Teorie pojmu ve filosofii Henriho Bergsona
| Název práce v češtině: | Teorie pojmu ve filosofii Henriho Bergsona |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Theory of Concept in Philosophy of Henri Bergson |
| Klíčová slova: | idea|pojem|hmota|paměť|návyk|podobnost|obecnost|život|trvání|intuice|Henri Bergson |
| Klíčová slova anglicky: | idea|concept|matter|memory|habit|resemblance|generality|life|duration|intuition|Henri Bergson |
| Akademický rok vypsání: | 2020/2021 |
| Typ práce: | bakalářská práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR) |
| Vedoucí / školitel: | doc. Mgr. Jakub Čapek, Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 23.03.2021 |
| Datum zadání: | 23.03.2021 |
| Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 23.04.2021 |
| Datum a čas obhajoby: | 08.09.2021 09:00 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 06.08.2021 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 08.09.2021 |
| Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
| Oponenti: | Mgr. Ondřej Švec, Ph.D. |
| Zásady pro vypracování |
| V bakalářské práci se věnuji teorii pojmu, resp. vzniku tzv. obecných myšlenek podle francouzského filosofa Henriho Bergsona. Ten své pojetí rozpracovává především v rámci třetí kapitoly knihy Hmota a paměť. Činí tak v duchu hlavních tezí knihy týkajících se vnímání, paměti a činnosti, kterým bude potřeba také předem porozumět. Čisté vnímání není dle Bergsona pasivitou, intelektuální rekonstrukcí reality, ale je samo aktivitou. Bergson se v této souvislosti jednak vymezuje vůči konceptualismu i nominalismu. Obě tyto nauky podle Bergsona nesprávně pojímají vnímání jako vnímání individuálních předmětů, zatímco abstrakce a zobecňování mají být zajištěny až na rovině intelektu. Podle Bergsona zobecňování není projevem intelektu, nýbrž je přítomné již v typičnosti reakcí na různé přicházející pohyby. Nicméně naše vnímání se nikdy nenachází ve zcela čisté podobě a naopak je stále prodchnuto minulými obrazy, které do něj vnořuje paměť. Mimo to, že tímto způsobem vzniká subjektivní aspekt našeho vnímání, se tím též do vědomí dostává moment reflexe. Díky tomu se zatím pouze registrovaná typičnost reakcí může proměnit již ve skutečně obecný pojem, rod. |
| Seznam odborné literatury |
| BERGSON, Henri. Čas a svoboda. O bezprostředních datech vědomí. přel. Boris Jakovenko, Filosofia, Praha 1994.
BERGSON, Henri. Duchovní energie. přel. Tomáš Chudý, Alena Macháčková, Marie Novotná, Ondřej Švec, Josef Fulka, Vyšehrad, Praha 2002. BERGSON, Henri. Hmota a paměť. Esej o vztahu těla k duchu, přel. Alan Beguivin, Oikoymenh, Praha 2003. BERGSON, Henri. Myšlení a pohyb. přel. Jakub Čapek, Josef Fulka, Josef Hrdlička a Tomáš Chudý, Mladá fronta, Praha 2003. ČAPEK, Jakub. (ed.) Filosofie Henri Bergsona. Základní aspekty a problémy. Oikoymenh, Praha 2003. DELEUZE, Gilles. Bergsonismus. přel. Josef Fulka, Garamond, Praha 2006. MYLLYMAA, Lauri. "All the Living Generalizes": A Solution to the Formation of General Ideas in Henri Bergson's Matter and Memory and The Creative Mind. Department of social sciences and philosophy: University of Jyväskylä, 2017. RICOEUR, Paul. Memory, History, Forgetting. Chicago and London: The University of Chicago, 2004. ISBN: 0-226-71341-5. WORMS, Frédéric. Introduction à Matière et mémoire de Bergson. Presses Universitaires de France, Paris 2007. |