Život v Německé demokratické republice: Kulturně specifické prvky v tvorbě Thomase Brussiga a jejím českém překladu
Název práce v češtině: | Život v Německé demokratické republice: Kulturně specifické prvky v tvorbě Thomase Brussiga a jejím českém překladu |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | The Life in the German Democratic Republic: The Czech Translation of Culture-Specific Items in the Work of Thomas Brussig |
Klíčová slova: | kulturní specifičnost|národní a dobová specifičnost|kulturně specifické prvky|translatologická analýza|Ostalgie|Wendeliteratur|Thomas Brussig|Německá demokratická republika|Československá socialistická republika |
Klíčová slova anglicky: | cultural specificity|cultural and historical specificity|culture-specific items|translatological analysis|Ostalgie|Wendeliteratur|Thomas Brussig|German Democratic Republic|Czechoslovak Socialist Republic |
Akademický rok vypsání: | 2020/2021 |
Typ práce: | diplomová práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Ústav translatologie (21-UTRL) |
Vedoucí / školitel: | Mgr. Věra Kloudová, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 06.04.2021 |
Datum zadání: | 13.04.2021 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 15.04.2021 |
Datum a čas obhajoby: | 21.06.2023 08:45 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 19.05.2023 |
Datum proběhlé obhajoby: | 21.06.2023 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | Dr. phil. Astrid Winter |
Zásady pro vypracování |
Diplomová práce se bude věnovat kulturně specifickým prvkům v tvorbě Thomase Brussiga, a to v německém originálu a v českém překladu. Práce bude rozdělena na teoretickou a empirickou část, ve které se student zaměří na rozbor a srovnání německého originálu a českého překladu především z hlediska převodu reálií týkajících se zejména národní a dobové specifičnosti. Student nejprve popíše cíl a zvolenou metodu diplomové práce, jejíž pomocí se pokusí cíle dosáhnout. Popíše zamýšlené přínosy vlastní práce k tématu a nastíní výchozí hypotézy. Důkladně prostuduje dostupné zdroje týkající se této tematiky. Neopomine ani rešerši mezi kandidátskými (bakalářskými, diplomovými, disertačními) pracemi obhájenými na ÚTRL a na jiných, jazykově či překladatelsky zaměřených vysokoškolských pracovištích. Na základě takto zmapované situace charakterizuje stav zkoumané problematiky. V teoretické části práce diplomant vymezí základní pojmy týkající se tématu kulturní specifičnosti především z hlediska translatologie včetně typologie překladu kulturně podmíněných elementů. Dále pojedná o situaci v Německé demokratické republice a Československu v politice i kultuře (zejména v 70. a 80. letech 20. století) a zaměří se také na tehdejší jazykovou situaci v obou zemích. Další kapitola bude věnována spisovateli Thomasi Brussigovi a tematizuje také recepci tohoto autora v německojazyčném i českém prostředí. Student také vymezí pojem „Wendeliteratur“. V empirické části bude následovat analýza románu Am kürzeren Ende der Sonnenallee (1999) včetně recepce a pojednání o českém překladu tohoto díla doplněné o informace o překladatelce. Student neopomine zmínit způsob získání textu, zdůvodní jeho výběr a přiblíží jeho relevanci a reprezentativnost pro daný výzkum. Zvolí metodu pro svůj výzkum, její popis začlení do teoretické části. Dále provede analýzu zvolených textů s ohledem na okruhy zkoumání, které vyplynou z teoretického zmapování problému, především se soustředí na proces převodu reálií. Získané poznatky zobecní. Diplomant průběžně shrnuje poznatky na konci jednotlivých hlavních kapitol. Celková zjištění popíše v závěru. Zde budou porovnány výsledky studie s počátečními hypotézami, předloženo shrnutí výsledků a nastíněn výhled pro zkoumanou problematiku do budoucna. Shrnuty budou použité překladatelské strategie. Analýzu zhodnotí jak z kvalitativního, tak kvantitativního hlediska, především bude komentovat, jak překladatelka v české verzi románu převádí reálie a jakým způsobem je přizpůsobuje českému prostředí. Autor práci opatří bibliografickým soupisem použitých primárních i sekundárních zdrojů, včetně internetových. Jako přílohu k diplomové práci připojí alespoň výběrově vzorky zkoumaných textů. Je nutné dodržet formální náležitosti stanovené Pravidly pro organizaci studia FF UK (zejména článek 19). |
