Princip závazku a konzistence chování

• Název práce v češtině: Princip závazku a konzistence chování
• Název v anglickém jazyce: The Principle of Commitment and Consistency of Behaviour
• Klíčová slova: behaviorální ekonomie|přesvědčování|závazek|konzistence chování
• Klíčová slova anglicky: behavioural economics|persuasion|commitment|consistency of behaviour
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Jiří Vinopal, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 08.09.2020
• Datum zadání: 12.09.2020
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 07.10.2020
• Datum a čas obhajoby: 21.06.2021 12:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 11.05.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 21.06.2021
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. et Mgr. Pavla Malvotová

Zásady pro vypracování

1. Východiska:
Bakalářská práce bude vycházet z konceptu vědy, která se snaží o lepší pochopení lidského chování v každodenních situacích z perspektiv psychologie, sociologie, desicion-making a ekonomie, známou jako behaviorální ekonomie. V dnešní době je BE stále se rozšiřující vědou, jejíž poznatků lze využít zejména v oblastech marketingu a sociálního marketingu. Koncept BE, kterému se bude věnovat právě ve své bakalářské práci, se nazývá Commitment and Consistency (Závazek a konzistence).
Závazek v tomto případě slouží jako motivace k tomu, aby lidé představovali a udržovali konzistentní obraz sebe sama. V praxi může mít takový závazek nejrůznější podoby, a to od poskytnutí verbálního závazku až po vsazení peněz. Konzistentní chování představuje jedincovu osobní a intelektuální stabilitu a naopak nekonzistentní chování je považováno za nežádoucí charakteristiku. Jedinec má tak větší tendenci ke konzistentnímu chování v sociální perspektivě, aby nepoškodil svou reputaci a v individuální perspektivě, aby předešel kognitivní disonanci (nesouladu/nekonzistenci mezi svými postoji, názory a chováním).
Příklad konzistentního chování: Někdo nás požádá, abychom mu drželi místo ve frontě a my mu verbálně potvrdíme, že tak učiníme. Když přijde zpět, může se vrátit na své místo ve frontě, protože jsme mu jej podrželi. Řekli jsme, že něco uděláme a udělali to. Jedná se tak o stabilní a předvídatelné chování, označované jako konzistentní.
Příklad nekonzistentního chování: Někdo nás požádá, abychom mu drželi místo ve frontě a my mu verbálně potvrdíme, že tak učiníme. Když se však vrátí, je jeho místo obsazeno, protože jsme mu jej nepodrželi. Řekli jsme, že něco uděláme a neudělali to. Jedná se tak o nestabilní a nepředvídatelné chování, označované jako nekonzistentní.
Teoretické podklady práce budou vycházet zejména z výzkumu Daniela Kahnemana, který je považován za zakladatele BE. Ve svých pracích vychází z poznatků kognitivní psychologie a představuje dva způsoby smýšlení jedince „Systém 1“ a „Systém 2“, které umožňují pochopení principů BE. Dalším autorem, z jehož výzkumu budu zejména čerpat, je Robert B. Cialdini. Jeho práce se věnují využívání principů BE v praxi a to většinou za cílem manipulace a přesvědčování. Je autorem šesti principů přesvědčování, jedním z nichž je právě téma mé bakalářské práce: Commitment and Consistency.
Příklad výzkumu na Commitment and Consistency (1): Lidé, kteří si na dostizích vsadí na výhru konkrétního koně, mají po učinění sázky (závazku) větší pravděpodobnost věřit, že právě tento kůň opravdu vyhraje, než měli před učiněním této sázky. (Knox a Inkster, 1968, in Cialdini, 2009)
Příklad výzkumu na Commitment and Consistency (2): Výzkumníci sehráli krádež, aby zjistili, jestli přihlížející nějakým způsobem zakročí. Herec si na Newyorkské pláži rozložil deku nedaleko náhodně vybraného jedince a položil na ni rádio. V prvním případě se herec po chvíli šel projít po pláži a druhý herec ukradl zmíněné rádio. V tomto případě zasáhli jen čtyři jedinci ve dvaceti sehrání krádeže. V druhém případě však herec požádal náhodně vybraného jedince, aby mu pohlídal věci a dostal verbální konfirmaci (závazek), že jedinec tak učiní. Poté se šel projít po pláži a druhý herec ukradl zmíněné rádio. V tomto případě zasáhlo (poháněno principem Závazku a konzistence) devatenáct jedinců ve dvaceti sehrání krádeže. (Moriarty, 1975, in Cialdini, 2009)
2. Cíle:
Cílem této práce bude ověřit závěry předchozího výzkumu na téma významu závazku pro konzistentní chování. Tedy, že pokud jedinec učiní závazek k jistému chování, zvýší to pravděpodobnost jeho konzistence a také, že čím větší je tento závazek, tím větší je i pravděpodobnost udržení konzistentního chování. Zároveň bude mým cílem představit velikost efektu principu Commitment and Consistency a jeho možné aplikace v dalším výzkumu.
Zkoumaný princip se pohybuje v oblasti psychologie a sociální psychologie, kde v poslední době začal nabývat na významu termín „Replikační krize“. Jedná se o problematiku nezdařilých replikací výzkumů empirické vědy, která je založena na opakovatelnosti a ověřitelnosti. Právě proto bude mým cílem princip Commitment and Consistency ověřit.
3. Metodika:
Výzkumnou metodou pro řešení bakalářské práce a dosažení jejích cílů bude provedení vlastního experimentu. Technika sběru dat bude pozorování.
Prvním krokem bude rešerše obdobných výzkumů na dané téma. Druhým krokem bude určení relevantních proměnných (v tomto případě například, zda subjekt učinil závazek k jistému chování nebo ne). Třetím krokem bude určení výběrového souboru, jeho velikosti a zároveň určení kontrolních a experimentálních skupin. Čtvrtým krokem bude provedení experimentu a sběr dat. Pátým krokem bude zpracování dat. Šestým krokem bude shrnutí výsledků a představení závěrů.
4. Hypotézy:
První hypotéza zní následovně: Učinění závazku zvyšuje pravděpodobnost, že bude jedinec udržovat konzistentní chování ve věci, ke které se zavázal.
(Druhá hypotéza zní následovně: Čím větší závazek jedinec učiní, tím větší je pravděpodobnost, že bude udržovat konzistentní chování ve věci, ke které se zavázal.)
5. Charakteristika závěrů:
Závěrem práce bude ověření předchozího výzkumu na téma významu závazků pro konzistentní chování. Jedním z očekávaných závěru však bude i nutnost zmínit problematiku replikační krize v rámci behaviorální ekonomie a její význam zejména v souvislosti ovlivňování validity provedených experimentů.

Seznam odborné literatury

Baca-Motes, K., Brown, A., Gneezy, A., Keenan, E. A., & Nelson, L. D. (2012). Commitment and behavior change: Evidence from the field. Journal of Consumer Research, 39(5), 1070-1084.
Cialdini, R. B., & Trost, M. R. (1998). Social influence: Social norms, conformity and compliance. In Gilbert, D. T., Fiske, S. T., & Lindzey, G. (Eds.), The handbook of social psychology (4th ed., Vols. 1 and 2, pp. 151-192). New York, NY: McGraw-Hill.
Cialdini, R. B., & Goldstein, N. J. (2004). Social influence: Compliance and conformity. Annual Review of Psychology, 55, 591-621.
Cialdini, R. B. (2009). Influence: science and practice. 5th ed., new international ed. Harlow: Pearson. 51 – 96.
Dolan, P., Hallsworth, M., Halpern, D., King, D., & Vlaev, I. (2010). MINDSPACE: Influencing behaviour through public policy. London, UK: Cabinet Office.
Festinger, L. (1957). A theory of cognitive dissonance. Stanford: Stanford University Press.
Guéguen, N., Dupré M., Georget, P., & Sénémeaud, C. (2015). Commitment, crime, and the responsive bystander: effect of the commitment form and conformism. Psychology, Crime & Law, 21:1, 1-8.
Kahneman, D. (2012). Myšlení: rychlé a pomalé. Brno: Jan Melvil
Knox, R. E., & Inkster, J. A. (1968). Postdecisional dissonance at post time. Journal of Personality and Social Psychology, 8, 319-323.
Moriarty, T. (1975). Crime, commitment, and the responsive bystander: Two field experiments. Journal of Personality and Social Psychology 31(2), 370-371.
Samson, A. (Ed.)(2020). The Behavioral Economics Guide 2020 (with an Introduction by Colin Camerer). Získáno z: https://www.behavioraleconomics.com.