Rozum, dějiny, tradice. Ke Gadamerově teorii rozumění
| Název práce v češtině: | Rozum, dějiny, tradice. Ke Gadamerově teorii rozumění |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Reason, History, Tradition. On Gadamer's Theory of Understanding |
| Klíčová slova: | Gadamer|rozumění|dějinnost|tradice|svoboda|odpovědnost |
| Klíčová slova anglicky: | Gadamer|understanding|historicity|tradition|freedom|responsibility |
| Akademický rok vypsání: | 2020/2021 |
| Typ práce: | diplomová práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR) |
| Vedoucí / školitel: | doc. Mgr. Jakub Čapek, Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 18.02.2021 |
| Datum zadání: | 18.02.2021 |
| Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 15.04.2021 |
| Datum a čas obhajoby: | 23.06.2022 10:00 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 15.05.2022 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 23.06.2022 |
| Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
| Oponenti: | prof. Mgr. Miroslav Petříček, Dr. |
| Zásady pro vypracování |
| V diplomové práci nabídnu interpretaci Gadamerovy teorie rozumění. Ve svém výkladu položím důraz zaprvé na motiv „dějinnosti“ rozumění a tím zároveň jeho bytostné „předsudečnosti“ (rozumění má vždy nějaké předpoklady a je kruhové). Zadruhé na Gadamerův pojem tradice. Tradici vyložím právě jako imanentní strukturu dějinného rozumění.
V druhé části práce následně zformuluji dva problémy, které podle mě s Gadamerovou teorií rozumění úzce souvisejí, a které považuji za relevantní a zároveň Gadamerem samotným nedořešené. Zaprvé „problém svobody“, zadruhé „problém odpovědnosti“. V těchto pasážích práce využiji také některé námitky (například J. Habermase) vůči Gadamerově teorii rozumění a závěrem se pokusím zaujmout vlastní stanovisko. |
| Seznam odborné literatury |
| Základní literatura:
Apel, Karl-Otto. Das Problem einer philosophischen Theorie der Rationalitätstypen, in: Herber Schnädelbach (Hrsg.): Rationalität, Philosophische Beiträge, Frankfurt a. M. 1984. Apel, Karl Otto. Die „Erklären:Verstehen“ Kontroverse in transcendentalpragmatischer Sicht. Suhrkamp Verlag, Frankfurt am Main, 1979. Gadamer, Hans Georg. Wahrheit und Methode. Grundzüge einer philosophischen Hermeneutik. Mohr Siebeck, Tübingen 2010 Gadamer, Hans Georg. Gesammelte Werke. Band 8. Mohr Siebeck, Tübingen 1993. Gadamer, Hans Georg. Über den Zusammenhang von Autorität und kritischer Freiheit. In: Schweizer Archiv für Neurologie, Neurochirurgie und Psychiatrie. Vol. 133, Muttenz 1983. Habermas, Jürgen. Dieter Henrich und Jacob Taubes (hrg.). Hermeneutik und Ideologiekritik. Frankfurt am Main, Suhrkamp Verlag, 1971. Habermas, Jürgen. Wahrheitstheorien. In: Habermas, Jürgen. Vorstudien und Ergänzungen zur Theorie des kommunikativen Handelns. Suhrkamp, Frankfurt am Main, 1984. Str. 127–183. Habermas, Jürgen. Der philosophische Diskurs der Moderne. Zwölf Vorlesungen. Suhrkamp Verlag, Frankfurt am Main, 2016. Kant, Immanuel. Beantwortung der Frage: Was ist Aufklärung [1784], hrsg. v. Horst D. Brandt. Meiner, Hamburg 1999. Kant, Immanuel. Kritik der reinen Vernunft [1781], hrsg. v. Jens Timmermann. Meiner, Hamburg 1998. Další literatura: Bernstein, R. J. Habermas and modernity. Polity Press, Blackwell 1985. Blumenberg, Hans. Die Legitimität der Neuzeit. Suhrkamp Verlag, Frankfurt am Main 1996. Brandt, Reinhard. Was ist Aufklärung? Beobachtungen zur Kantischen Antwort. In: Kant-Studien 2019; 109 (1). Str. 147-169. Buxton, R. (ed.), 1999, From Myth to Reason? Studies in the Development of Greek Thought, Oxford: Oxford University Press. Peirce, Charles Sander. The Fixation of Belief. In: The essential Peirce. Indiana University Press, Bloomington 1992. Str. 109-124. Rezek Petr (vyd.). Mýtus, epos a logos. OIKOYMENH, Praha 1991. |