Analýza českých hudebních žebříčků, 2006-2020: Diverzita, průnik, časová prodleva a koncentrace
Název práce v češtině: | Analýza českých hudebních žebříčků, 2006-2020: Diverzita, průnik, časová prodleva a koncentrace |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | The analysis of Czech music charts, 2006-2020: Diversity, intersection, time delay and concentration |
Klíčová slova: | sociologie|sociologie médií|hudba|populární hudba|hudební žebříčky|hudební průmysl|rádio|digitální hudební platformy |
Klíčová slova anglicky: | Sociology|sociology of media|music|popular music|music charts|music industry|radio|digital music platforms |
Akademický rok vypsání: | 2020/2021 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra sociologie (21-KSOC) |
Vedoucí / školitel: | PhDr. Mgr. Petr Lupač, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 13.11.2020 |
Datum zadání: | 30.11.2020 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 12.05.2021 |
Datum a čas obhajoby: | 21.06.2021 09:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 12.05.2021 |
Datum proběhlé obhajoby: | 21.06.2021 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | doc. PhDr. Lukáš Linek, Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
V bakalářské práci se chci věnovat tématu hudebního vkusu. Vzhledem k všudypřítomnosti hudby v naší každodennosti, stále stoupajícímu počtu hodin strávených jejím poslechem a finančními částkami, které se na trhu hudebního průmyslu pohybují, si tato oblast zábavního průmyslu a médií zaslouží seriózní pozornost sociologie. Existují různé sociologické teorie vysvětlující faktory stojící za hudebním vkusem, v práci bych se chtěla pokusit tyto teorie zkombinovat a obhájit tak populární hudbu jako relevantní předmět empirického sociologického výzkumu, včetně nastínění možných závěrů, které by takové zkoumání mohlo mít. Z možných metodologických přístupů se zde nabízí práce s žebříčky hudebních hitparád, u kterých lze sledovat např. proměna v čase, případně se zabývat otázkou, jak takové žebříčky vznikají, jakou roli zde hrají skutečné preference publik a jaký vliv zde má hudební průmysl, další možnou oblastí jsou rozdíly mezi rádiovými a tzv. digitálními žebříčky ze streamingových služeb. Nastiňované možnosti zkoumání hudebního vkusu plánuji doložit vlastním drobným empirickým výzkumem, ať už pomocí dotazníkového šetření či obsahové analýzy. |
Seznam odborné literatury |
Bennett, A. (2008). Towards a cultural sociology of popular music. Journal of Sociology, 44(4), 419-432. doi:10.1177/1440783308097130 Coulangeon, P. (2005). Social Stratification of Musical Tastes : Questioning the Cultural Legitimacy Model. Revue Française De Sociologie, 46(5), 123. doi:10.3917/rfs.465.0123 DeNora, T. (2013). Music in everyday life. Cambridge, Velká Británie: Cambridge University Press. Interiano, M., Kazemi, K., Wang, L., Yang, J., Yu, Z., & Komarova, N. L. (2018). Musical trends and predictability of success in contemporary songs in and out of the top charts. Royal Society Open Science, 5(5), 171274. doi:10.1098/rsos.171274 |