Rasové socializační strategie a praktiky matek birasových dětí

• Název práce v češtině: Rasové socializační strategie a praktiky matek birasových dětí
• Název v anglickém jazyce: Racial Socialization Strategies and Practises of Mothers Raising Biracial Children
• Klíčová slova: rasa|socializace|bi-raciální děti|identita
• Klíčová slova anglicky: race|socialisation|bi-racial children|identity
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Radka Dudová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 05.03.2021
• Datum zadání: 05.03.2021
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 29.07.2021
• Datum a čas obhajoby: 02.09.2021 11:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 29.07.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 02.09.2021
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Jakub Mlynář, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Cíle:
Hlavním cílem práce je zmapovat rasové socializační strategie a praktiky matek, etnických Češek, dětí mulatek a mulatů žijících v Praze. Vedlejšími cíli je zjistit, jak matky vnímají rasovou identitu svých dětí a jaké jsou rasové identity samotných dětí optikou jejich matek. Práce by na základě těchto cílů měla přinést vhled do problematiky minoritní rasové socializace dětí z perspektivy matek s majoritním rasovým statusem.
Východiska:
Východiskem práce jsou zjištění současných výzkumů minoritní rasové socializace dětí rodičů s majoritním rasovým statusem. Podle závěrů studií věnovaných minoritní rasové socializaci hrají rodiče významnou roli ve formování a vývoji rasové identity dětí (Brunsma & Rockquemore, 2001; Csizmadia et al., 2014). Formování a vývoj rasové identity dětí ovlivňuje dále i rasový status rodičů (O'Donoghue, 2004).
Rasová socializace jako součást rodičovství představuje strategie předávání vzorců sloužících k překonání rasismu, rasové stereotypizace a rasové diskriminace (Rollins & Hunter, 2013; Samuels, 2009). Efektivní rasová socializace ze strany rodičů je spojována s pozitivním vývojem rasové identity dětí (Hughes & Chen, 1999), jejich vyšší sebedůvěrou (Phinney & Chavira, 1995) a odolností při konfrontaci s rasismem a rasovou diskriminací (Rollins & Hunter, 2013).
V rasově minoritních a bi- a multirasových rodinách byly na základě dosavadních výzkumů rasové socializace identifikovány tři základní typy rasově socializačních strategií, které rodiče ve vztahu k svým dětem uplatňují – kulturní socializace, příprava na bias a egalitarianismus. Kulturní socializace zahrnuje předávání informací o rasové a etnické historii, zvycích a tradicích a podporování kulturní, etnické a rasové hrdosti. Příprava na bias, jinak označovaná jako minoritní socializace, spočívá v učení dětí o rasových nerovnostech, rasismu, diskriminaci a mechanismů, jak se s předsudky vyrovnat a bojovat proti nim. Egalitarianismus je zdůrazňováním rovnosti všech ras a humanistických ideálů (Hughes et al., 2006).
Výzkumy zaměřené na specifika rasové socializace birasových dětí monorasovými rodiči, konkrétně birasových dětí černošského původu bílými matkami, přinášejí ohledně rasových socializačních strategií smíšená zjištění.
Identifikovány byly tři základní typy socializačních strategií bílých matek směřovaných k jejich birasovým dětem: propagační vyznačující se zdůrazňováním rovnosti a snižováním významu rasy, protektivní akcentující rasové nerovnosti, diskriminaci a nutnost bránit své práva a pasivní vyjadřující absenci komunikace rasových otázek (Rollins & Hunter, 2013).
Závěry některých studií naznačují u matek obdobné rasové socializační strategie jako u rodičů a rodin s minoritních rasových statusem – rasa a rasové otázky jsou aktivně a explicitně komunikovány a míra komunikace rasových otázek ze strany matek závisí na tom, jak matky své děti rasově identifikují (Csizmadia et al., 2014). Novější studie dále potvrzují předpoklad významu primární rasové socializace v rodině: Děti, jejichž matky cíleně označují své děti jako birasové, se i identifikuji jako birasové (Stone & Dolbin-McNab, 2017).
Jiné výzkumy upozorňují na diverzitu rasových socializační strategií bílých matek birasových dětí. Některé matky v rámci rasové socializace uplatňují praktiky zatížené rasovou stereotypizací, které se negativně promítají do formování rasové identity dětí (Rockquemore & Laszloffy, 2003), případně zastávají pasivní socializační strategii. Tématu rasy se v komunikaci s dětmi cíleně vyhýbají z následujících deklarovaných důvodů: ochrana dětí před rasismem, neschopnost mluvit o rase, odkládání diskuse kvůli nízkému věku dětí, z důvodu, že děti samy téma rasy nekomunikují, protože matky nepovažují téma za důležité (Robinson-Wood, 2010).
Zjištění týkající se rodin s jedním rodičem ukazují, že i single matky birasových děti vědomě děti rasově socializují, obvykle jako birasové, zprostředkovávají jim aktivně informace týkající se rasové identity a rasových otázek a přebírají odpovědnost v přípravě dětí na potenciální zkušenost s rasismem a diskriminací (Stone & Dolbin-McNab, 2017), což zpochybňuje závěry dřívějších studií, že bílí rodiče nejsou schopni děti efektivně rasově socializovat z důvodu, že s dětmi nesdílejí minoritní rasový status (Samuels, 2009) a cítí se nekompetentní děti směřovat a vést v oblasti rasových otázek a rasové identity (O'Donoghue, 2004). Možným vysvětlením aktivní rasové socializace a víry ve vlastní kompetence matek je vyšší rasová gramotnost (Twine, 2010) v důsledku zprostředkované zkušenosti rasových nerovností, rasismu a diskriminace otcem dětí, širší rodinou a samotnými dětmi (O'Donoghue, 2004).
Metodika:
Sběr dat bude probíhat technikou hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s komunikačními partnerkami. Vzorek bude vybrán prostřednictvím snowball metody za pomoci osobních kontaktů a sociálních médií.

