Oral tradition of cantiones in Czech lands and its imprint in late medieval manuscripts
| Název práce v češtině: | Ústní tradice cantiones v českých zemích a její otisk v pozdně středověkých rukopisech |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Oral tradition of cantiones in Czech lands and its imprint in late medieval manuscripts |
| Klíčová slova: | cantio|píseň|pozdní středověk|rukopis|ústní tradice|Vyšší Brod 42|hudební kultura |
| Klíčová slova anglicky: | cantio|song|late Middle Ages|manuscript|oral tradition|Vyšší Brod 42|musical culture |
| Akademický rok vypsání: | 2020/2021 |
| Typ práce: | bakalářská práce |
| Jazyk práce: | angličtina |
| Ústav: | Ústav hudební vědy (21-UHV) |
| Vedoucí / školitel: | PhDr. Lenka Hlávková, Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 06.04.2021 |
| Datum zadání: | 06.04.2021 |
| Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 20.04.2021 |
| Datum a čas obhajoby: | 06.09.2021 09:30 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 31.07.2021 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 06.09.2021 |
| Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
| Oponenti: | Mgr. Jan Baťa, Ph.D. |
| Zásady pro vypracování |
| The sources extant in the Czech lands offer a vast body of cantiones, i.e., Latin spiritual monophonic or polyphonic songs, providing a rich source of material for the research of the tradition and transmission of songs during the late Middle Ages. Although they have been subjected to study by scholars already since the second half of the nineteenth century, over most of the time the philological approach was applied, which saw in the extant sources of a cantio a tool to derive its archetype and in the variants merely errors to be emended (Mužík, Černý), in some cases impacted by nationalistic bias (Nejedlý).
Nevertheless, since 1970s at the latest have scholars suggested that the tradition of medieval music should be looked at from a new perspective, one that more closely resembles the approach ethnomusicologists take (Treitler, Jeffery). While this approach has been applied by some (Gancarczyk), a more comprehensive study is pending. The student should outline a new approach to the study of the culture of late medieval cantiones. In contrast to the previously applied philological method, he/she should propose how individual copies of cantiones be examined and the variance between them interpreted. The student should demonstrate his/her approach on a a few select cantiones recorded in the earliest extant notated source of cantiones, i. e., CZ-VB 42, that survived and thrived into the following century, and trace them through a selection of local sources that demonstrate the existing transmission. The student should propose what important pieces of information be collected, catalogued, and evaluated, while considering the context of the source as a whole. |
| Seznam odborné literatury |
| Brewer, Charles E. “Cantiones et moteti populi: Towards a Definition of Popular Song and Polyphony in Central and East Central Europe.” In Laborare fratres in unum: Festschrift László Dobszay zum 60. Geburtstag, edited by Janka Szendrei and David Hiley, 25–36. Hildesheim; Zürich: Weidmann, 1995.
Busse Berger, Anna Maria, and Jesse Rodin, eds. Cambridge History of Fifteenth Century Music. The Cambridge History of Music. Cambridge: Cambridge University Press, 2015. Černý, Jaromír. “Středověký vícehlas v českých zemích […].” Miscellanea Musicologica 27–28 (1975): 9–116. Černý, Jaromír. “Vícehlasé písně konduktového typu v českých pramenech 15. století […].” Miscellanea Musicologica 31 (1984): 39–142. Černý, Jaromír. “Vícehlasý repertoár v graduálu z Českého muzea stříbra v Kutné Hoře […].” Hudební věda XLIII, no. 2 (2006), 165-184. Everist, Mark, and Thomas Forrest Kelly, eds. The Cambridge History of Medieval Music. Cambridge: Cambridge University Press, 2018. Gancarczyk, Paweł. “Changing Identities of Songs by Petrus Wilhelmi de Grudencz.” Hudební Věda 54, no. 1 (2017): 5–24. Graham, Berry Frederic Hunter. Bohemian and Moravian Gradulas 1420-1620. Turnhout: Brepols, 2006. Horyna, Martin. “Vícehlasá Hudba v Čechách v 15. a 16. Století a Její Interpreti.” Hudební Věda 43, no. 2 (2006): 117–34. Jeffery, Peter. Re-Envisioning Past Musical Cultures: Ethnomusicology in the Study of Gregorian Chant. Chicago: University of Chicago Press, 1992. Orel, Dobroslav, Kancionál Franusův. Praha: Obecná jednota Cyrillská, 1922. Mäkinen, Timo. Die aus frühen böhmischen Quellen überlieferten Piae Cantiones-Melodien. Jyväskylä: Jyväskylän Kasvatusopillinen Korkeakoulu, 1964. Mužík, František. Úvod do kritiky hudebního zápisu. Praha: Univerzita Karlova, 1961. Nejedlý, Zdeněk. Dějiny husitského zpěvu Kniha 3. Jan Hus. Praha: ČSAV, 1955 [1907]. Snyder, Bob. “Memory for Music,” in The Oxford Handbook of Music Psychology, ed. Susan Hallam, Ian Cross, and Michael Thaut. Oxford: Oxford University Press, 2016, 167-180. Strohm, Reinhard. “Das Lateinische Geistliche Lied Des Späten Mittelalters.” Mittellateinisches Jahrbuch 54, no. 3 (2019): 378–85. Tammen, Björn Renko, and Alexander Rausch, eds. Musikalische Repertoires in Zentraleuropa (1420-1450). Vienna: Böhlau, 2014. Treitler, Leo. With Voice and Pen: Coming to Know Medieval Song and How It Was Made. Oxford: Oxford University Press, 2003. |