Perfektum latinských sloves prandere a cenare
Název práce v češtině: | Perfektum latinských sloves prandere a cenare |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | The perfect tense of the Latin verbs prandere and cenare |
Klíčová slova: | latinský jazyk|sloveso|čas|vid|slovesný rod|participium perfekta |
Klíčová slova anglicky: | Latin language|verb|tense|aspect|voice|the perfect participle |
Akademický rok vypsání: | 2020/2021 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Ústav řeckých a latinských studií (21-URLS) |
Vedoucí / školitel: | doc. Mgr. Lucie Pultrová, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 22.11.2020 |
Datum zadání: | 24.11.2020 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 03.12.2020 |
Datum a čas obhajoby: | 25.06.2021 09:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 06.05.2021 |
Datum proběhlé obhajoby: | 25.06.2021 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | Mgr. Bc. Martina Vaníková, Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Standardní latinské gramatiky uvádějí, že význam tzv. participií perfekta latinských sloves prandere ‚obědvat‘ a cenare ‚večeřet‘ není pasivní, jak je tomu u tohoto typu participií nejčastěji, nýbrž aktivní (tj. ‚naobědvaný‘, ‚navečeřený‘). Participia perfekta jsou v latině součástí opisných tvarů se slovesem esse, které mají u běžných sloves význam pasivního perfekta, u tzv. deponentních sloves mají však význam aktivní. Slovesa prandere i cenare se v textech objevují v perfektu jak v běžných aktivních tvarech prandi, cenavi, tak ale i v opisných tvarech pransus sum, cenatus sum, které – jako odpovídá významu jejich perfektních participií – jsou ovšem také aktivní. Cílem bakalářské práce je proto zkoumat, jaký je rozdíl v použití těchto tvarů.
Materiálový korpus, na kterém se bude práce zakládat, zahrne minimálně všechna dochovaná díla Marca Tullia Cicerona a Tita Maccia Plauta, ale v případě potřeby bude rozšířen o další významné autory klasického a poklasického období. Řešitelka rovněž ověří, zda se relevantní informace k tématu objevují u pozdněantických gramatiků. V teoretické rovině se práce dotkne složité problematiky kategorií aspektu a slovesného rodu v latině; řešitelka proto nastuduje a zpracuje rovněž základní moderní literaturu k tomuto tématu, jak latinistickou, tak obecnělingvistickou. |
Seznam odborné literatury |
H. Pinkster, „Tempus, Aspect and Aktionsart in latin“. In: Aufstieg und Niedergang der römischen Welt 29, I, s. 270–319.
H. Kurzová, „Diathesis and transitivity in Latin and Greek. Chronology of Indo-European voice types“. Listy filologické 137, 3/4, 2014, s. 217–243. M. Leumann – J. B. Hofmann – A. Szantyr, Lateinische Grammatik, I. díl: Laut und Formenlehre, II. díl: Lateinische Syntax und Stilistik. München 1977 (I.), 1963 (II.). R. Kühner – C. Stegmann, Ausführliche Grammatik der lateinischen Sprache, Zweiter Teil: Satzlehre (2 svazky). Hannover 1912–1914. R. Kühner – F. Holzweissig, Ausführliche Grammatik der lateinischen Sprache, Erster Teil: Elementar-, Formen- und Wortlehre. Hannover 1912. Ph. Baldi, The Foundations of Latin. New York 2002. A. L. Sihler, New comparative grammar of Greek and Latin. New York – Oxford 1995. |