Vliv školy na hodnocení životní spokojenosti mladých lidí

• Název práce v češtině: Vliv školy na hodnocení životní spokojenosti mladých lidí
• Název v anglickém jazyce: The influence of school on the evaluation of life satisfaction of young people
• Klíčová slova: spokojenost se životem|školní klima|well-being
• Klíčová slova anglicky: life satisfaction|school climate|well-being
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Jaromír Mazák, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 26.02.2021
• Datum zadání: 28.02.2021
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 22.07.2021
• Datum a čas obhajoby: 02.09.2021 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 29.07.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 02.09.2021
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Jan Sládek, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Východiska:
K rozvoji zkoumání životní spokojenosti dochází především s rozvojem pozitivní psychologie, která obrací pozornost od zkoumání negativních psychických jevů ke kladným stránkám života a rozšiřuje bádání lidské psychiky také o sociální dimenzi. Zaměřuje se na prosociální jevy a vliv vztahů mezi lidmi na duševní život, v důsledku toho v psychologii dochází k obnovení zkoumání subjektivního hodnocení životní pohody (subjective well-being) a faktorů, které ji ovlivňují (Křivohlavý, 2004; Proctor, Linley, & Maltby 2009). Mezi hlavní indikátory životní pohody se řadí spokojenost se životem (life satisfaction), prožívání pozitivních emocí a nízká míra negativních emocí (Diener & Tay 2015; Seligman et al. 2009). Přestože je spokojenost se životem dílčí částí hodnocení životní pohody, je pro svou vypovídající hodnotu používána v řadě studií jako její synonymum, především u mladých lidí, protože dobře reflektuje, nakolik jejich sociální prostředí naplňuje jejich stávající potřeby (Rathmann et al. 2018).
Jedním z významným sociálních prostředí je pro mladé lidi škola, protože v ní tráví značnou část dne, jsou zde v interakci se svými spolužáky a učiteli a pod jejich vlivem se formuje řada jejich životních postojů včetně toho, jak hodnotí a vnímají sami sebe (Huebner & Furlong 2016). Ve vztahu k životní spokojenosti je ze školního prostředí zkoumána řada faktorů. Dosavadní studie dokazují, že na celkové hodnocení spokojenost se životem má vliv celkové klima školy, deklarovaná spokojenost se školou, vztahy s učiteli a spolužáky. Například Flouri a Buchanan (2002) zjistili, že zkušenost se šikanou nebo slabé vazby s učiteli u žáků negativně ovlivňují spokojenost se životem. Naopak ve školách, které se více snaží zapojit žáky i do mimoškolních aktivit, více spolupracují s rodiči a žáci deklarují dobré vztahy s učiteli, je spokojenost se životem ovlivněna positivně (Suldo et al. 2013). Odborná diskuse se také vede o vztahu deklarované spokojenosti se životem a dosahováním akademického úspěchu v objektivním i v relativním pojetí a jak tyto faktory ovlivňuje kvalita příslušné školy (např. Hallam & Ireson 2003; Marsh et al. 2007; Rathmann et al. 2018; Suldo, Riley, & Shaffer 2006; Trautwein et al. 2009).
Z dalších studií vyplývá, že do hodnocení spokojenosti se životem se ze subjektivních faktorů, které mají vztah i na úspěch ve škole, promítá nastavení životních cílů a kariérního směřování (Hirschi 2009; Santilli, Grossen & Nota 2020). Negativně ji ovlivňuje nízká důvěra ve vlastní účinnost (self-efficacy) a strach z neúspěchu, protože žáci nedokážou využít svůj potenciál k naplnění svých aspirací (Bandura et al. 2001; Elliot a Sheldon 1997; Gustafsson, Sagar, & Stenling 2017).
Cíle:
Cílem práce je identifikovat faktory ze školního prostředí, které u žáků významně souvisí s deklarovanou spokojenost se životem.
Věnovat pozornost míře životní pohody a životní spokojenosti mladých lidí a potenciálním možnostem, jak ji zvýšit, je důležité samo o sobě. Navíc se s vyšší životní spokojeností u mladých lidí snižuje výskyt depresí a úzkosti. Ve vztahu ke škole napomáhá vyšší spokojenost se životem k lepšímu učení a kreativnímu myšlení (Seligman et al. 2009). Výše jmenované studie dokládají, že řada ukazatelů z prostředí školy u mladých lidí souvisí s úrovní životní spokojenosti. Zároveň lze předpokládat, že tato souvislost může být alespoň do určité míry kauzální. Proto se ve své práci budu věnovat analýze vztahu těchto faktorů s deklarovanou životní spokojeností u žáků v prostředí českých škol. Zaměřím se také na to, jak se souvislost vybraných faktorů a spokojenosti se životem liší u skupin žáků dle typu školy, kraje nebo pohlaví.
Metody
Stanovené cíle budu zjišťovat sekundární analýzou dat z mezinárodního šetření PISA 2018, jež je realizováno mezi patnáctiletými studenty na různých typech škol napříč všemi kraji v České republice. Stanovené hypotézy budu ověřovat pomocí víceúrovňových regresních modelů.
Hypotézy:
Spokojenost se školou zvyšuje spokojenost se životem u žáků.
Kooperativní klima ve škole pozitivně ovlivňuje spokojenost se životem u žáků.
Na deklarovanou spokojenost se životem mají větší vliv akademické výsledky v rámci třídy než z národních standardizovaných testů.
Jasné definování životního cíle pozitivně ovlivňují spokojenost se životem.
Vyšší studijní aspirace pozitivně ovlivňují spokojenost se životem.
Studenti gymnázií deklarují vyšší životní spokojenost.
Životní spokojenost je vyšší u žáků, kteří žijí v kraji s lepšími socioekonomickými ukazateli / bohatším kraji.
Závěry
Závěry mé práce by měly ukázat, jak školní klima, dosahování akademického úspěchu a nastavení životních cílů a hodnot u žáků ovlivňuje jejich hodnocení životní spokojenosti. A zda lze pozorovat rozdíly v hodnocení životní spokojenosti v závislosti na typu navštěvované školy, kraji nebo dle pohlaví.

