Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Utváření vsi Českého Horácka v rámci pozdní horské kolonizace
Název práce v češtině: Utváření vsi Českého Horácka v rámci pozdní horské kolonizace
Název v anglickém jazyce: Village formation in the Horácko region during the late mountain settlement
Klíčová slova: pozdní horská kolonizace|Horácko
Klíčová slova anglicky: Village formation|Horácko
Akademický rok vypsání: 2019/2020
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra PVH a archivního studia (21-KPVHAS)
Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Zdeněk Hojda, CSc.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 25.08.2020
Datum zadání: 25.08.2020
Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
Datum potvrzení stud. oddělením: 14.09.2020
Datum a čas obhajoby: 17.06.2021 09:00
Datum odevzdání elektronické podoby:14.05.2021
Datum proběhlé obhajoby: 17.06.2021
Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
Oponenti: Mgr. Jitka Močičková, Ph.D.
 
 
 
Zásady pro vypracování
Student zpracuje vývoj vybrané lokality Českých Milov z období pozdní horské kolonizace na Hlinecku od založení obce až na práh moderní doby. Okolnostmi vzniku a počátečního rozvoje se bude zabývat s přihlédnutím k celkové situaci na příslušném panství.
Po úvodní shrnující historické kapitole zpracované na základě literatury se soustředí především na dva aspekty vývoje obce. Za prvé popíše historicko-geografickými metodami vývoj sídla v krajině, zejména s ohledem na tento sídelní typ, a to analýzou prvního a druhého vojenského mapování a katastrů, s případným přihlédnutím k pozemkovým knihám před rokem 1850. V druhé kapitole se pak soustředí na demografický a sociální vývoj vybrané obce, zvláště skladbu obyvatelstva, původ rodin, motivaci příchodu a otázky migrace. K tomu využije jako prameny především výsledky censu (sčítání obyvatel) s přihlédnutím k církevním matrikám a obecním (případně školním či farním) kronikám, a také dostupné materiály v uložené v soukromém držení v obci samé. Samostatnou podkapitolou bude vznik a působení českomilovské sklárny. Jako podpůrné prameny k případným exkurzům může student využít výsledky etnografického výzkumu v regionu (aktivity okolo skanzenu Veselý Kopec) nebo krásnou literaturu (Karel V. Rais, Tereza Nováková).
Seznam odborné literatury
Karel V. Adámek, Příspěvky k dějinám selského lidu z okolí Hlinska v XVIII. věku, Praha 1897
Karel V. Adámek, Lid na Hlinecku, Praha 1900
Zdenka Marková, Formování sídelních typů na Novoměstsku, Český lid 57, 1970, s. 235-241
Pavla Horská, Vztah sociální a geografické mobility v dějinách obyvatelstva českých zemí, Historická demografie 12, 1987, s. 225-242
Luděk Štěpán, Svědectví nejstarších map Chrudimska a Hlinecka, in: Chrudimské vlastivědné listy 6, č. 2, 1997, s. 14-18
Aleš Nováček, Historický vývoj teritoriální polarizace systému osídlení v kraji Vysočina, Západní Morava: vlastivědný sborník 10, 2006, s. 65-84
Aleš Nováček, Analýza vlivu vybraných faktorů na vývoj sídelního systému Vysočiny od roku 1869, in: Vlastivědný sborník Vysočiny: oddíl věd společenských 15, 2006, s. 91-105
Eva Chodějovská ̶ Eva Semotanová ̶ Robert Šimůnek, Historické krajiny Čech: Třeboňsko – Broumovsko – Praha, Praha 2015
Aleš Bajer a kol. autorů, Historická krajina Českomoravské vrchoviny: osídlení od pravěku do sklonku středověku. Katalog k výstavě realizované v Muzeu Vysočiny Jihlava, Jihlava 2016
Jiří Just ̶ Petr Zemek ̶ Josef Hrdlička, Evangelické církevní řády pro šlechtická panství v Čechách a na Moravě 1520–1620 (= Prameny k českým dějinám 16. ̶ 18. století, B/VIII), České Budějovice 2018
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK