Vztah obrazu a textu: Problematika sémantického gesta ve sbírce Černá bedýnka

• Název práce v češtině: Vztah obrazu a textu: Problematika sémantického gesta ve sbírce Černá bedýnka
• Název v anglickém jazyce: Relations between image and text: Problematic of the semantic gesture in Black Box, a collection of poems
• Klíčová slova: sémantické gesto|znak|vztah obrazu a textu|fotografická ilustrace|intersémiotický komunikát|struktura literárního díla
• Klíčová slova anglicky: semantic gesture|sign|relations between image and text|fotographic illustration|intersemiotic complex|structure of a literary work
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav české literatury a komparatistiky (21-UCLK)
• Vedoucí / školitel: Mgr. et Mgr. Blanka Činátlová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 28.12.2020
• Datum zadání: 28.12.2020
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 13.01.2021
• Datum a čas obhajoby: 01.09.2021 08:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 26.07.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 01.09.2021
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. Mgr. Josef Hrdlička, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Ve své práci se zaměřím na vlastní interpretaci sbírky Černá bedýnka, v níž je pro celistvost díla zásadní splynutí dvou jednotlivých složek, obrazové a textové (obrazová část je zastoupena fotografiemi různých autorů, na jejichž podkladě Aškenazy vytvořil texty). Položím si otázku, zda je jedna složka dominantní, zda by interpretace textu bez obrazové části mohla být jiná či by dokonce vzniklo nové dílo.
V teoretické části práce se budu s ohledem na charakter Černé bedýnky zabývat strukturou a definicí uměleckého díla z pohledu sémantiky, přičemž se budu opírat o teorii znaku a teorii sémantického gesta. Položím si otázku, co je podstatou univerzálního chápání některých děl, zatímco interpretace jiných děl je podmíněna dobovým či společenským kontextem ze strany autora i recipienta. Budu se soustředit též na otázku dominantní složky v dílech s textovou i obrazovou částí, tedy zda tyto dvě složky splývají dohromady jako neoddělitelné, či je odděluje jasná hranice a jde o samostatné jednotky. Zohledním také problematiku (fotografické) ilustrace jako složky struktury díla, její váhu ve vztahu k textu a též její vliv na imaginaci čtenáře při interpretaci. Budu přihlížet i k větší míře fotografičnosti a reportážnosti fotky v Černé bedýnce.
V praktické části se pak budu pokoušet odhalit strukturu sbírky Černá bedýnka a dopátrat se, co vše je složkami, které vstupují do interpretace a vytvářejí smysl díla. Primárně mi půjde o vztah obrazu a textu v tomto díle, přičemž budu při dokládání jednotlivých aspektů vzájemného vlivu textové a obrazové roviny vycházet z teorie znaku a teorie sémantického gesta.
V práci nebudu hodnotit, jak sbírka fungovala v kontextu české literatury (ani obecné přijetí díla dobovými či dnešními recipienty). Těžištěm práce bude interpretace (a má recepce) Černé bedýnky. Podotýkám, že nepůjde o interpretaci sbírky v rámci celého Aškenazyho díla, ani se nebudu snažit o zhodnocení významu autora či díla v kontextu dobové (nebo vůbec české) literatury.
Neboť problematika obrazu přesahuje do jiného oboru, v práci opomenu kvalitu fotografií a obrazovou složku Černé bedýnky nebudu hodnotit – budu se k ní vztahovat pouze tehdy, bude-li to účelné pro konkrétní ukázky vztahů k textu.
Svébytnost sémantického gesta budu dokládat i pomocí dalších dvou děl, jejichž jednotícím prvkem s Černou bedýnkou je společná rovina čtenářského zážitku: Čapkovy Dášeňky a Kainarovy sbírky Bledej gentleman (půjde o konkrétní vydání s fotografiemi Petera Župníka). Tato dvě díla budu v práci interpretovat pouze funkčně.
V závěru práce si zodpovím kladené otázky, zda by se sbírka Černá bedýnka dala číst bez obrazové části, jak důležitou funkci má provázanost textové a obrazové složky, jestli se dá předpokládat univerzálnost čtení, tzn. stejné chápání obrazového znaku u recipientů, a zda ilustrace v díle při čtení textu nepotlačuje vlastní imaginaci čtenáře.

Seznam odborné literatury

Seznam pramenů:
AŠKENAZY, L.: Černá bedýnka: songy, balady a romány. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 1964.
ČAPEK, K.: Dášeňka, čili život štěněte. Praha: Československý spisovatel, 1955.
KAINAR, J., SEDLÁČEK, J., ed.: Bledej gentleman: básně - písně - blues. Praha: Labyrint, 2002.

Seznam odborné literatury:
BARTHES, R.: Základy sémiologie. In: Nulový stupeň rukopisu a Základy sémiologie. Praha: Československý spisovatel, 1967.
CANETTI, E.: Svědomí slov. 2. vyd. (1. knižní vyd.). Praha: Torst, 1992.
ČERVENKA, M.: Významová výstavba literárního díla. Praha: Karolinum, 1992. Acta Universitatis Carolinae.
DANEŠ, F.: Předpoklady a meze interpretace textu. SlavPrag 32. Praha 1988.
DANEŠ, F.: Text a jeho ilustrace. In: Slovo a slovesnost. ročník 56 (1995). číslo 3.
GRYGAR, M.: Zobrazení skutečnosti v umělecké reportáži. Česká Literatura. 1961. číslo 3.
HAMAN, A.: Aškenazy a Branald v „masce“ reportérů. Česká Literatura. 1963, číslo 2.
HAMAN, A.: Od novináře k básníkovi. Doslov In: Aškenazy, L. – Haman, A.: Světla zastaveného času. Praha: Mladá fronta, 1992.
HAUSENBLAS, K.: Interpretace textu a její druhy v současné komunikaci. AUC-SlavPrag. 32. Praha.
HAUSENBLAS, K.: Sémantické kontexty v básnickém díle. In: LEVÝ, J. – PALAS, K.: Teorie verše II: sborník druhé Brněnské versologické konference, 18.-20. října 1966 = Theory of verse II. Brno: Universita J.E. Purkyně, 1968. Spisy Univerzity J.E. Purkyně v Brně, Filozofická fakulta. Dostupné online z:http://hdl.handle.net/11222.digilib/120148
HOFFMANN, B.: Inspirace díly výtvarnými (K interpretaci a recepci poezie iniciované texty výtvarnými a fotografickými). Zlatý máj 23, 1989.
HOFFMANNOVÁ, J.: Sémantické a pragmatické aspekty koherence textu. Praha: Ústav pro jazyk český ČSAV, 1983. Linguistica.
HOMOLÁČ, J.: Intertextovost a utváření smyslu v textu. Praha: Karolinum, 1996. Acta Universitatis Carolinae.
JANKOVIČ, M.: K pojetí sémantického gesta. Česká literatura 13, 1965, číslo 4. Dostupné online z:http://www.jstor.org/stable/43321354
JANKOVIČ, M.: Perspektivy sémantického gesta. In: Nesamozřejmost smyslu. Praha: Československý spisovatel, 1991.
JANKOVIČ, M.: Dílo jako dění smyslu. Praha: Pražská imaginace, 1992. Pražská imaginace.
KALIVODA, R.: Dialektika strukturalismu a dialektika estetiky. In: ČERVENKA, M. – JANKOVIČ, M. ed.: Struktura a smysl literárního díla: sborník studií k 75. narozeninám Jana Mukařovského. Praha: Československý spisovatel, 1966.
LOTMAN, J. M.: Štruktúra umeleckého textu. Bratislava: Tatran, 1990. Okno.
MAREŠ, Petr. Styl, text, smysl: o slovesném díle Josefa Čapka. Praha: Univerzita Karlova, 1989. Acta Universitatis Carolinae.
MAREŠ, P.: Metajazyk, metařeč, metatext. In.: Slovo a slovesnost, ročník 44, 1983, číslo 2.
MUKAŘOVSKÝ, J.: Záměrnost a nezáměrnost v umění. In: Mukařovský, J.: Studie I. Ed. Červenka, M. – Jankovič, M. Brno: Host, 2000.
MUKAŘOVSKÝ, J.: Básnické dílo jako soubor hodnot. In: Mukařovský, J.: Studie II. Ed. Červenka, M. – Jankovič, M. Brno: Host, 2001.
MUKAŘOVSKÝ, J.: K sémantice básnického obrazu. In: MUKAŘOVSKÝ, J.: Studie II. Ed. ČERVENKA, M. – JANKOVIČ, M. Brno: Host, 2001.
OTRUBA, Mojmír: Znaky a hodnoty. Praha: Český spisovatel, 1994. Orientace (Český spisovatel).
POPOVIČ, A.: Estetická metakomunikácia. In.: Miko, F. – Popovič, A.: Tvorba a recepcia. Bratislava: Tatran, 1978.
PROCHÁZKA, M.: Příspěvek k problematice sémiologie literatury a umění. Praha: Ústav pro českou literaturu ČSAV, 1969.

Seznam literatury bude v průběhu práce dále upřesňován a upravován.