Seznam odborné literatury

Bandura, Albert, Claudio Barbaranelli, Gian Vittorio Caprara, a Concetta Pastorelli. 2001. „Self-Efficacy Beliefs as Shapers of Children’s Aspirations and Career Trajectories". Child Development 72(1):187–206.
Diener, Ed, a Louis Tay. 2015. „Subjective Well-Being and Human Welfare around the World as Reflected in the Gallup World Poll: HAPPINESS AND HUMAN WELFARE". International Journal of Psychology 50(2):135–49. doi: 10.1002/ijop.12136.
Elliot, Andrew J., a Kennon M. Sheldon. 1997. „Avoidance achievement motivation: A personal goals analysis". Journal of Personality and Social Psychology 73(1):171–85. doi: 10.1037/0022-3514.73.1.171.
Gustafsson, H., Sagar, S. S. a A. Stenling. 2017. „Fear of Failure, Psychological Stress, and Burnout among Adolescent Athletes Competing in High Level Sport". Scandinavian Journal of Medicine and Science in Sports 27(12):2091–2102. doi: 10.1111/sms.12797.
Hallam, Susan, a Judith Ireson. 2003. „Secondary school teachers’ attitudes towards and beliefs about ability grouping". British Journal of Educational Psychology 73(3):343–56. doi: 10.1348/000709903322275876.
Hirschi, Andreas. 2009. „Career Adaptability Development in Adolescence: Multiple Predictors and Effect on Sense of Power and Life Satisfaction". Journal of Vocational Behavior 11.
Huebner, E., a Michael Furlong. 2016. „Measuring students’ well-being". S. Chpater 2, in press in.
Marsh, Herbert W., Ulrich Trautwein, Oliver Lüdtke, Jürgen Baumert, a Olaf Köller. 2007. „The Big-Fish-Little-Pond Effect: Persistent Negative Effects of Selective High Schools on Self-Concept After Graduation". American Educational Research Journal 44(3):631–69. doi: 10.3102/0002831207306728.
OECD. 2019. PISA 2018 Results (Volume III): What School Life Means for Students’ Lives. OECD.

Proctor, Carmel L., P. Alex Linley, a John Maltby. 2009. „Youth Life Satisfaction: A Review of the Literature". Journal of Happiness Studies: An Interdisciplinary Forum on Subjective Well-Being 10(5):583. doi: 10.1007/s10902-008-9110-9.
Rathmann, Katharina, Max Herke, Ludwig Bilz, Arja Rimpela, Klaus Hurrelmann, a Matthias Richter. 2018. „Class-Level School Performance and Life Satisfaction: Differential Sensitivity for Low- and High-Performing School-Aged Children". International Journal of Environmental Research and Public Health 15(12). doi: 10.3390/ijerph15122750.
Santilli, Sara, Silke Grossen, a Laura Nota. 2020. „Career adaptability, resilience, and life satisfaction among Italian and Belgian middle school students". The Career Development Quarterly 68(3):194–207.
Seligman, MartinE. P., RandalM. Ernst, Jane Gillham, Karen Reivich, a Mark Linkins. 2009. „Positive education: positive psychology and classroom interventions". Oxford Review of Education 35(3):293–311. doi: 10.1080/03054980902934563.
Suldo, Shannon M., Kristen N. Riley, a Emily J. Shaffer. 2006. „Academic Correlates of Children and Adolescents’ Life Satisfaction". School Psychology International 27(5):567–82. doi: 10.1177/0143034306073411.
Suldo, Shannon M., Amanda Thalji-Raitano, Michelle Hasemeyer, Cheryl D. Gelley, a Brenna Hoy. 2013. „Understanding Middle School Students Life Satisfaction: Does School Climate Matter?" Applied Research in Quality of Life 8(2):169–82. doi: 10.1007/s11482-012-9185-7.
Trautwein, Ulrich, Oliver Lüdtke, Herbert W. Marsh, a Gabriel Nagy. 2009. „Within-school social comparison: How students perceive the standing of their class predicts academic self-concept". Journal of Educational Psychology 101(4):853–66. doi: 10.1037/a0016306.