Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Perfektum latinských sloves prandere a cenare
Název práce v češtině: Perfektum latinských sloves prandere a cenare
Název v anglickém jazyce: The perfect tense of the Latin verbs prandere and cenare
Klíčová slova: latinský jazyk|sloveso|čas|vid|slovesný rod|participium perfekta
Klíčová slova anglicky: Latin language|verb|tense|aspect|voice|the perfect participle
Akademický rok vypsání: 2020/2021
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Ústav řeckých a latinských studií (21-URLS)
Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Lucie Pultrová, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 22.11.2020
Datum zadání: 24.11.2020
Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
Datum potvrzení stud. oddělením: 03.12.2020
Datum a čas obhajoby: 25.06.2021 09:00
Datum odevzdání elektronické podoby:06.05.2021
Datum proběhlé obhajoby: 25.06.2021
Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
Oponenti: Mgr. Bc. Martina Vaníková, Ph.D.
 
 
 
Zásady pro vypracování
Standardní latinské gramatiky uvádějí, že význam tzv. participií perfekta latinských sloves prandere ‚obědvat‘ a cenare ‚večeřet‘ není pasivní, jak je tomu u tohoto typu participií nejčastěji, nýbrž aktivní (tj. ‚naobědvaný‘, ‚navečeřený‘). Participia perfekta jsou v latině součástí opisných tvarů se slovesem esse, které mají u běžných sloves význam pasivního perfekta, u tzv. deponentních sloves mají však význam aktivní. Slovesa prandere i cenare se v textech objevují v perfektu jak v běžných aktivních tvarech prandi, cenavi, tak ale i v opisných tvarech pransus sum, cenatus sum, které – jako odpovídá významu jejich perfektních participií – jsou ovšem také aktivní. Cílem bakalářské práce je proto zkoumat, jaký je rozdíl v použití těchto tvarů.
Materiálový korpus, na kterém se bude práce zakládat, zahrne minimálně všechna dochovaná díla Marca Tullia Cicerona a Tita Maccia Plauta, ale v případě potřeby bude rozšířen o další významné autory klasického a poklasického období. Řešitelka rovněž ověří, zda se relevantní informace k tématu objevují u pozdněantických gramatiků. V teoretické rovině se práce dotkne složité problematiky kategorií aspektu a slovesného rodu v latině; řešitelka proto nastuduje a zpracuje rovněž základní moderní literaturu k tomuto tématu, jak latinistickou, tak obecnělingvistickou.
Seznam odborné literatury
H. Pinkster, „Tempus, Aspect and Aktionsart in latin“. In: Aufstieg und Niedergang der römischen Welt 29, I, s. 270–319.
H. Kurzová, „Diathesis and transitivity in Latin and Greek. Chronology of Indo-European voice types“. Listy filologické 137, 3/4, 2014, s. 217–243.
M. Leumann – J. B. Hofmann – A. Szantyr, Lateinische Grammatik, I. díl: Laut und Formenlehre, II. díl: Lateinische Syntax und Stilistik. München 1977 (I.), 1963 (II.).
R. Kühner – C. Stegmann, Ausführliche Grammatik der lateinischen Sprache, Zweiter Teil: Satzlehre (2 svazky). Hannover 1912–1914.
R. Kühner – F. Holzweissig, Ausführliche Grammatik der lateinischen Sprache, Erster Teil: Elementar-, Formen- und Wortlehre. Hannover 1912.
Ph. Baldi, The Foundations of Latin. New York 2002.
A. L. Sihler, New comparative grammar of Greek and Latin. New York – Oxford 1995.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK