Sociální srovnávání ve vztahu k pocitu osobní pohody

• Název práce v češtině: Sociální srovnávání ve vztahu k pocitu osobní pohody
• Název v anglickém jazyce: The relationship of social comparison and wellbeing
• Klíčová slova: sociální srovnávání|strategie srovnávání|životní pohoda|sociodemografické znaky|socioekonomický status
• Klíčová slova anglicky: social comparison|strategy of comparison|wellbeing|sociodemographic features|socioeconomic status
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Mgr. et Mgr. Pavla Malvotová
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 25.11.2020
• Datum zadání: 25.11.2020
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 09.12.2020
• Datum a čas obhajoby: 21.06.2021 12:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 11.05.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 21.06.2021
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Jan Sládek, Ph.D.

Zásady pro vypracování

1. Východiska
Bakalářská práce vychází především z poznatků sociální psychologie a sociologie. Věnuje se tzv. sociálnímu srovnávání, které je v sociální psychologii chápáno jako základní psychický proces odehrávající se na kognitivní úrovni u každého jedince. Tento tradiční pohled, odvíjející se od práce Festingera (1954), se zaměřuje na způsob, jakým jedinci pomocí sociálního srovnávání hodnotí sebe sama a potažmo se věnuje i motivacím k sociálnímu srovnávání (jako například sebezdokonalování neboli self-enhancement) (Gruder, 1971; Wills, 1981). Aspinwall a Taylor (1993) se věnovali zprostředkovatelům, které určují strategii sociálního srovnávání (například nálada či sebevědomí). Tento výhradně psychologický směr výzkumu byl až v posledních letech rozšířen o perspektivu sociologickou. Vědcům se podařilo prokázat, že specifika sociálního srovnávání nejsou pouze záležitostí individuálních psychických charakteristik jedince. Specifika sociálního srovnávání jsou podle těchto studií podmíněna kulturními a situačními vlivy a souvisí též se sociodemografickými faktory (Clark & Senik, 2010; Gugushvili, 2020; Strahan et al., 2006; White & Lehman, 2005). Právě tuto sociologizující perspektivu chci ve své práci využít. Závěry v této sociologické oblasti zdaleka nejsou sjednoceny, jelikož samotných zkoumání neproběhlo dostatek, aby se dalo pevně určit, jaké faktory jsou klíčové a stále dochází k rozporům (Präg et al., 2014; Wilkinson & Pickett, 2006). Je nezbytné pokračovat v hledání vhodné metodologie pro zkoumání sociálního srovnávání a jeho nejsilnějších determinant, mimo jiné vzhledem k již prokázaným následkům, které sociální srovnávání podněcuje. Jedincovo srovnávání se se svým okolím, jako například se sousedy, či vrstevníky, z hlediska vzhledu, příjmu, úspěchu nebo schopností, je jednou z determinant subjektivně pociťovaného zdraví a životní pohody, spokojenosti se životem i některých konkrétních negativních pocitů (závist či opovržení vůči objektu srovnání) (Civitci & Civitci, 2015; Fiske, 2010; Cheung & Lucas, 2016; Chung & Mallery, 1999; Pham-Kanter, 2009; Schneider & Schupp, 2014). Například výsledkem sociálního srovnávání je mimo jiné subjektivní sociální status, který se oproti objektivnímu statusu prokázal být více rozhodující při míře náchylnosti na běžné nachlazení (Cohen et al., 2008). V práci se zaměříme konkrétně na souvislost sociálního srovnávání a pocitu životní pohody. Procesy sociálního srovnávání se skládají z mnoha specifik, přičemž pro tuto práci je ústřední nejen frekvence srovnávání a míra důležitosti přikládaná výsledkům (Baldwin & Mussweiler, 2018; Strahan et al., 2006), ale i preferované strategie sociálního srovnávání. Jedinci obvykle volí mezi dvěma