Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Spravedlnost a férovost v pracovním prostředí a nástroje sloužící k jejich měření
Název práce v češtině: Spravedlnost a férovost v pracovním prostředí a nástroje sloužící k jejich měření
Název v anglickém jazyce: Justice and fairness in workplace and related tools for their measurement
Klíčová slova: spravedlnost|férovost|organizační spravedlnost|pracovní angažovanost|psychologické bezpečí|záměry odejít z organizace|pracovní spokojenost
Klíčová slova anglicky: organizational justice|overall justice|overall fairness|work engagement|psychological safety|turnover intentions|job satisfaction
Akademický rok vypsání: 2020/2021
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra psychologie (21-KPS)
Vedoucí / školitel: PhDr. Eva Höschlová, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 21.11.2020
Datum zadání: 21.11.2020
Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
Datum potvrzení stud. oddělením: 23.03.2021
Datum a čas obhajoby: 26.05.2021 00:00
Datum odevzdání elektronické podoby:13.04.2021
Datum proběhlé obhajoby: 26.05.2021
Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
Oponenti: Mgr. et Mgr. Jan Jaroš, Ph.D.
 
 
 
Zásady pro vypracování
Cílem teoretické části práce je představit aktuální poznatky z oblasti spravedlnosti a férovosti v pracovním prostředí, která byla v české literatuře doposud značně opomíjena. Diplomová práce tak poskytne přehledové zpracování tématu přibližně od poloviny šedesátých let minulého století do současnosti. Kromě toto se bude teoretická část práce věnovat představení aktuálních psychologických testů a metod vhodných pro měření spravedlnosti a férovosti v pracovním prostředí.

Empirická část se zaměří na vytvoření české verze dvou světově uznávaných dotazníků na spravedlnost (COJS = Colquitt’s Organizational Justice Scale) a férovosti (POJ = Perceived Organizational Justice scale), budou ověřeny jejich psychometrické vlastnosti a provedena základní validizace. Možnými kritérii z pracovních charakteristik budou např. engagement, pracovní spokojenost, vztah k nadřízenému aj. Zároveň bude zjišťováno působení demografických charakteristik, i proměnných na straně respondenta a organizace, ve které pracuje, na výsledky v obou výše uvedených metodách.

Mezi praktické výstupy diplomové práce lze zařadit možnost dalšího využití nově vzniklých českých verzí metod určených pro měření spravedlnosti a férovosti a také možnost uplatnit zjištěné informace přímo v pracovních organizacích.
Seznam odborné literatury
Adams, J. S. (1965). Inequity in social exchange. In Advances in experimental social psychology (Vol. 2, pp. 267-299). Academic Press.

Ambrose, M. L., & Schminke, M. (2009). The role of overall justice judgments in organizational justice research: A test of mediation. Journal of applied psychology, 94(2), 491.

Bies, R. J. (1986). Interactional justice: Communication criteria of fairness. Research on negotiation in organizations, 1, 43-55.

Colquitt, J. A., Conlon, D. E., Wesson, M. J., Porter, C. O., & Ng, K. Y. (2001). Justice at the millennium: a meta-analytic review of 25 years of organizational justice research. Journal of applied psychology, 86(3), 425.

Colquitt, J. A., & Rodell, J. B. (2015). Measuring justice and fairness. In The Oxford Handbook of Organizational Justice, Vol. 1, ed. R Cropanzano, ML Ambrose. New York: Oxford Univ. Press. In press.

Greenberg, J. (1990). Organizational justice: Yesterday, today, and tomorrow. Journal of management, 16(2), 399-432.

Goldman, B., & Cropanzano, R. (2015). “Justice” and “fairness” are not the same thing. Journal of Organizational Behavior, 36(2), 313-318.

Olsen, O. K., Eidhamar, A., Myrseth, H., & Hystad, S. W. (2012). Psychometric properties of a four-component Norwegian organizational justice scale. Psychological reports, 110(2), 571-588.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK