176720301802.
Wall, M. F. (2017). TCKs, Identity and Leadership. In IACCM – CEMS Congress Proceedings 2017. 257-261.