strategiemi: buď se srovnávají se subjektem (jedinec či skupina), který je na tom v dané doméně hůře než oni, což se nazývá „srovnávání směrem dolů“ (downward) nebo se srovnávají s jedincem, který je na tom lépe než oni, což se nazývá „srovnávání směrem nahoru“ (upward). V tradiční psychologické perspektivě spočívaly funkce jednotlivých strategií v cíli, buď bylo cílem sebezdokonalení (selfimprovement) nebo sebevylepšení (self-enhacement) (s důrazem na rozdíly v anglických variantách, které české ekvivalenty neposkytují) (Wills, 1981). Avšak Lockwood a spol. (2005) a White a Lehman (2005) došli k závěru, že se funkce mohou napříč kulturami lišit (západní/východní kultury). Samotný výběr strategie není podmíněn pouze osobním cílem, ale také zvnitřněním určitých kulturních norem. Předpokládáme, že se bude lišit podle sociodemografických znaků jako je věk, pohlaví či socioekonomický status (Clark & Senik, 2010; Strahan et al., 2006). Pro tuto práci jsou tedy klíčová nejen specifika srovnávání, ale i k nim pojící se preferované strategie a jejich posouzení napříč sociodemografickými skupinami.
2. Cíle
Hlavním cílem práce bude přispět dalším výzkumem na toto tematické pole a ověřit tím předešlé závěry autorů a fungování dané metodologie. V práci sdružíme výsledky dosavadních výzkumů a na základě této syntézy vytvoříme vlastní výzkum, který se bude zabývat vztahem sociálního srovnávání a subjektivním pocitem životní pohody. Skrze vybrané sociodemografické znaky (věk, pohlaví, vzdělání a socioekonomický status) se pokusíme najít a potvrdit tendence týkající se rozdílů ve srovnávání mezi sociodemografickými skupinami. Dále budeme pro jednotlivé sociodemografické skupiny sledovat souvislosti sociálního srovnávání a pocitu životní pohody.
3. Metodika
Výzkumnou metodou pro řešení bakalářské práce a dosažení jejích cílů bude provedení vlastního dotazníkového šetření. Technika bude internetový sběr dat pomocí agentury Behavio či NMS. Vzorek bude reprezentativní pro online populaci zajištěný kvótním výběrem z online panelů o velikosti 500 respondentů. Alternativní technika by byla sběr pomocí limesurvey na nereprezentativním vzorku skrze „metodu sněhové koule“. Prvním krokem bude hloubková rešerše obdobných výzkumů na dané téma. Druhým krokem bude operacionalizace proměnných jako jsou sociodemografické znaky, preferovaná strategie sociálního srovnávání, subjektivní pocit životní pohody, frekvence a míra důležitosti výsledků srovnávání. Třetím krokem bude určení velikosti výběrového souboru a kvót, podle kterých budou respondenti vybráni. Čtvrtým krokem bude samotný sběr dat. Pátým krokem bude zpracování dat pomocí programu SPSS. Šestým krokem bude shrnutí výsledků, představení závěrů a zasazení do teoretického kontextu.
4. Hypotézy
H1: Specifika (frekvence a míra důležitosti) sociálního srovnávání jedince souvisí s jeho pocitem životní pohody.
H2: Preferovaná strategie (upward x downward) sociálního srovnávání jedince souvisí s jeho pocitem životní pohody.
H3: Specifika a preferovaná strategie sociálního srovnávání jedince souvisí s jeho sociodemografickými znaky (věk, pohlaví, vzdělání a socioekonomický status).
H4: Vztah mezi specifiky a strategií sociálního srovnávání a pocitem životní pohody se liší pro vybrané sociodemografické skupiny.
5. Charakteristika závěrů
Závěrem práce bude diskuse zjištění v kontextu předešlých poznatků autorů na téma vztahu sociálního srovnávání a pocitu životní pohody a případné nalezení nových souvislostí. Taktéž ověření vztahu sociodemografických znaků a specifik sociálního srovnávání. Případné nalezené souvislosti zasadíme do kontextu společenského a kulturního a nalezneme odpovídající interpretaci.

