Syntetické médium deepfake: ztrácející se hranice mezi realitou a fikcí

• Název práce v češtině: Syntetické médium deepfake: ztrácející se hranice mezi realitou a fikcí
• Název v anglickém jazyce: Synthetic medium deepfake: blurring border between reality and fiction
• Klíčová slova: deepfakes|realita a fikce|důvěra|internet|média|sociální změna
• Klíčová slova anglicky: deepfakes|reality and fiction|trust|internet|media|social change
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Jakub Mlynář, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 20.11.2020
• Datum zadání: 20.11.2020
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 09.12.2020
• Datum a čas obhajoby: 21.06.2021 13:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 11.05.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 21.06.2021
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Eva Richter, Ph.D.

Zásady pro vypracování

V bakalářské práci se student zaměří na dopady příchodu nového syntetického média zvaného deepfake. Nejdříve nastíní situaci, do které toto nové médium přichází, tedy dosavadní vývoj v rámci manipulace s médii. Poté objasní fungování technologie, která jeho vznik umožňuje, čímž mj. přiblíží faktory, které výrazně promlouvají do proměny ve způsobu přenosu informace a zároveň i její vypovídající hodnotě. Díky těmto poznatkům přejde na otázku důvěry v rámci internetového prostoru. Následně sociologicky zhodnotí dopad deepfakes na vztah mezi realitou a fikcí.
Východiska:
Deepfake médium je velmi mladé, mnoho o jeho důsledcích ještě napsáno nebylo. Jedná se o syntetické médium vytvořené umělou inteligencí na základě tzv. strojového učení. Pomocí tohoto nástroje je možné vytvořit video, ve kterém libovolný člověk říká jakákoli slova. Toto video je přitom již nyní téměř nerozeznatelné od skutečnosti. Nástroj pro tvorbu média je veřejně přístupný, k jeho používání není potřeba žádná speciální technická znalost. Je velmi složité jej legálně regulovat, jako všechny moderní technologie má totiž velmi široké využití a materiál jím vytvořený lze klasifikovat mnoha způsoby. V současnosti tedy jeho používání není omezeno nijak.
Cíle:
Hlavním cílem této práce je vysvětlit společenské dopady vzniku a rozšíření deepfake jako nového média. Konkrétně tedy odpovědět na hlavní výzkumnou otázku:
Jaké společenské dopady má příchod nového syntetického média deepfake?
A to prostřednictvím tří dílčích výzkumných otázek:
Jak lze chápat deepfakes v protikladu tradičního a moderního komunikačního média?
Jak deepfakes promlouvají do vztahu mezi důvěrou a nedůvěrou v kontextu internetového prostoru?
Jak příchod deepfakes proměňuje společenské aspekty protikladu mezi realitou a fikcí?
Metody:
Jedná se o teoretickou práci, kterou lze strukturně rozdělit do tří částí podle výše uvedených tří dílčích výzkumných otázek. V každé z těchto částí bude médium deepfake nahlédnuto v kontextu jiného dialektického vztahu (tradice/modernita, důvěra/nedůvěra, realita/fikce). Výzkumné otázky budou zodpovězeny na základě analýzy a syntézy relevantní odborné literatury, zejména sociálněvědní. Vzhledem k relativnímu nedostatku sociologických studií deepfakes bude využita i literatura z jiných oborů (právo, filosofie, HCI atd.), ale vždy s důrazem na její sociologické aspekty.
Charakteristika závěrů:
Samotný příchod, zdokonalení a zvláště masové rozšíření technologie umožňující tvorbu deepfakes proměňuje internetový prostor, z něhož čerpáme informace o světě. Důvěra v internetový obsah je silně narušena; dochází k výraznému rozostření společenské hranice mezi realitou a fikcí.