Charakteristika závěrů:
Očekávaným zjištěním práce je získání vhledu do rasové socializace dětí mulatek a mulatů z perspektivy jejich matek prostřednictvím identifikace obecnějších komunikačních strategií týkajících se rasových otázek, i konkrétních praktik, které matky mulatek a mulatů v rámci socializace uplatňují. Dále by práce měla přinést zjištění ohledně rasových identit vztažením socializačních strategií a praktiky matek ke způsobům, jak z hlediska rasové identity matky vnímají své děti a jaké jsou z jejich pohledu rasové identifikace samotných dětí. Závěry budou budou diskutovány ve vztahu k existující typologii rasových socializačních strategií matek dětí mulatek a mulatů (Rollins & Hunter, 2013).

Seznam odborné literatury

Seznam literatury:
Brunsma, David L. (2005). Interracial Families and the Racial Identification of Mixed- Race Children: Evidence from the Early Childhood Longitudinal Study. Social Forces, 84 (2), 1131-1157, DOI: 10.1353/sof.2006.0007.
Brunsma, D. L., & Rockquemore, K. A. (2001). The New Color Complex: Appearances and Biracial Identity. Identity: An International Journal of theory and Research, 1 (3), 225-246, DOI:10.1207/S1532706XID0103_03.
Csizmadia, A., Rollins, A., & Kaneakua, P. A. (2014). Ethnic Racial Socialization and Its Correlates in Families of Black White Biracial Children. Family Relations 63(2),259-270.
Ferguson, R. (2016). Mixed Messages: How Parents Perceive and Negotiate Race with Their Biracial Children. Sociological Imagination, 52 (1), 21-39.
Hughes, D., & Chen, L. (1999). The nature of parents’ race related communications to children: A developmental perspective. In L. Balter & C. S. Tamis-LeMonda (Eds.), Child psychology: A handbook of contemporary issues (pp. 467–490). Philadelphia, PA: Taylor & Frances Group.
Hughes, D., Rodriguez, J., Smith, E. P., Johnson, D. J., Stevenson, H. C., & Spicer, P. (2006). Parents’ ethnic-racial socialization practices: A review of research and directions for future study. Developmental Psychology, 42, 747–770. doi:10.1037/00121649.425.747.
O'Donoghue, M. (2004). Racial and Ethnic Identity Development in White Mothers of
Biracial, Black-White Children. Affilia: Journal Of Women & Social Work 19(1), 68-84.
Phinney, J. S., & Chavira, V. (1995). Parental ethnic socialization and adolescent coping with problems related to ethnicity. Journal of Research on Adolescence, 5, 31–54.
Rollins, A., & Hunter, A. G. (2013). Racial Socialization of Biracial Youth: Maternal Messages and Approaches to Address Discrimination. Family Relations,62 (1), 140-153.
Robinson-Wood, T. L. (2015). The relevance of non-colorblind talk between white women and non-white children in the United States. A discussion. International Journal of Child, Youth and Family Studies. 6 (4), 646-661.
Samuels, G. M. (2009). Being raised by White people: Navigating racial difference among adopted multiracial adults. Journal of Marriage and Family, 71, 80–94.doi:10.1111/j.1741-3737.2008.00581.x.
Snyder, C. R. (2012). Racial socialization in cross-racial families. Journal of Black Psychology, 38 (2), 228–253. doi:10.1177/0095798411416457.
Stone, J. D., & Dolbin‑MacNab, M. (2017). Racial Socialization Practices of White Mothers Raising Black-White Biracial Children. Contemporary Family Therapy, (39), 97–111, DOI 10.1007/s10591-017-9406-1.
Twine, F. W. (2010). A White side of Black Britain: Interracial intimacy and racial literacy. Durham, NC: Duke University Press.