Kontakty Fridricha V. Falckého s Osmanskou říší během českého stavovského povstání

• Název práce v češtině: Kontakty Fridricha V. Falckého s Osmanskou říší během českého stavovského povstání
• Název v anglickém jazyce: Contacts between Frederick V and Ottoman empire during the bohemian estate rebellion
• Klíčová slova: Fridrich V. Falcký|Gábor Bethlen|Osman II.|Vysoká Porta|stavy|Čechy|Polsko|povstání|politika|diplomacie|poselstvo
• Klíčová slova anglicky: Frederick V of the Palatinate|Gabriel Bethlen|Osman II|High Porte|estate|policy|Bohemia|Poland|rebellion|diplomacy|legation
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav českých dějin (21-UCD)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Jaroslava Hausenblasová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 05.01.2021
• Datum zadání: 07.01.2021
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 22.01.2021
• Datum a čas obhajoby: 06.09.2021 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 17.08.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 06.09.2021
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: prof. PhDr. František Stellner, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Přestože českému stavovskému povstání (1618–1620) byla již věnována velká pozornost ze strany historiků, zůstává dosud mnoho okolností – zejména v oblasti mezinárodních vztahů – nejasných. K nim patří diplomatické kontakty mezi povstalci a Osmanskou říší. Bakalářská práce se bude zabývat vývojem jednání mezi kurfiřtem Fridrichem V. Falckým, který se v roce 1619 stal českým králem, a Osmanskou říší. Snaží se zmapovat celé jednání od vyslání prvního poselstva Fridrichem Falckým do Konstantinopole, přes pobyt Mehmeda Agy v Praze na podzim 1620, a konče druhým poselstvem do Konstantinopole v listopadu 1620. Cílem této práce je poodhalit vnější okolnosti, které ovlivňovaly rozhodování jednotlivých účastníků povstání o zahraničně politické strategii. V popředí pozornosti bude zejména úloha sedmihradského vévody a polského království.

Seznam odborné literatury

Archivní prameny:
Národní archiv, fond Archiv České koruny
Edice pramenů:
Kołodziejczyk Dariusz (ed.), Ottoman-Polish diplomatic relations (15th-18the century), Leiden 2000.
Líva Václav (ed.), Prameny k dějinám třicetileté války: regesta fondu Militare Archivu ministerstva vnitra ČSR, 3. díl, Praha 1951.
Paměti nejvyššího kancléře království českého Viléma hraběta Slavaty z Chlumu a z Košmberka, vladaře domu Hradeckého, pána na Hradci Jindřichově, Stráži, Telči, Žirovnici a Mělnice, nejvyššího dědičného šenka království Českého, císařův Ferdinanda 2. a 3. skutečného tajného rady a komorníka, rytíře zlatého rouna, ed. Josef Jireček, 2. díl, Praha 1868.
Polišenský Josef (ed.), Historie o válce české, Praha 1964.
Skála ze Zhoře Pavel, Historie česká: od defenestrace k Bílé hoře, ed. Josef Janáček, Praha1984.
Základní literatura:
Dangl Vojtěch, Bethlen proti Habsburkům, Praha 1992.
Forst Hermann, Der türkische Gesandte in Prag 1620 und der Briefwechsel des Winterkönigs mit Sultan Osman II., in: Mitteilungen des Instituts für österreichische Geschichtsforschung 16, 1895, s. 566–583.
Fukala Radek, Jan Jiří Krnovský, České Budějovice 2005.
Friedl Jiří et al., Dějiny Polska, Praha 2017.
Gindely Anton, Dějiny českého povstání léta 1618, 2. a 3. díl, Praha 1878.
Koldinská Marie, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic: cesta intelektuála k popravišti, Praha 2004.
Kosman Marceli, Dějiny Polska, Praha 2011.
Kreiser Kraus – Neumann Christoph K., Dějiny Turecka, Praha 2010.
Melichar Václav, Dějiny Polska, Praha 1975.
Pojar, Miloš, Jindřich Matyáš Thurn, Praha 1998.
Pursell Brennan C., The winter king, Aldershot 2003.
Racek Jan, Kryštof Harant z Polžic a jeho doba, 2. díl: Život, Brno 1972.