Dějiny českých překladů Batrachomyomachie

• Název práce v češtině: Dějiny českých překladů Batrachomyomachie
• Název v anglickém jazyce: The History of Translating "Batrachomyomachia" into Czech
• Klíčová slova: Batrachomyomachie|dějiny překladu z řečtiny do češtiny|Samuel Rožnay|Hynek Mejsnar|Antonín Škoda|Jaromír Rašín|Jan Křesadlo|Otakar Smrčka
• Klíčová slova anglicky: Batrachomyomachia|history of translation from Greek to Czech|Samuel Rožnay|Hynek Mejsnar|Antonín Škoda|Jaromír Rašín|Jan Křesadlo|Otakar Smrčka
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav řeckých a latinských studií (21-URLS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Martin Bažil, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 19.11.2020
• Datum zadání: 19.11.2020
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 19.11.2020
• Datum a čas obhajoby: 07.09.2023 12:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 29.07.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 07.09.2023
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. PhDr. Eva Kuťáková, CSc.

Zásady pro vypracování

Cílem práce je zmapovat dějiny českého překládání pseudo-homérské "Batrachomymachie".
Práce se soustředí na šest známých překladů z 19. a 20. století: Samuel Rožnay (1834), Hynek Mejsnar (1877), Antonín Škoda (1891), Jaromír Rašín (1928), Jan Křesadlo (2. pol. 40. let, vyd. 1998), Otakar Smrčka (1959). V analýzách konkrétních překladů bude věnována pozornost zejména těmto aspektům:
- kontext a účel vzniku, cílové publikum (případně místo v překladatelově celkovém díle),
- překladatelská metoda: podoba textu (možná zkrácení, přídavky, parafráze), volba prozódie, způsob nakládání s veršem, práce s vlastními jmény, lexikum.
Volitelně (v podobě krátké kapitoly nebo apendixu) se práce může zabývat také nedochovanými překlady, o kterých se zachovaly pouze zprávy - především překladem piaristy Dominika Kynského (před pol. 19. stol.).
Závěr bude obsahovat shrnutí a vzájemnou kontextualizaci výsledků jednotlivých částí a případně také formulaci poučeného stanoviska jednak k možným filiačním vztahům mezi překlady, jednak k dalším možnostem překládání Batrachomyomachie do češtiny.

Seznam odborné literatury

Překlady:
Samuel Rožnay (přel.), Žabomyšoválka. Květy české 1, 1834, č. 32–35, s. 259–261, 267–268, 280–281, 288–289.
Hynek Mejsnar (přel.), Homérova Batrachomyomachie čili Žab a myší vojna. Tábor: H. Mejsnar, 1877.
Antonín Škoda (přel.), Překlad Batrachomyomachie. XX. program c.k. gymnasia v Domažlicích na konci šk. r. 1891, s. 3-15.
Jaromír Rašín (přel.), Homérova Žabomyší vojna. Praha: F. Topič, 1928.
Jan Křesadlo (přel.), Batrachomyomachia (Žabomyší válka). Tvar 9, 1998, č. 1, s. 18–19.
Otakar Smrčka (přel.), Válka žab a myší (Batrachomyomachia). In: Homérské hymny – Válka žab a myší. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1959, s. 125–135.

Literatura k "Batrachomyomachii":
CHRISTENSEN, Joel P. - ROBINSON, Erik (vyd.), 2018. The Homeric Battle of the Frogs and Mice. London: Bloomsbury Academic.
PLÁTOVÁ, Jana. 2000. Batrachomyomachiá - lexikální rozbor. Diplomová práce FF MU, vedoucí prof. Antonín Bartoněk, Brno.
ALLEN, Thomas W. (vyd.), 1912. Βατραχομυομαχία. In: Homeri opera V. Oxford: Clarendon Press, s. 168–183.

Doporučené příručky a sekundární literatura k teorii uměleckého překladu, zejména básnického:
LEVÝ, Jiří. 1963. Umění překladu. Praha: Čs. spisovatel; Ivo Železný ³1998.
PELÁN, Jiří. 1998. Překlad konformní a adaptační (na okraj překladu Písně o Rolandovi). Souvislosti, 36, 2, s. 158–168. Přetisk in idem, Kapitoly z francouzské, italské a české literatury. Praha: UK – Karolinum, 2007, s. 506–516.
POPOVIČ, Anton. 1971. Poetika umeleckého prekladu. Proces a text. Bratislava: Tatran.
Antologie teorie uměleckého překladu. Ed. Milan Hrdlička, Edita Gromová. Ostrava: FF OU 2004.
IBRAHIM, Robert – Plecháč, Petr – Říha, Jakub. 2013. Úvod do teorie verše. Praha: Akropolis.

Doporučená literatura k dějinám básnického překladu z latiny do češtiny:
BAŽIL, Martin. 2010. Funkční náhrady řeckého a latinského hexametru v raném překladatelském díle Julie Novákové. Časopis pro moderní filologii, 92, 1–2, s. 64–80.
BAŽIL, Martin. 2011. České překlady z latinského básnictví (Půdorys kapitoly z historické poetiky překladu). In: Poetický Cikháj v Brně 2010. Sborník textů o poetice. Ed. Adam Veřmiřovský. Brno: Tribun EU, s. 67-79.
ČADKOVÁ, Daniela. 2008. Cesta antické literatury za českým čtenářem v překladech 2. poloviny 19. století. In Pulchritudo et sapientia – Ad honorem Pavel Spunar. Vyd. Zuzana Silagiová, Hana Šedinová a Petr Kitzler. Praha: Kabinet pro klasická studia Filosofického ústavu AV ČR, s. 375–391.
EISNER, Pavel. 1947. O zásady básnických překladů z antiky. Kritický měsíčník, VIII, 1–2, s. 28–30.
IBRAHIM, Robert. 2009. Český alexandrin jako náhrada řeckého a latinského hexametru a pentametru, Česká literatura 57, 372–387.
KRÁL, Josef. 1938. O prosodii české. Část druhá: O přízvučném napodobení starověkých rozměrů časoměrných. Praha: Česká akademie věd a umění.
KUŤÁKOVÁ, Eva. 2005. Latinský hexametr a jeho české ekvivalenty (Příspěvek k vývoji přízvučného hexametru po roce 1945). In Český překlad II (1945–2004). Vyd. Milan Hrala – Jovanka Šotolová. Praha: FF UK, s. 9–25.
KUŤÁKOVÁ, Eva. 2008. Simeon Karel Macháček a jeho překlad Horatiova listu Ad Pisones. In Sambucus – Práce z klasickej filológie, latinskej medievalistiky a neolatinistiky, 3, s. 86–97.
STIEBITZ, Ferdinand. 1921. K přízvučnému překládání starověkých rozměrů časoměrných. Listy filologické, XLVIII, s. 161–184.