Ideální počet dětí v rodinách v ČR

• Název práce v češtině: Ideální počet dětí v rodinách v ČR
• Název v anglickém jazyce: Attitudes and trends of the ideal number of children in families
• Klíčová slova: sociologie rodiny|partnerství|rodina|rodičovství|děti|socio-historický vývoj|hodnoty|ideální počet dětí|plodnost
• Klíčová slova anglicky: Sociology of the Family|partnership|family|parenthood|children|socio-historical development|values|ideal number of children|fertility
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Radka Dudová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 30.11.2020
• Datum zadání: 30.11.2020
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 20.04.2021
• Datum a čas obhajoby: 21.06.2021 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 11.05.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 21.06.2021
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Jan Klusáček

Zásady pro vypracování

Výzkumná otázka:Jaký je vývoj ideálního počtu dětí v rodinách na území ČR za posledních 50 let?
Východiska:
Od 60. let 20. století nastává v západních zemích světa druhá demografická tranzice vyznačující se změnou reprodukčního chování obyvatel. Nejvýraznějším rysem je snížení úhrnné plodnosti, která v některých případech klesá až pod hodnotu nutnou k přirozené obnově obyvatelstva. Dalšími znaky jsou oddalování vstupu do manželství, vyšší rozvodovost nebo třeba vyšší věk rodiček. K těmto změnám vedlo více faktorů, zejména změny hodnot, důraz na individualitu nebo vynález hormonální antikoncepce (Rabušič, 2001).
Československo si muselo na tyto změny nějakou dobu počkat. Během socialismu se uplatňoval spíše model východoevropský, který se snažil vytvořit co nejvhodnější podmínky pro reprodukci dětí. Také se nekladl takový důraz na ekonomické zajištění manželů, proto sňatky probíhaly i v nízkém věku a byly populární institucí. Většina osob tak vstupovala do manželství a účastnila se reprodukce. K výrazným změnám v reprodukčním chování dochází po sametové revoluci, kdy začala klesat úhrnná plodnost. Dochází k odkladu a poklesu sňatků, stejně jako odkladu mateřství do vyššího věku. Dalšími změnami jsou nárůst rozvodovosti nebo vyšší počet dobrovolně svobodných (Rabušič, 2001).
Vzhledem k tomu, že počet narozených dětí značně určuje podobu společnosti, považuji za důležité se tomuto tématu věnovat hlouběji. Podle mého názoru je potřeba zasadit otázku počtu dětí do sociálního a historického kontextu, který nám pomůže objasnit, co stojí za situací nízké plodnosti, se kterou se dnes setkáváme. Velká část prací se ale zabývá pouze reálnou plodností a otázka představ o ideálním počtu dětí jim uniká. Proto bych ráda svou práci směřovala tímto směrem.
Práce samotná bude vycházet z literatury historiků (P. Aries, M. Lenderová), kteří se zabývali otázkami rodiny, dětství, plodnosti. Dále se bude vycházet z české sociologické literatury, která se zaměřuje například na problematiku dobrovolné bezdětnosti (H. Hašková), nebo porevoluční snížení plodnosti (L. Rabušič, Rychtaříková J.).
Metodika:Pro teoretické ukotvení práce využiji rešerši literatury. V další části se zaměřím na sekundární analýzu dat dostupných ze sociologického datového archivu. Zde využiji data z výzkumů, které se dotazovaly respondentů na jejich představu o ideálním počtu dětí v rodinách. Dále ještě pro svou práci využiji data z ČSÚ.
Cíle práce:
Cílem práce je představit socio-historický vývoj rodiny a dětství se zaměřením na vývoj počet dětí v rodinách. Na tomto pozadí dále na základě sekundární analýzy dat a rešerše literatury představím socio-historické trendy ve vnímání ideálního počtu dětí v rodinách za posledních 50 let na území České republiky. Práce popíše a vysvětlí fenomény jako je snížení plodnosti v 90. letech nebo trend dobrovolné bezdětnosti.
Charakteristika závěrů:Práce by měla na základě sekundární analýzy dat a rešerši literatury mapovat trendy v otázkách ideálního počtu dětí v České republice, včetně srovnání s reálnou plodností.

Hypotézy:
H1: Ideální počet dětí se snižuje souběžně s poklesem reálné plodnosti
H2: Ideální počet dětí je vždy o něco vyšší, než reálná plodnost v dané době
H3: V posledních dvaceti letech roste počet lidí, kteří preferují dobrovolnou bezdětnost
H:4: Nejčastější ideál o počtu dětí jsou dvě

Seznam odborné literatury

Aries, P. (1960) Centuries of Childhood. A Social History of Family Life. New York: Vintage Books
Dudová, R., Hašková, H. and Klímová Chaloupková, J. (2020) ‘Disentangling the link between having one child and partnership trajectories: a mixed-methods life-course research’, Journal of Family Studies. Routledge, pp. 1–22.
Hašková, H. (2009) Fenomén bezdětnosti. Praha: SLON.
L. Rabušič. (2001). Kde ty všechny děti jsou? Praha: SLON
Lenderová M. (2006) Radostné dětství? Dětství 19. století v českých zemích. Praha-Litomyšl: Paseka.
Možný, I. (1990). Moderní rodina (mýty a skutečnosti). Brno: Blok
Možný, I. (2006). Rodina a společnost. Praha: SLON
Pakosta, P. (2009) ‘Proč chceme děti : hodnota dítěte a preferovaný počet dětí v České republice’, Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 45(5), pp. 899–934.
Šťastná, A., Slabá, J. and Kocourková, J. (2017) ‘Plánování, načasování a důvody odkladu narození prvního dítěte v České republice’, Demografie, 59(3), pp. 207–223.