Československý turismus v socialistické Jugoslávii. Instituce, představy a realita

• Název práce v češtině: Československý turismus v socialistické Jugoslávii. Instituce, představy a realita
• Název v anglickém jazyce: Czechoslovak Tourism in Socialist Yugoslavia. Institutions, Imaginations and Reality.
• Klíčová slova: Československo|Jugoslávie|Chorvatsko|turismus|cestování|odbory|Jadran|dovolená|hranice
• Klíčová slova anglicky: Czechoslovakia|Yugoslavia|Croatia|tourism|traveling|trade unions|Adriatic sea|vaccation|borders
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav českých dějin (21-UCD)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Jana Čechurová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 24.10.2020
• Datum zadání: 24.10.2020
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 30.10.2020
• Datum a čas obhajoby: 07.09.2023 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 17.08.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 07.09.2023
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc.

Zásady pro vypracování

Mezinárodní turismus se stal běžnou součástí lidského života. Tento fenomén, mající původ v modernizaci společnosti v 19. století si prošel složitým a dlouhým vývojem. Od svých počátečních fází, kdy je vyhrazen společenské smetánce, přes pochopení jeho ekonomického potenciálu pro moderní stát a ekonomiku až do konečného zmasovění mezinárodního turismu v druhé polovině 20. století. V bipolárně rozděleném světě se ukazují vývojová specifika mezinárodního turismu s ohledem na to, na které straně železné opony se tento turismus vyvíjí. Zvláštním příkladem pak je, pokud se vývoj odehrává někde na pomezí obou bloků.
Československý turismus směřující do Jugoslávie je dobrým příkladem prolínání východního přístupu k cestování do zahraničí se specifickým modelem jugoslávského pohledu na tento fenomén. Čeští a slovenští turisté byli již od 19. století tradičními hosty, směřujícími právě do zemí, jež tvoří jugoslávský stát. Předkládaná práce se zabývá tím, jak se vyvíjela a jak byla ukotvena institucionalizace československého turismu do socialistické Jugoslávie, tzn. jaké instituce a jakým způsobem turismus zajišťovaly, jak a s kterými institucemi na jugoslávské straně byly nuceny spolupracovat a jak se celý tento poměrně složitý mechanismus během let 1945-1990 vyvíjel.
Dalším záměrem práce je vystihnout, co si československý stát a jeho turismem se zabývající instituce udržováním turistického styku s Jugoslávii slibovaly, jak se tyto představy nuceně proměňovaly spolu s politickým a hospodářským vývojem a co z nich vlastně zbylo, tedy jaká byla realita uskutečňování zájezdů do Jugoslávie. Všímá si rovněž přístupu k turistům samotným a jejich potřebám v závislosti na sociálním vývoji společnosti.
Práce se zaměřuje zejména na cestování na Jadranské pobřeží, neboť se jedná o prostor, do kterého cestovala drtivá většina čs. turistů. Důraz bude proto kladen na situaci v rámci Chorvatska a Černé Hory, nicméně centrální instituce nezůstanou opomenuty.

Seznam odborné literatury

1) Archivy
- Národní archiv ČR
- Všeodborový archiv ČMKOS
- Státní oblastní archiv v Praze
- Hrvatski državni arhiv
- Državni arhiv Crne Gore
- Arhiv Jugoslavije

2) Prameny tištěné (výběr)
- Statistički godišnjak FNRJ/SFRJ
- Statistická ročenka ČSR/ČSSR
- Karakteristike inozemnog turizma u SR Hrvatskoj
- Katalogy cestovních kanceláří (Čedok, Rekrea aj.)

3) Tisk (výběr)
- Práce
- Rudé Právo
- Slobodna Dalmacija
- Glas Istre
- Montenegrotourist
- Turizam

4) Literatura (výběr)
- ANTUNAC, Ivan. Turistička organizacija u Jugoslaviji. Zagreb: Turistički savez Hrvatske, 1967.
- GORSUCH, Anne E. All this is your world: Soviet tourism at home and abroad after Stalin. Oxford: Oxford University Press, 2011
- GRANDITS, Hannes a Karin TAYLOR, ed. Sunčana strana Jugoslavije: povijest turizma u socijalizmu. Zagreb: Srednja Europa, 2013.
- HACHTMANN, Rüdiger. Tourismus-Geschichte. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht, 2007.
- Martinović, Dušan J., ed. Turizam Crne Gore u drugoj polovini XX vijeka: radovi sa naučnog skupa, Cetinje, 23-24. maj 2002. godine. Cetinje: Prijestonica Cetinje, 2004.
- MÜCKE, Pavel a Lenka KRÁTKÁ, ed. Turistická odysea: krajinou soudobých dějin cestování a cestovního ruchu v Československu v letech 1945 až 1989. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018.
- MÜCKE, Pavel. Šťastnou cestu...?!: proměny politik cestování a cestovního ruchu v Československu za časů studené války (1945-1989). Pelhřimov: Nová tiskárna, 2017.
- RYCHLÍK, Jan. Cestování do ciziny v habsburské monarchii a v Československu: pasová, vízová a vystěhovalecká politika 1848-1989. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2007.
- RYCHLÍK, Jan. Devizové přísliby a cestování do zahraničí v období normalizace. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2012.
- SPODE, Hasso. Wie die Deutschen "Reiseweltmeister" wurden: eine Einführung in die Tourismusgeschichte. Erfurt: Landeszentrale für politische Bildung Thüringen, 2003.
- STANIĆ, Maja a Boris VUKONIĆ. Hrvatske putničke agencije 1923.-2003.. Zagreb: UHPA, 2003.
- TCHOUKARINE, Igor. Českoslovenští turisté v Jugoslávii: od Stalinovy smrti po Pražské jaro. Igor Tchoukarine. Paměť a dějiny : revue pro studium totalitních režimů Roč. 13, č. 2 (2019), s. 14-22.
- TCHOUKARINE, Igor. Zákaz ze srpna 1948: přelomová událost československého turismu v Jugoslávii. Tchoukarine, Igor. In: Slovanský přehled. Review for Central, Eastern and Southeastern European History. Praha : Historický ústav AV ČR 93, č. 4, (2007,) s. 449-462.
- VOJTĚCHOVSKÝ, Ondřej a Jan PELIKÁN. Z dovolené do emigrace. Jugoslávie jako tranzitní země pro československé emigranty v období normalizace. Ondřej Vojtěchovský, Jan Pelikán. Paměť a dějiny : revue pro studium totalitních režimů Roč. 13, č. 2 (2019), s. 3-13.
- VUKONIĆ, Boris. Povijest hrvatskog turizma. Zagreb: Prometej, 2005.