Biologické mechanismy uplatňující se při vzniku stresu

• Název práce v češtině: Biologické mechanismy uplatňující se při vzniku stresu
• Název v anglickém jazyce: Biological mechanisms playing a role in origin in stress
• Klíčová slova: Stres|Hormony|Biologické mechanismy|Organismus|Posttraumatická stresová porucha
• Klíčová slova anglicky: Stress|Hormones|Biological mechanisms|Organisms|Posttraumatic stress disorder
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra psychologie (21-KPS)
• Vedoucí / školitel: RNDr. MUDr. Mgr. Monika Červinková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 07.09.2020
• Datum zadání: 07.09.2020
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 23.03.2021
• Datum a čas obhajoby: 22.06.2021 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 10.05.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 22.06.2021
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Alena Javůrková, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Cílem bakalářské práce bude popsat a vymezit jednotlivé mechanismy přispívající k akutnímu stresu – jak k jeho vzniku, tak i k jeho dalšímu udržování. V práci půjde především o propojení biologických příčin stresu s psychickými aspekty duševního zdraví.
Hlavním cílem literárně přehledové části bude vymezit základní mechanismy pro vznik a následné udržování stresu. Budou podrobněji popsány systémy HPA osy a sympatiko-adranomedulární, kdy tyto dva systémy mají své hlavní uplatnění aktivace při akutním stresu.
V návrhu výzkumu se zaměříme na osoby s posttramatickou stresovou poruchou a možný zvýšený výskyt depresí u těchto osob. Data budeme sbírat pomocí Beckovy sebeposuzovací škály (IBDI – II) u cca 50 osob s diagnostikovanou posttramatickou stresovou poruchou, ve věku mezi 25 a 50 roky a zároveň tyto výsledky porovnáme se stejně velkou kontrolní skupinou lidí bez PTSD. Přínosem tohoto projektu je možnost využití získaných poznatků ohledně projevů jednotlivých symptomů deprese u pacientů trpících posttramatickou stresovou poruchou a jejich snadnějšímu rozpoznání a usnadnění následné léčby.

Seznam odborné literatury

Křivohlavý, J. (1994). Jak zvládat stres. Praha: Avicenum.

Koukolík, F. (2012). Lidský mozek. Praha: GaIén.

Druga, R. (1996). Periferní nervový systém. Praha: Karolinum.

Foley, P., & Kirschbaum, C. (2010). Human Hypothalamus – pituitary – adrenal axis responces to acute psychosocial sťress in laboratory settings. Neuroscience and Biobehavioral Reviews, 35(1), 91–96.

Pukhansky, A. L., Shmarina, G. V., Alioskhin, V. A., & Sabelnikov, A. (200B). HPA axis exhaustion and reguldtory T cell acummulation in patience with a functional somatic syndrome: Recent view on the problem of Gulf War veterans. Journal of Neuroimunology, 196(1-2), 133–138.