Utváření vsi Českého Horácka v rámci pozdní horské kolonizace
Název práce v češtině: | Utváření vsi Českého Horácka v rámci pozdní horské kolonizace |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Village formation in the Horácko region during the late mountain settlement |
Klíčová slova: | pozdní horská kolonizace|Horácko |
Klíčová slova anglicky: | Village formation|Horácko |
Akademický rok vypsání: | 2019/2020 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra PVH a archivního studia (21-KPVHAS) |
Vedoucí / školitel: | doc. PhDr. Zdeněk Hojda, CSc. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 25.08.2020 |
Datum zadání: | 25.08.2020 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 14.09.2020 |
Datum a čas obhajoby: | 17.06.2021 09:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 14.05.2021 |
Datum proběhlé obhajoby: | 17.06.2021 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | Mgr. Jitka Močičková, Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Student zpracuje vývoj vybrané lokality Českých Milov z období pozdní horské kolonizace na Hlinecku od založení obce až na práh moderní doby. Okolnostmi vzniku a počátečního rozvoje se bude zabývat s přihlédnutím k celkové situaci na příslušném panství.
Po úvodní shrnující historické kapitole zpracované na základě literatury se soustředí především na dva aspekty vývoje obce. Za prvé popíše historicko-geografickými metodami vývoj sídla v krajině, zejména s ohledem na tento sídelní typ, a to analýzou prvního a druhého vojenského mapování a katastrů, s případným přihlédnutím k pozemkovým knihám před rokem 1850. V druhé kapitole se pak soustředí na demografický a sociální vývoj vybrané obce, zvláště skladbu obyvatelstva, původ rodin, motivaci příchodu a otázky migrace. K tomu využije jako prameny především výsledky censu (sčítání obyvatel) s přihlédnutím k církevním matrikám a obecním (případně školním či farním) kronikám, a také dostupné materiály v uložené v soukromém držení v obci samé. Samostatnou podkapitolou bude vznik a působení českomilovské sklárny. Jako podpůrné prameny k případným exkurzům může student využít výsledky etnografického výzkumu v regionu (aktivity okolo skanzenu Veselý Kopec) nebo krásnou literaturu (Karel V. Rais, Tereza Nováková). |
Seznam odborné literatury |
Karel V. Adámek, Příspěvky k dějinám selského lidu z okolí Hlinska v XVIII. věku, Praha 1897
Karel V. Adámek, Lid na Hlinecku, Praha 1900 Zdenka Marková, Formování sídelních typů na Novoměstsku, Český lid 57, 1970, s. 235-241 Pavla Horská, Vztah sociální a geografické mobility v dějinách obyvatelstva českých zemí, Historická demografie 12, 1987, s. 225-242 Luděk Štěpán, Svědectví nejstarších map Chrudimska a Hlinecka, in: Chrudimské vlastivědné listy 6, č. 2, 1997, s. 14-18 Aleš Nováček, Historický vývoj teritoriální polarizace systému osídlení v kraji Vysočina, Západní Morava: vlastivědný sborník 10, 2006, s. 65-84 Aleš Nováček, Analýza vlivu vybraných faktorů na vývoj sídelního systému Vysočiny od roku 1869, in: Vlastivědný sborník Vysočiny: oddíl věd společenských 15, 2006, s. 91-105 Eva Chodějovská ̶ Eva Semotanová ̶ Robert Šimůnek, Historické krajiny Čech: Třeboňsko – Broumovsko – Praha, Praha 2015 Aleš Bajer a kol. autorů, Historická krajina Českomoravské vrchoviny: osídlení od pravěku do sklonku středověku. Katalog k výstavě realizované v Muzeu Vysočiny Jihlava, Jihlava 2016 Jiří Just ̶ Petr Zemek ̶ Josef Hrdlička, Evangelické církevní řády pro šlechtická panství v Čechách a na Moravě 1520–1620 (= Prameny k českým dějinám 16. ̶ 18. století, B/VIII), České Budějovice 2018 |