Ženská práva v meziválečném Japonsku
| Název práce v češtině: | Ženská práva v meziválečném Japonsku |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Women’s rights in interwar Japan |
| Klíčová slova: | Japonsko|feminismus|ženská práva|ženské organizace|Hiracuka Raičó|Ičikawa Fusae|Jamakawa Kikue|Oku Mumeo |
| Klíčová slova anglicky: | Japan|feminism|women‘s right|women’s organizations|Hiratsuka Raicho|Ichikawa Fusae|Yamakawa Kikue|Oku Mumeo |
| Akademický rok vypsání: | 2019/2020 |
| Typ práce: | bakalářská práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Ústav asijských studií (21-UAS) |
| Vedoucí / školitel: | doc. Ing. Jan Sýkora, M.A., Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 18.08.2020 |
| Datum zadání: | 20.08.2020 |
| Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 23.10.2020 |
| Datum a čas obhajoby: | 11.02.2021 10:30 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 17.01.2021 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 11.02.2021 |
| Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
| Oponenti: | Mgr. David Labus, Ph.D. |
| Zásady pro vypracování |
| Cílem práce je analyzovat a zhodnotit vývoj první vlny feminismu v Japonsku. Základní výzkumná otázka zní: Do jaké míry kopírovala první vlna japonského feminismu vývoj obdobných proudů ve světě a co bylo zdrojem případných specifik ve vývoji feminismu v Japonsku?
Po teoretickém úvodu autorka nejprve nastíní podstatné charakteristiky první vlny feminismu ve světě a následně pak shrne základní rysy společenského vývoje v moderním Japonsku, na jehož pozadí se začaly projevovat první feministické aktivity. Poté analyzuje proces formování hnutí za ženská práva s důrazem na jeho institucionální rámec a roli vůdčích osobností. V závěru zhodnotí, do jaké míry vývoj v meziválečném Japonsku odpovídal obdobným procesům ve světě a poukáže na případná japonská specifika. Při sledování počátků feminismu v Japonsku bude používat metodu komparativní historické analýzy a bude vycházet z primárních zdrojů (prohlášení, manifesty, projevy vůdčích představitelek ženského hnutí, ohlasy v dobovém tisku apod.) i sekundární literatury. |
| Seznam odborné literatury |
| Brueske, Megan (2018). Feminist Manifestos: A Global Documentary Reader. New York: NYU Press.
Bullock, Julia C., Ayako Kano, and James Welker, (Eds.) (2018) Rethinking Japanese Feminisms. Honolulu: University of Hawai'i Press. Edwards, L. (Ed.), Roces, M. (Ed.). (2004). Women's Suffrage in Asia. London: Routledge Hane, Mikiso (1988). Reflections on the Way to the Gallows: Rebel Women in Prewar Japan, University of California Press. Heisig, James W., Thomas P. Kasulis, and John C. Maraldo. 2011. Japanese Philosophy : A Sourcebook. Honolulu: University of Hawaii Press. Ide, Kikue (1928). Japan's New Woman: Legal and Political Relationships of Women of Japan Today. An Interpretation. Pacific Affairs 1:4, 1-11. Smith, B. G. (Ed.) (2008). Encyclopedia of Women in World History. Oxford University Press. Tomoda, Hiroko (2005). The Association of New Women and its contribution to the Japanese women's movement. Japan Forum, 17:1, 49-68. |