Zdroje technostresu a jejich souvislost s inhibujícími faktory při práci na dálku
| Název práce v češtině: | Zdroje technostresu a jejich souvislost s inhibujícími faktory při práci na dálku |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Technostress Creators and their Relations to Technostress Inhibitors when Working Remotely |
| Klíčová slova: | technostres|zdroje technostresu|inhibující faktory technostresu|práce na dálku|informační a komunikační technologie|korelační studie |
| Klíčová slova anglicky: | Technostress|Technostress Creators|Technostress Inhibitors|Remote Working|Information and Communication Technology|Correlation Study |
| Akademický rok vypsání: | 2020/2021 |
| Typ práce: | diplomová práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Katedra psychologie (21-KPS) |
| Vedoucí / školitel: | Mgr. Ivana Šípová, Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 26.01.2021 |
| Datum zadání: | 26.01.2021 |
| Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 28.05.2021 |
| Datum a čas obhajoby: | 03.09.2021 00:00 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 25.07.2021 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 03.09.2021 |
| Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
| Oponenti: | PhDr. Eva Höschlová, Ph.D. |
| Zásady pro vypracování |
| Informační a komunikační technologie se v posledních letech stávají čím dál více nedílnou součástí pracovní činnosti téměř každého z nás. Pandemie viru SARS-CoV-2 do značné míry urychlila nástup digitálních technologií, které zaměstnanci v tak velkém měřítku dříve nevyužívali, a na které se museli adaptovat. Zvýšil se také počet zaměstnanců pracujících v různých formách režimu práce na dálku. Kromě pozitivních účinků v podobě zvýšení efektivity práce, flexibility zaměstnanců a usnadnění komunikace mezinárodních týmů je používání informačních a komunikačních technologií spjato s negativním aspektem v podobě technostresu.
Teoretická část diplomové práce poukazuje na základě zahraničních výzkumů na faktory, které u pracující populace mohou vyvolávat stresové reakce v souvislosti s využíváním informačních a komunikačních technologií. Dlouhodobá psychická zátěž může mít na zaměstnance negativní zdravotní i psychologický vliv, nedisponují-li vhodnými copingovými strategiemi. Cílem výzkumné části diplomové práce je zjistit působení různých způsobů organizace práce na zdroje technostresu a efekt faktorů inhibující technostres na zdroje technostresu u zaměstnanců. Data jsou získávána prostřednictvím online sebeposuzovacího dotazníku, který je distribuován 11 měsíců po rozšíření covidu-19 v České republice, kdy lidé z bezpečnostních důvodů pracují ve velkém měřítku z domova. Výsledky výzkumu mohou přispět k rozšíření poznatků o tématu technostresu z hlediska různých forem organizace práce a účinku faktorů inhibující technostres na zdroje technostresu. Kromě toho mohou údaje získané z dotazníkového šetření pomoci identifikovat problematické oblasti technostresu, které mohou způsobovat zaměstnancům potíže, a stát se podkladem pro implementaci preventivních opatření do stávajících systémů řízení stresu. |
| Seznam odborné literatury |
| Harris, D., & Li, W. C. (2020). Engineering Psychology and Cognitive Ergonomics. Mental Workload, Human Physiology and Human Energy. Springer International Publishing. https://doi.org/10.1007/978-3-030-49044-7
Hwang, I., & Cha, O. (2018). Examining technostress creators and role stress as potential threats to employees' information security compliance. Computers in Human Behavior, 81, 282-293. https://doi.org/10.1016/j.chb.2017.12.022 Korunka, C., & Hoonakker, P. (2014). The Impact of ICT on Quality of Working Life. Springer Netherlands. https://doi.org/10.1007/978-94-017-8854-0 La Torre, G., Esposito, A., Sciarra, I., & Chiappetta, M. (2019). Definition, symptoms and risk of techno-stress: a systematic review. International Archives of Occupational And Environmental Health, 92(1), 13-35. https://doi.org/10.1007/s00420-018-1352-1 Maier, C., Laumer, S., Wirth, J., & Weitzel, T. (2019). Technostress and the hierarchical levels of personality: a two-wave study with multiple data samples. European Journal of Information Systems, 28(5), 496-522. https://doi.org/10.1080/0960085X.2019.1614739 Norman, K. L. (2017). Cyberpsychology: an introduction to human-computer interaction. Cambridge University Press. Tarafdar, M., Maier, C., Laumer, S., & Weitzel, T. (2019). Explaining the link between technostress and technology addiction for social networking sites: A study of distraction as a coping behavior. Information Systems Journal, 30(1), 96-124. https://doi.org/10.1111/isj.12253 |