Seznam odborné literatury |
Primární zdroje: BRUSSIG, Thomas (2001). Am kürzeren Ende der Sonnenallee. Frankfurt am Main: FISCHER Taschenbuch. BRUSSIG, Thomas (2001). Na kratším konci ulice. Praha: Euromedia Group – Odeon. Německé reálie: BACH, Jonathan (2019). Die Spuren der DDR. Ditzingen: Reclam Verlag. BEHLING, Klaus (2013). 111 Fragen an die DDR. Dresden: Edition Berolina. ENSIKAT, Peter (2008). Populäre DDR-Irrtümer. Berlin: be.bra Verlag. GEHLER, Michael (2020). Deutschland: Von der geteilten Nation zur gespaltenen Gesellschaft 1945 bis heute. Köln am Rhein: Böhlau Verlag Köln. GOERZ, Anja (2014). Der Osten ist ein Gefühl: Über die Mauer im Kopf. München: dtv IHME-TUCHEL, Beate (2016). Die DDR. Darmstadt: wbg Academic. LINDNER, Erik (2015). Auf der Suche nach dem Nudossi-Äquator: Karrierewege bekannter DDR-Marken bis heute. Hamburg: Murmann Verlag GmbH. RUSCH, Claudia (2020). Meine freie deutsche Jugend. Frankfurt am Main: FISCHER. WOLFF, Frank (2019). Die Mauergesellschaft. Berlin: Suhrkamp Verlag. WOLLE, Stefan (2019). Die heile Welt der Diktatur: Alltag und Herrschaft in der DDR 1971–1989. Berlin: Ch. Links Verlag. WOLLE, Stefan (2020). Ost-Berlin: Biografie einer Hauptstadt. Berlin: Ch. Links Verlag. Československé reálie: BLAŽEK, Petr a Filip POSPÍŠIL (2010). Vraťte nám vlasy!. Praha: ACADEMIA. KUDRNA, Ladislav (2018). Podhoubí undergroundu. Praha: ÚSTR. LOZOVIUKOVÁ, Kateřina a Jaroslav PAŽOUT (2017). Život na československých hranicích a jejich překračování v letech 1945–1989. Praha, Liberec: ÚSTR – Technická univerzita v Liberci. PAŽOUT, Jaroslav (2015). Každodenní život v Československu 1945/48–1989. Praha, Liberec: ÚSTR – Technická univerzita v Liberci. POLEDŇÁK, Ivo (2007). Proměny hudby v měnícím se světě. Olomouc: UPOL. TŮMA, Jaromír (1999). Bigbít aneb Pendl mezi somráky a veksláky. Praha: Ivo Železný. Literatura: BAHR, Ehrhard (2007). Dějiny německé literatury kontinuita a změna: od středověku po současnost. Praha: Karolinum. EGYPTIEN, Jürgen (2006). Einführung in die deutschsprachige Literatur seit 1945. Darmstadt: wbg Academic. KRISCHEL, Volker (2009). Erläuterungen zu Thomas Brussig, Am kürzeren Ende der Sonnenallee. Hollfeld: C. Bange Verlag GmbH. KRISCHEL, Volker (2011). Textanalyse und Interpretation zu Thomas Brussig, "Am kürzeren Ende der Sonnenallee". Hollfeld: C. Bange Verlag GmbH. PETERSDORFF, Dirk von (2011). Literaturgeschichte der Bundesrepublik Deutschland: von 1945 bis zur Gegenwart. München: C.H.Beck. REIMANN, Kerstin E. (2008). Schreiben nach der Wende – Wende im Schreiben?: Literarische Reflexionen nach 1989/90. Würzburg: Königshausen & Neumann. SPÁČILOVÁ, Libuše (2009). Germanistische Linguistik und die neuen Herausforderungen in Forschung und Lehre in Tschechien. Brno: Academicus. WEIDERMANN, Volker (2015). Lichtjahre: Eine kurze Geschichte der deutschen Literatur von 1945 bis heute. Köln am Rhein: E-Books im Verlag Kiepenheuer & Witsch GmbH & Co. KG. Translatologie a lingvistika: BHABHA, Homi K. (2000). Die Verortung der Kultur. Tübingen: Stauffenburg. LEVÝ, Jiří (1996). České teorie překladu. II. díl. Praha: Ivo Železný. LEVÝ, Jiří (1996). České teorie překladu: vývoj překladatelských teorií a metod v české literatuře. I. díl. Praha: Ivo Železný. LEVÝ, Jiří (2013). Umění překladu. Praha: Apostrof. NEWMARK, Peter (1988). A Textbook of Translation. New York: Prentice Hall. NORD, Christiane (1997). Translating as a Purposeful Activity: Functionalist Approaches Explained. Abingdon: Routledge. POPOVIČ, Anton (1975). Teória uměleckého prekladu: aspekty textu a literárnej metakomunikácie. Bratislava: Tatran. PRUNČ, Erich (2002). Einführung in die Translationswissenschaft: Orientierungsrahmen. Graz: Institut für Translationswissenschaft. REIß, Katharina (1971). Möglichkeiten und Grenzen der Übersetzungskritik. Kategorien und Kriterien für eine sachgerechte Beurteilung von Übersetzungen. München: Hueber. SCHROETER, Sabina (1994). Die Sprache der DDR im Spiegel ihrer Literatur: Studien zum DDR-typischen Wortschatz. Berlin: De Gruyter. TOURY, Gideon (2012). Descriptive Translation Studies – and beyond. Amsterdam: John Benjamins Publishing Company. VILIKOVSKÝ, Ján (2002). Překlad jako tvorba. Praha: Ivo Železný. ZEHNALOVÁ, Jitka (2015). Kvalita a hodnocení překladu: Modely a aplikace. Olomouc: UPOL. |