Legitimita státního násilí v České republice po roce 1989
| Název práce v češtině: | Legitimita státního násilí v České republice po roce 1989 |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Legitimacy of State Violence in the Czech Republic after 1989 |
| Klíčová slova: | legitimita násilí|postsocialismus|antiglobalizační hnutí|dějiny lidských práv|environmentální hnutí |
| Klíčová slova anglicky: | legitimacy of violence|postsocialism|antiglobalization movement|human rights history|environmental movement |
| Akademický rok vypsání: | 2020/2021 |
| Typ práce: | bakalářská práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Ústav hospodářských a sociálních dějin (21-UHSD) |
| Vedoucí / školitel: | doc. Mgr. Matěj Spurný, Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 02.12.2020 |
| Datum zadání: | 07.12.2020 |
| Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 08.12.2020 |
| Datum a čas obhajoby: | 07.09.2021 09:00 |
| Odevzdaná/finalizovaná: | ne |
| Oponenti: | Mgr. Ondřej Daniel, Ph.D. |
| Zásady pro vypracování |
| Práce by měla sledovat proměny vztahů mezi státem a občany na příkladu několika demonstrací, které ústily v násilný policejní zásah. Použití policejního násilí během environmentálních nebo antiglobalizačních akcí vyvolalo v první polovině devadesátých let kritickou reakci a vyústilo ve vznik nových protestních a petičních hnutích. Na problém reagoval i stát ustavením nových orgánů věnujících se dohledu nad dodržováním lidských práv, která se stala společným jazykem vyjednávání. Za delegitimizací policejních zásahů stál i nenásilný odkaz sametové revoluce, vymezování se vůči represi během období komunismu nebo autorita bývalých disidentských organizacích, které reflektovaly nedodržování lidských práv. Hlavním objektem zkoumání by s ohledem na výše zmíněné souvislosti měl být dialog vedený mezi zástupci nových sociálních hnutí, představiteli státu a odbornou, ale i širší veřejností. Násilné akce sloužily k reflexi porevolučního nenásilného konsensu, ale i k vyjednávání nových témat týkajících se ekologie nebo vztahu české společnosti ke globalizovanému světu. Během zkoumání by autor měl vycházet především z debat vedených v denním tisku, televizních pořadech nebo v parlamentu. Dalším zdrojem informací mohou být výroční zprávy jednotlivých lidskoprávních organizací a vládních orgánů. |
| Seznam odborné literatury |
| CÍSAŘ, Ondřej. Politický aktivismus v České republice: sociální hnutí a občanská společnost v období transformace a evropeizace. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2008. FLAM, Helena (ed.). Pink, Purple, Green: Women's, Religious, Environmental, and Gay/Lesbian Movements in Central Europe Today. New York: Columbia University Press, 2001. HOFFMANN, Stefan-Ludwig (ed.). Human Rights in the Twentieth Century. Cambridge: Cambridge University Press, 2012. KOLÁŘ, Pavel a PULLMANN, Michal. Co byla normalizace?: studie o pozdním socialismu. Vydání první. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2016. 222 stran. KRAPFL, James. Revolution with a Human Face: Politics, Culture, and Community in Czechoslovakia, 1989–1992. New York: Cornell University Press, 2013. MARK, James; IACOB C., Bogdan; RUPPRECHT, Tobias; SPASKOVSKA, Ljubica. 1989: A Global History of Eastern Europe. Cambridge: Cambridge University Press, 2019. NOVÁK, Arnošt. Tmavozelený svět: radikálně ekologické aktivity v České republice po roce 1989. Praha: SLON, 2017. OST, David. Defeat of Solidarity. Anger and Politics in Postcommunist Europe. New York: Cornell University Press, 2005. PULLMANN, Michal. Konec experimentu: přestavba a pád komunismu v Československu. Praha: Scriptorium, 2011. SCHWARTZ, Matthias; WINKEL, Heike (eds.). Eastern European youth cultures in a global context. London: Palgrave Mcmillan, 2016. |