Stratifikace uživatelů Internetu v České republice

• Název práce v češtině: Stratifikace uživatelů Internetu v České republice
• Název v anglickém jazyce: Stratification of Internet users in the Czech Republic
• Klíčová slova: internet|digitální propast|digitální dovednosti|internetové aktivity|digitální přístup|výstupy z užívání internetu|postoje k internetu|seskupovací analýza
• Klíčová slova anglicky: internet|digital divide|digital skills|digital access|internet usage outcomes|attitudes towards the internet|internet activities|cluster analysis
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Mgr. Petr Lupač, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 09.11.2020
• Datum zadání: 30.11.2020
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 03.06.2021
• Datum a čas obhajoby: 17.06.2022 13:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 30.07.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 17.06.2022
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Zuzana Podaná, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Východiska:
Navazuji na výzkumnou tradici digitální propasti, resp. na výzkum druhé a třetí úrovně digitálních nerovností. Plánuji vycházet z výzkumu „cultures of the internet“ a využít pojetí třídy, statusu a moci Maxe Webera s teorií kapitálů, což by dle předpokladu mělo vést k identifikaci „internetového habitusu“ kategorizovaných skupin českých online uživatelů.
Chtěl bych navázat jednak na sociálně stratifikační výzkumy v ČR (co se týče rozvrstvení české společnosti a aplikovat ji na kyberprostor) a jednak využít a replikovat již vzniklá dotazníková šetření měřící digitální kompetence.
Cíle:
Cílem práce je na základě postojů k internetu, digitálních dovedností a vykonávaných internetových aktivit identifikovat klíčové diferencující charakteristiky internetových uživatelů, na jejichž základě hodlám navrhnout konceptuální stratifikační model pro českou online populaci.
Přínos práce tkví v rozvíjení výzkumné tradice druhé (dovednosti a užívání) a třetí (výstupy) úrovně digitálních nerovností v rámci České republiky, což autor považuje za málo probádanou oblast zasluhující bližší zkoumání. Praktické využití může bakalářská práce najít v digitálním marketingu (segmentace a cílení), stejně tak lze BP přispět k obecnému povědomí o internetových uživatelích.
Metody:
Nejprve hodlám vykonat rešerši nad doporučenými daty (WIP pro Českou republiku, výzkumy sociální stratifikace v ČR – Rozděleni svobodou, výstup a data z nástroje EVALDO), poté z těchto závěrů stanovit a dále upravit hypotézy k testovaní pomocí dotazníkového šetření, příp. doplňující kvalitativní metodou. Praktická část se pak bude zabývat analýzou dostupných dat, vytvořením teoretických clusterů a jejich interpretací.
Předpokládané výzkumné otázky verifikační a explorativní povahy, zakládající výzkumné hypotézy:
Jaké jsou určující proměnné při zkoumání stratifikace české online populace?
Souvisí věk a vzdělání internetového uživatele s jeho postoji k internetu?
Existuje vztah mezi příjmem a úrovní digitálních dovedností internetových uživatelů?
Jaké aktivity vykonávané online nejsilněji korespondují s vysokým socioekonomickým statusem?
Souvisí vzdělání rodičů s úrovní digitálních dovedností uživatelů do 30 let?
Existuje vztah mezi postoji k internetu a spokojeností se životem?
Očekávané závěry:
Na základě dosavadní znalosti literatury k tématu očekávám, že mezi internetovými uživateli lze najít značné rozdíly, co se týče užívání internetu. Výstup BP může přispět k rozvíjející se metodice a lepšímu pochopení online populace v ČR.

Seznam odborné literatury

Lupač, P. (2015). Za hranice digitální propasti: nerovnost v informační společnosti. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).
Lupač, P., Sládek, J., Chrobáková, A., (2014). Internet v České republice 2014. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
Schreerder, A., van Deursen, A., & van Dijk, J. (2017). Determinants of Internet skills, uses and outcomes. A systematic review of the second- and third-level digital divide. Telematics And Informatics, 2017(8), 1607 - 1624.https://doi.org/https://doi.org/10.1016/j.tele.2017.07.007
Ragnedda, M. (2018) Conceptualizing Digital Capital. Telematics and Informatics, 35 (8). pp. 2366-2375. ISSN 0736-5853
Ragnedda, M. (2017). The third digital divide: A Weberian approach to digital inequalities (UK). Routledge: Taylor & Francis.
Graham, M., & Dutton, W. H. (2019). Society and the internet: how networks of information and communication are changing (2nd edition). New York, NY: Oxford University Press.
Fuchs, C. (2010). Labor in Informational Capitalism and on the Internet [Online]. The Information Society, 26(3), 179-196.https://doi.org/10.1080/01972241003712215
Graham, M., & Schroeder, R. (2019). Society and the internet - Big data: Marx, Hayek, and Weber in a Data-Driven World: how networks of information and communication are changing (2nd edition). New York, NY: Oxford University Press.
Robinson, L., Cotten, S. R., Ono, H., Quan-Haase, A., Mesch, G., Chen, W., et al. (2015). Digital inequalities and why they matter [Online]. Information, Communication And Society, 18(5), 569-582.https://doi.org/10.1080/1369118X.2015.1012532
Hargittai, E. (2007). A framework for studying differences in people’s digital media uses [Online]. Kompetenzzentrum Informelle Bildung, 2007(5), 121-136.https://doi.org/https://doi.org/10.1007/978-3-531-90519-8_7
Cole JI, Suman M, Schramm P, et al. (2019) The World Internet Project. International Report. 9th Edition. Center for the Digital Future. Available at:https://www.digitalcenter.org/wp-content/uploads/2019/01/World-InternetProject-report-2018.pdf.
Helsper EJ and Reisdorf BC (2017) The emergence of a “digital underclass” in Great Britain and Sweden: Changing reasons for digital exclusion. New Media & Society 19(8): 1253–1270. DOI: 10.1177/1461444816634676.
Dutton WH and Reisdorf BC (2019) Cultural divides and digital inequalities: attitudes shaping Internet and social media divides. Information, Communication & Society 22(1): 18–38. DOI: 10.1080/1369118X.2017.1353640.