„Bydlet ve svém“: Reflexe témat vstupujících do zvažování dlouhodobě obývat alternativní druhy objektů

• Název práce v češtině: „Bydlet ve svém“: Reflexe témat vstupujících do zvažování dlouhodobě obývat alternativní druhy objektů
• Název v anglickém jazyce: “Living on my terms”: a reflection of topics affecting in decision for longterm living in alternative housing
• Klíčová slova: Osobní environmentální normy|Environmentálně signifikantní chování|Bydlení|Alternativní bydlení|Sociálně-psychologické modely|Teorie sociálních praktik
• Klíčová slova anglicky: Personal Environmental Norms|Environmentally Significant Behaviour|Housing|Alternative Housing|Social-psychological Models|Theory of Social Practices
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Eva Richter, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 01.02.2021
• Datum zadání: 01.02.2021
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 10.02.2021
• Datum a čas obhajoby: 01.09.2022 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 28.07.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 01.09.2022
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Jan Sládek, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Anotace:
Magisterská práce se zaměří na vlivy, které vstupují do zvažování trvale obývat alternativní druhy objektů. U respondentů budou sledovány tyto vlivy a proenvironmentální postoje.
Prvním cílem práce je zjistit, jaké vlivy do zvažování vstupují. Sekundárním cílem práce je i prozkoumání rozhodovacích cest, které k výběru vedou. Tyto cesty budou následně podrobeny kritice vzhledem k teoriím a modelům, které se věnují proenvironmentálnímu spotřebnímu chování a které budou představeny v teoretické části práce.
1. Východiska:
Jak budeme bydlet je jedno z nejdůležitějších rozhodnutí, které během svého života činíme. Cílem mé práce je zjištění vlivů, které vstupují do zvažování alternativních druhů objektů jako prostorů učených k trvalému bydlení. Prvotní výzvou mé práce byla konceptualizace toho, co bude v mé práci vnímáno jako alternativa.
Vzhledem k propojení mé práce s environmentálně signifikantním chováním jsem do práce vstupovala s dvěma hlavními skupinami alternativních objektů: objekty umožňující pohyb a objekty odpojené částečně nebo zcela od inženýrských sítí.
V textu budu vycházet z teorií a modelů, které proenvironmentální spotřebních chování vysvětlují. Jako první představím teorii hodnoty-přesvědčení-normy(Value-Belief-Norm theory, Stern et al., 1999). Společně s touto teorií krátce popíšu i předcházející teorii aktivace norem (Schwartz, 1977) a méně často využívanou teorii pokračujícího závazku (Montada, Kals, Becker, 2007). Druhou teorii představuje teorii sociální praktik (Theory of Social Practices), jejímž obsahem je vztah mezi každodenním jednáním individuí a sociální strukturou (Reckwitz, 2002).
Z modelů v teoretické části využiji model motivace-příležitosti-schopnosti (The Motivation-Opportunity-Ability Model, Ölander & Thøgersen,1995) a model A-B-C (Attitude-Behaviour-Context Model, Stern, 2000; Stern & Oskamp, 1987).
Teorie a modely budou práci nejen teoreticky kotvit, ale budou i zdrojem k sestavení scénáře rozhovorů.
2. Cíle:
Cílem práce je zjistit, jaké vlivy zasahují do zvažování alternativních druhů objektů jako prostorů učených k trvalému bydlení. Z analýzy budou vystavěny motivátory a překážky. Zpracované poznatky budou podrobeny kritice vůči teoriím, které se věnují proenvironmentálnímu spotřebnímu chování a jsou představeny v teoretické části práce.Vzhledem k zjištění je zvažována i varianta navržení nového modelu rozhodnutí trvale obývat alternativní objekty.
3. Metodika:
Empirická část práce bude zpracována pomocí polostrukturovaných hloubkových rozhovorů. Metoda polostrukturovaných hloubkových rozhovorů je zvolena vzhledem k výzkumné otázce, která je explorativního charakteru. Respondenti budou čerpáni z řad zájemců, kteří zvažují trvalé bydlení v alternativních druzích objektů a těch, kteří v nich již dlouhodobě žijí. Primárním místem oslovení respondentů budou sociální média. Dále bude využita i metoda snowball. S respondenty budou prováděny rozhovory do té chvíle, než dojde k saturaci vzorku.
Respondenty se mohou stát ti, kteří v alternativním objektu dlouhodobě žijí. Bydlení v alternativním objektu je jejich záměrem a rozhodnutím. Respondenti mohou být jakéhokoliv rodinného stavu a věku. Alternativní objekt, který respondenti trvale obývají musí být schopen pohybu, nebo být částečně či zcela odpojen od inženýrských sítích.
4. Výzkumné otázky:
HVO: Jakou roli hrají proenvironmentální postoje při zvažování alternativních druhů objektů jako prostorů učených k trvalému bydlení?
VVO: Jaké vlivy jsou vnímány jako motivátory a jaké jako bariéry při zvažování alternativních druhů objektů jako prostorů učených k trvalému bydlení?
VVO: Jak jsou teoretické modely environmentálně signifikantního chování, které byly představené v teoretické části práce, aplikovatelné na situaci zvažování alternativních druhů objektů jako prostorů učených k trvalému bydlení?
5. Charakteristika závěrů:
Magisterská práce umožní shromáždit informace o tom, jaké vlivy vstupují do zvažování alternativních druhů objektů jako prostorů učených k trvalému bydlení. Dále pak rozdělí tyto vlivy na motivátory a bariéry. Práce se zároveň pokusí odpovědět i na to, jestli je studované zvažování čistě hodnotově orientované (environmentálně) nebo i z částí stimulované vývojem ekonomiky (zvyšující se náklady) a majoritní společnosti (obava z blackoutu, touha po soběstačnosti, svobodě a nezávislosti). V závěru práce bude zpracována i oblast rozhodovacích cest respondentů, která bude podrobena kritice vzhledem k teoriím, které se věnují proenvironmentálnímu spotřebnímu chování a budou představeny v teoretické části práce.

Seznam odborné literatury

Montada, L., Kals, E., & Becker, R. (2007). Willingness for Continued Social Commitment: A New Concept in Environmental Research. Environment and Behavior, 39(3), 287–316. https://doi.org/10.1177/0013916506290953
Ölander, F., & Thøgersen, J. (1995). Understanding of consumer behaviour as a prerequisite for environmental protection. Journal of Consumer Policy, 18, 317-357.
Schwartz, S. H. (1977). Normative influences on altruism. Advances in experimental psychology, 10, 222–280.
Stern, P. C., Dietz, T., Abel, T., Guagnano, G. A., & Kalof, L. (1999). A value-belief-norm theory of support for social movements: The case of environmentalism. Human ecology review, 81-97.
Stern, P.C., Oskamp, S., 1987. Managing scarce environmental resources, in: Altman, I., Stokels, D. (Eds.), Handbook of Environmental Psychology. Wiley, New York, pp. 1044–88.
Stern P.C. (2000). Towards a coherent theory of environmentally significant behaviour, Journal of social issues, 56, 3, 407-424.
Reckwitz, A. (2002). Toward a Theory of Social Practices. European Journal of Sociology, 5(2), 243–263.