Seznam odborné literatury

Diakopoulos, N., & Johnson, D. (2020). Anticipating and addressing the ethical implications of deepfakes in the context of elections. New Media & Society, 1461444820925811. https://doi.org/10.1177/1461444820925811
Fallis, D. (2020). The Epistemic Threat of Deepfakes. Philosophy & Technology, https://doi.org/10.1007/s13347-020-00419-2
Fraga-Lamas, P., & Fernandez-Carames, T. m. (2020). Fake News, Disinformation, and Deepfakes: Leveraging Distributed Ledger Technologies and Blockchain to Combat Digital Deception and Counterfeit Reality. IT Professional, IT Prof., 22(2), 53–59.https://doi.org/10.1109/MITP.2020.2977589
Gieseke, A. P. (2020). „The New Weapon of Choice":1 Law’s Current Inability to Properly Address Deepfake Pornography. Vanderbilt Law Review, 73(5), 1479–1515.
Gretter, S., Yadav, A., & Gleason, B. (2017). Walking the Line between Reality and Fiction in Online Spaces: Understanding the Effects of Narrative Transportation. Journal of Media Literacy Education, 9(1), 1–22.https://doi.org/10.23860/JMLE-2017-9-1-2
Grosser, K. M., Hase, V., & Wintterlin, F. (2019). TRUSTWORTHY OR SHADY? Exploring the influence of verifying and visualizing user-generated content (UGC) on online journalism’s trustworthiness. Journalism Studies, 20(4), 500–522.https://doi.org/10.1080/1461670X.2017.1392255
Hasan, H. R., & Salah, K. (2019). Combating Deepfake Videos Using Blockchain and Smart Contracts. IEEE Access, 7, 41596–41606. https://doi.org/10.1109/ACCESS.2019.2905689
Kirchengast, T. (2020). Deepfakes and image manipulation: Criminalisation and control. Information & Communications Technology Law, 29(3), 308–323. https://doi.org/10.1080/13600834.2020.1794615
Lamphere, C. (2018). Does New Media Generation Technology Pose an Existential Threat to Factual Information? Online Searcher, 42(1), 27–30.
Lewis, J. D. (b.r.). Trust as a Social Reality. 19.https://academic.oup.com/sf/article/63/4/967/2232120
Messaris, P. (2012). Visual “Literacy” in the Digital Age. Review of Communication, 12(2), 101–117.https://doi.org/10.1080/15358593.2011.653508
Meskys E., Liaudanskas A., Kalpokiene J., Jurcys P. (2020). Regulating deep fakes: Legal and ethical considerations. Journal of Intellectual Property Law & Practice. Oxford Academic. https://academic-oup-com.ezproxy.is.cuni.cz/jiplp/article/15/1/24/5709090
Mezaris, V., Nixon, L., Papadopoulos, S., & Teyssou, D. (Ed.). (2019). Video Verification in the Fake News Era. Springer International Publishing.https://doi.org/10.1007/978-3-030-26752-0
Polizzi, G. (2020). Digital literacy and the national curriculum for England: Learning from how the experts engage with and evaluate online content. Computers & Education, 152, 103859.https://doi.org/10.1016/j.compedu.2020.103859
Rini, R. (2020). Deepfakes and the Epistemic Backstop. Philosopher’s Imprint, 20(24).http://hdl.handle.net/2027/spo.3521354.0020.024
Shoemaker, P. J., & Reese, S. D. (2014). Mediating the message in the 21st century: A media sociology perspective (Third edition). Routledge/Taylor & Francis Group.
Verdoliva, L. (2020). Media Forensics and DeepFakes: An Overview. IEEE Journal of Selected Topics in Signal Processing, 14(5), 910–932. https://doi.org/10.1109/JSTSP.2020.3002101
Westerlund, M. (2019). The Emergence of Deepfake Technology: A Review. Technology Innovation Management Review, 9(11), 40–53. https://doi.org/10.22215/timreview/1282
Winston, B., & Winston, M. (2020). The Roots of Fake News: Objecting to Objective Journalism (1. vyd.). Routledge.https://doi.org/10.4324/9780429032264
Wood, J., & Sanders, N. (2020). Dealing with „Deepfakes": How Synthetic Media Will Distort Reality, Corrupt Data, and Impact Forecasts. Foresight: The International Journal of Applied Forecasting, 59, 32–37.
Yao, Q. (Q. J.), Perlmutter, D. D., & Liu, J. (Zhaoxi). (2017). What are shaping the ethical bottom line?: Identifying factors influencing young readers’ acceptance of digital news photo alteration. Telematics and Informatics, 34(1), 124–132.https://doi.org/10.1016/j.tele.2016.04.010