Genderové nerovnosti na trhu práce v České republice

• Název práce v češtině: Genderové nerovnosti na trhu práce v České republice
• Název v anglickém jazyce: Gender inequalities on the labour market of the Czech Republic
• Klíčová slova: gender|nerovnost|pracovní trh|policie
• Klíčová slova anglicky: gender|inequality|labour market|police
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Dana Mudd, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 06.12.2020
• Datum zadání: 07.12.2020
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 02.03.2021
• Datum a čas obhajoby: 02.09.2021 11:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 30.07.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 02.09.2021
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. Mgr. Radka Dudová, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Teoretická východiska
Na pracovním trhu se lze setkat s mnoha formami nerovností, jednou z nich je nerovnost týkající se genderu. Český pracovní systém funguje a segreguje jedince nejen na základě kvalifikace a dovedností, ale také na principu rozdělování práce na mužskou a ženskou (Čermáková 1997). Hodně společností vnímá jako prospěšné a prosperující dělit uchazeče podle pohlaví (Smetáčková 2015). Nespočet studií, jak českých, tak zahraničních, popisuje, zkoumá a upozorňuje na genderové nerovnosti na trhu práce, zabývá se nerovnostmi uplatnění žen na trhu práce, platovou nerovností či nepoměrem pracovních šancí atd. (Bianchi 2000; Kimmel 2004; Křížková 2007; Smetáčková 2015 aj.). Mezi prioritní důvody, proč mají muži lepší postavení na pracovním trhu je především možné otěhotnění ženy a problematika s tím spojená či například samotná ženskost, se kterou se pojí vlastnosti jako pasivní, něžný a empatický (Svatošová 2011; Křížková 2007; Hamplová, Chaloupková, Topinková 2019). Je dokázané že během mateřské jsou ženy málo ekonomicky aktivní, jelikož zde není například částečná mateřská dovolená či si ženy uvědomují tlak ze strany společnosti, že má žena být především doma starat se dítě a celkově chod domácnosti. Žena má být tedy takzvanou pečovatelkou a muž živitelem (Bierzová 2006; Vohlídalová 2012).
Ženy tak mohou mít již před pracovním pohovorem menší sebevědomí a cítit větší šanci neúspěchu, jelikož tato fakta znají. Pokud se navíc hlásí do zaměstnání vnímané společností jako maskulinní, může žena vnímat ještě větší možnou míru neúspěchu, jelikož tyto pozice jsou obsazovány ve velké míře spíše muži. S rozhodnutím pracovat v pracích pojímaných jako mužské, se může dále pojit navíc strach z nepřijetí převažujícího mužského kolektivu či reakce okolí na skutečnost, že žena vykonává takovou práci. Šmausová (2002) ve své práci rozebírá, jak může být vnímána žena pracující u policie. Taková osoba je pojímána jako člověk s ženským tělem, ale s mužskou rolí pojící se i s mužským násilím. Ve své práci se zaměřím právě na policii a konkrétně na to, jak se v ní ženy policistky cítí a jaké nerovnosti zde vnímají. Jelikož jsou policistky státními zaměstnanci, domnívám se, že budou mít ve formální sféře víceméně stejné podmínky jako muži například díky platovým tabulkám a třídám. Primárně tedy budu zkoumat neformální stránku v podobě přijmutí kolektivem, vztahů s kolegy či nadřízenými atd.

Cíle
Cílem diplomové práce je zmapovat, jak se cítí ženy pracující u policie v České republice, kde klíčovými budou především jejich pocity a jimi vnímané nerovnosti či existující nevýhody v tomto odvětví. Práce se zaměří na to, jak se cítí ženy pracující jako policistky a s jakými překážkami se v tomto zaměstnání, ve kterém dominují především muži, dle nich musí vypořádat. Studentka si klade za cíl získat informace ohledně toho, jakou roli hraje gender v policejním prostředí, a to konkrétně, jaké tam panují podmínky, jak se tam ženy cítí, jak na ně pohlíží jejich okolí, zda mají pachatelé k nim odlišný přístup než k mužům atd. J
Metodika
Diplomová práce bude kvalitativní studií, založenou na rozhovorech s ženami pracujícími u policie České republiky a pracujícími nejen v kancelářích ale také v terénu. Rozhovory studentka zvolila z důvodu možosti zachycení subjektivního názoru a vlastního vnímání postavení týkajícího se genderu, které musí řešit v této profesi. Zdrojem idat budou polostrukturované kvalitativní narativní rozhovory.
Hlavní hypotéza:
Ženy pociťují určité formy nerovnosti na pracovním trhu týkající se genderu.

Předpokládané závěry práce
Práce přinese lepší vhled či nové poznatky o tom, s čím se musí ženy potýkat v zaměstnání považovaném za maskulinní a možné návrhy na zlepšení situace.

Seznam odborné literatury

Seznam literatury

BIANCHI, Suzanne M., et al. 2000. Is Anyone Doing the Housework?: trends in the Gender Division of Household Labor. Social Forces, Pp. 191–228

BIERZOVÁ, Jana. 2006. Rozdělení domácích prací a péče o děti v rodině. In Křížková, Alena (ed.), Hana Maříková, Hana Hašková, Jana Bierzová. Pracovní a rodinné role a jejich kombinace v životě českých rodičů: plány versus realita. Sociologické studie / Sociological Studies 06:14. Praha: Sociologický ústav AV ČR. 105 s., Pp. 73-86

Čermáková, Marie. 1997. "Postavení žen na trhu práce." Sociologický časopis / Czech Sociological Review 33(4):389-404.

HAMPLOVÁ Dana, KLÍMOVÁ CHALOUPKOVÁ Jana, TOPINKOVÁ Renáta. 2019. „More Money, Less Housework? Relative Resources and Housework in the Czech Republic.“ Journal of Family Issues.

Kimmel, Michael. 2004. The gendered society. New York: Oxford University Press.

Křížková, Alena. 2007. „Nepříliš harmonická realita. Rodičovské kombinace práce a péče v mezích genderové struktury současné české společnosti.“ Gender, rovné příležitosti, výzkum 8 (2): 60-67. ISSN 1213-0028.

SMETÁČKOVÁ, Irena. (ed.). 2015. „Stínová zpráva o stavu genderové rovnosti v České republice v roce 2015.“ Praha: Česká ženská lobby. Úvod, Pp. 8-15.

SVATOŠOVÁ, Michaela. 2007. „Možnosti slaďování pracovního a rodinného života v České republice podle průzkumu Českého statistického úřadu.“ Rovné příležitosti do firem: šesté speciální vydání. Praha: Gender Studies, 2007. ISBN: 978-80-86520-43-8.

ŠMAUSOVÁ, Gerlinda. 2002. „Proti tvrdošíjné představě o ontické povaze gender a pohlaví.“ Sborník prací Fakulty sociálních studií brněnské univerzity: Politika rodu a sexuální identity. Brno: Masarykova univerzita, roč. 7, s. 15–27. ISBN 80-210-2834-3.

VOHLÍDALOVÁ, Marta. 2012. Ženy, muži a neplacená práce v domácnosti číslech. In Magdalena Hornová. Pečuj a vypečeme tě: zpráva o neplacené práci v ČR. Praha:Gender Studies, Pp. 39-45