Seznam odborné literatury

Aspinwall, L. G., & Taylor, S. E. (1993). Effects of social comparison direction, threat, and self-esteem on affect, self-evaluation, and expected success. Journal of Personality and Social Psychology, 64(5), 708–722. https://doi.org/10.1037/0022-3514.64.5.708
Baldwin, M., & Mussweiler, T. (2018). The culture of social comparison. Proceedings of the National Academy of Sciences, 115(39), E9067–E9074. https://doi.org/10.1073/pnas.1721555115
Civitci, N., & Civitci, A. (2015). Social Comparison Orientation, Hardiness and Life Satisfaction in Undergraduate Students. Procedia - Social and Behavioral Sciences, 205, 516–523. https://doi.org/10.1016/j.sbspro.2015.09.062
Clark, A. E., & Senik, C. (2010). Who Compares to Whom? The Anatomy of Income Comparisons in Europe. The Economic Journal, 120(544), 573–594. https://doi.org/10.1111/j.1468-0297.2010.02359.x
Cohen, S., Alper, C. M., Doyle, W. J., Adler, N., Treanor, J. J., & Turner, R. B. (2008). Objective and subjective socioeconomic status and susceptibility to the common cold. Health Psychology, 27(2), 268–274. https://doi.org/10.1037/0278-6133.27.2.268
Fiske, S. (2010). Envy Up, Scorn Down: How Comparison Divides Us. The American psychologist, 65, 698–706. https://doi.org/10.1037/0003-066X.65.8.698 Gugushvili, A. (2020). Which socio-economic comparison groups do individuals choose and why? European Societies, 1–27. https://doi.org/10.1080/14616696.2020.1793214
Cheung, F., & Lucas, R. E. (2016). Income inequality is associated with stronger social comparison effects: The effect of relative income on life satisfaction. Journal of Personality and Social Psychology, 110(2), 332–341. https://doi.org/10.1037/pspp0000059
Chung, T., & Mallery, P. (1999). Social comparison, individualism-collectivism, and self-esteem in china and the United States. Current Psychology, 18(4), 340–352. https://doi.org/10.1007/s12144-999-1008-0
Pham-Kanter, G. (2009). Social comparisons and health: Can having richer friends and neighbors make you sick? Social Science & Medicine, 69(3), 335–344. https://doi.org/10.1016/j.socscimed.2009.05.017
Präg, P., Mills, M., & Wittek, R. (2014). Income and Income Inequality as Social Determinants of Health: Do Social Comparisons Play a Role? European Sociological Review, 30(2), 218–229. https://doi.org/10.1093/esr/jct035
Schneider, S. M., & Schupp, J. (2014). Individual Differences in Social Comparison and its Consequences for Life Satisfaction: Introducing a Short Scale of the Iowa– Netherlands Comparison Orientation Measure. Published in Social Indicators Research, 115, 767–789.
Strahan, E. J., Wilson, A. E., Cressman, K. E., & Buote, V. M. (2006). Comparing to perfection: How cultural norms for appearance affect social comparisons and selfimage. Body Image, 17.
White, K., & Lehman, D. R. (2005). Culture and Social Comparison Seeking: The Role of Self-Motives. Personality and Social Psychology Bulletin, 31(2), 232–242. https://doi.org/10.1177/0146167204271326
Wilkinson, R. G., & Pickett, K. E. (2006). Income inequality and population health: A review and explanation of the evidence. Social Science & Medicine, 62(7), 1768–1784. https://doi.org/10.1016/j.socscimed.2005.08.036
Wills, T. A. (1981). Downward comparison principles in social psychology. Psychological Bulletin, 90(2), 245–271. https://doi.org/10.1037/0033-2909.90.2.245