Atentát na Reinharda Heydricha ve filmu
Název práce v češtině: | Atentát na Reinharda Heydricha ve filmu |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | The Assassination of Reinhard Heydrich in Film |
Klíčová slova: | Anthropoid|film|mediální reflexe|kolektivní paměť|vzpomínkový film|plurimediální sítě|Astrid Erll |
Klíčová slova anglicky: | Anthropoid|film|reflection in media|collective memory|memory film|plurimedial networks|Astrid Erll |
Akademický rok vypsání: | 2020/2021 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra filmových studií (21-KFS) |
Vedoucí / školitel: | Mgr. MgA. Tereza Czesany Dvořáková, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 10.02.2021 |
Datum zadání: | 10.02.2021 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 19.08.2021 |
Datum a čas obhajoby: | 08.09.2021 09:30 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 19.08.2021 |
Datum proběhlé obhajoby: | 08.09.2021 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | doc. Mgr. Lucie Česálková, Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Cílem této bakalářské práce je nahlédnout film Anthropoid (Sean Ellis, 2016) z hlediska jeho plurimediální sítě. Tento koncept pochází od německých literárních vědkyň Astrid Erll a Stephanie Wodianky, které jej taktéž aplikují na filmové médium. „Hustota“ plurimediální sítě filmu určuje jeho míru setrvání v kolektivní paměti určité skupiny, pro záměry této práce české společnosti. Čím“ hustší“ plurimediální konstelace určitého snímku je, tím větší má tendenci udržet se v kolektivní paměti. Taková síť může být konstruována cílenými marketingovými strategiemi vzešlými z propagační kampaně filmu, spontánními, neutrálními i zaujatými reakcemi novinářů či společnosti na přípravu snímku, nebo na snímek samotný – dále může být plurimediální síť ovlivněna čistě pragmatickými aspekty jako je datum nebo místo premiéry, vzhled plakátů nebo produkty, které se k filmu pojí (např. propagační předměty). Dílo, které se svou sítí obstojí, nazývají německé autorky vzpomínkovým filmem. Tato práce si ze širokého pole vlivných faktorů na přijetí filmu veřejností vybírá mediální reflexi dění okolo díla Anthropoid v letech 2015, 2016 a v části roku 2017, tedy klíčového období, ve kterém se o něm zpravovalo nejvíce. Tento postup by měl pomoci určit, zda můžeme Anthropoid označit v českém kontextu za vzpomínkový film, či nikoliv. |
Seznam odborné literatury |
ASSMANN, Aleida, Geschichte in Gedächtnis. München: C. H. Beck 2007.
ASSMANN, Aleida, Prostory vzpomínání. Podoby a proměny kulturní paměti. Praha: Nakladatelství Karolinum 2018. (Přeloženo z 5. německého vydání ASSMAN, Aleida, Erinnerungsräume. Formen und Wandlungen des kulturellen Gedächtnisses. München: C. H. Beck 2010.) ERLL, Astrid, Memory in Culture, London: Palgrave Macmillan 2011. ERLL, Astrid – RIGNEY, Ann, Mediation, Remediation, and Cultural Memory. Berlin: de Gruyter 2009. ERLL, Astrid – WODIANKA, Stephanie, Film und kulturelle Erinnerung. Plurimediale Konstellationen. Berlin: de Gruyter 2008. FAIRCLOUGH, Norman, Critical Discourse Analysis: the critical study of language. New York: 1995, Longman Publishing. HALBWACHS, Maurice, Kolektivní paměť. Praha: Sociologické nakladatelství 2009. (Přeloženo z 3. kritického vydání, HALBWACHS, Maurice, La mémoire collective. Paris: Albin Michel 1997.) INNIS, Harold A., Empire and Communications, Oxford: Clarendon Press 1968. KRATOCHVIL, Alexander (ed.), Paměť pohledem humanitních věd. AV ČR / Akropolis 2015. McCOMBS, Maxwell E., Agenda setting: nastolování agendy, masová média a veřejné mínění. Praha: Portál 2009. (Přeloženo z 1. vydání MCCOMBS, Maxwell E., Setting the Agenda. The Mass Media and Public Opinion. Cambridge: Polity Press 2004.) ŘEHOŘOVÁ, Irena, Kulturní paměť a film. Praha: Sociologické nakladatelství 2018. ŠUBRT, Jiří, Paměť jako sociologický problém. AUC PHILOSOPHICA ET HISTORICA, č. 2, 1994. ŠUBRT, Jiří – PFEIFEROVÁ, Štěpánka, Kolektivní paměť jako předmět historicko-sociologického bádání. Historická sociologie 2, č. 1, 2010, s. 11-13. TRAMPOTA, Tomáš – VOJTĚCHOVSKÁ, Martina, Metody výzkumu médií. Praha: Portál, 2010. |